Růžencová kaple (Kadaň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Růžencová kaple v Kadani
Celkový pohled na Růžencovou kapli z hradebního parkánu
Celkový pohled na Růžencovou kapli z hradebního parkánu
Místo
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj Ústecký
Okres Chomutov
Obec Kadaň
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát vikariát
Farnost děkanství Kadaň
Status kaple
Užívání nepravidelné
Architektonický popis
Stavební sloh gotika
Výstavba 1478
Specifikace
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Pozdně gotická Růžencová kaple (neboli kaple Růžencového bratrstva) patří k nejhodnotnějším sakrálním objektům městské památkové rezervace v Kadani. Objekt se nalézá na Starém Městě kadaňském na hlavním kadaňském náměstí za děkanským kostelem Povýšení sv. Kříže, a sice mezi budovou Staré školy (čp. 83) a tzv. Kaplanky (čp. 84).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kaple byla vystavěna v areálu někdejší johanitské komendy. S její stavbou se započalo nejpozději roku 1478, a to na místě starší v podzemí zaklenuté kostnice, tzv. karneru. Stalo se tak díky daru měšťana Augustina Moschnera, který svým testamentem z roku 1478 odkázal 40 zlatých na její výstavbu. Správcem stavby jmenoval Niklase Teichela. Ze zbožnosti rovněž odkázal johanitskému komturovi Heinrichovi a jeho spolubratřím 60 zlatých pro mešní nadaci v této kapli. Ti pak zde měli každé pondělí sloužit zádušní mši za všechny zemřelé. Kadaňský měšťan Augustin Moschner odkázal ke kapli i kalich a kněžský ornát. Toto zbožné nadání potvrdil roku 1483 také Jan ze Švamberka, převor českých johanitů, tj. rytířského řádu sv. Jana Křtitele. Již na přelomu 15. a 16. století jsou v měšťanských testamentech doloženy v kapli dva postranní oltáře, totiž sv. Wolfganga a sv. Voršily. Budově, vystavěné ve stylu míšeňské gotiky s výrazným arkýřem se tehdy říkalo „kaple na kostnici“.

Nejstarší vyobrazení kaple se zachovalo na vedutě královského města Kadaně z roku 1602, jejímž autorem je Jan Willenberg. Zasvěcena byla sv. Duchu a zřejmě tehdy sloužila nejen kadaňskému Růžencovému bratrstvu, ale i jako domácí kaple zdejšímu farnímu kléru. Objekt byl poškozen 11. července 1635 během ničivého požáru a jeho oprava trvala několik desetiletí – teprve roku 1642 dostala kaple novou šindelovou střechu, roku 1651 byla instalována nová okna. Z inventáře děkana Leopolda Rocha z roku 1730 se dozvídáme o přesunutí růžencových pobožností přímo do děkanského kostela. Posledním představeným kadaňského Růžencového bratrstva byl děkan Anton Kistenfeger. Právě z jeho podnětu vznikala ve druhé polovině 18. století zdejší děkanská knihovna, která byla tehdy umístěna v přepatrované kapli. Rekonstrukce kaple a knihovny byla dokončena roku 1794 za Maximiliana Pannosche, Kistenfegerova nástupce v děkanském úřadě. Na klenbě kaple byly ve stejné době vymalovány klasicistní výjevy antických božstev a portréty obou děkanů. Knihovní patro bylo zbořeno koncem 19. století. Když Spolek přátel muzea v Kadani hledal nové prostory pro své muzejní expozice, dohodl se s tehdejším farářem právě na využití Růžencové kaple. Ta byla po úpravách slavnostně otevřena 20. května 1928 a byly v ní vystaveny exponáty církevního původu. V současné době se v kapli každoročně konají pašijové hry připravované kadaňským divadlem Navenek.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Zakladatel děkanské knihovny, děkan Anton Kistenfeger, byl významnou osvícenskou osobností: dne 30. září 1779 se v Kadani dokonce setkal s římským císařem Josefem II., který mu daroval 12 dukátů pro chudé. U děkana Maximiliana Pannosche se v děkanské knihovně a Růžencové kapli scházel kolem roku 1800 kroužek osvícenských kněží, často svobodných zednářů. Patřil k nim i kaplan hraběcí rodiny Thunů Franz Xaver Petran, který se za svého působení ve Vídni přátelil s W. A Mozartem. Oba patřili k vídeňské zednářské lóži „U Dobročinnosti“. Právě na základě Petranova básnického textu vznikla roku 1785 Mozartova kantáta „Zednářská radost“. Růžencová kaple v Kadani tehdy představovala důležité centrum osvícenské vzdělanosti a kultury na Kadaňsku.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLAVÁČEK, Petr. Kadaň mezi středověkem a novověkem. Ústí nad Labem : albis international, 2005, s. 62-65.  
  • PACHNER, Jaroslav. Památky Kadaně. Kadaň : Město Kadaň, 2009, s. 83-86.  
  • HLAVÁČEK, Petr. Obrazy z kadaňských dějin. Kadaň : Město Kadaň, 2011, s. 68-71.  
  • HLAVÁČEK, Petr. Literární toulky Kadaní. Kadaň : Město Kadaň, 2012, s. 19-22.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]