Quai de la Gare

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Quai de la Gare
Nábřeží za tmy
Nábřeží za tmy
Umístění
Město Paříž
Obvod 13. obvod
Čtvrť Gare
Poloha
Začíná na Rue Raymond-Aron (48°50′8″ s. š., 2°22′31″ v. d.)
Končí na Boulevard Vincent-Auriol (48°50′14″ s. š., 2°22′26″ v. d.)
Další údaje
Délka 240 m
Šířka 16 m
PSČ 75013
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek pojednává o nábřeží. Možná hledáte: Quai de la Gare (stanice metra v Paříži).

Quai de la Gare (Nádražní nábřeží) je nábřeží v Paříži. Nachází se ve 13. obvodu.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Nábřeží vede po levém břehu řeky Seiny. Začíná na křižovatce s ulicí Rue Raymond-Aron, kde proti proudu navazuje Quai François-Mauriac, a končí u mostu Bercy na křižovatce s Boulevardem Vincent-Auriol, odkud dále pokračuje Quai d'Austerlitz. Součástí nábřeží je přístav Port de la Gare.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Silnice podél Seiny je zmiňována již v roce 1670. Svůj název nezískalo nábřeží podle nedalekého Slavkovského nádraží (fr. gare), ale podle přístaviště (gare) u nemocnice Salpêtrière, zřízeného kolem roku 1770, tedy 70 let před vybudováním nádraží.

V čísle 43 na nábřeží bylo v bývalém skladišti v listopadu 1943 zřízeno pařížské sběrné středisko koncentračního tábora v Drancy.[1]

Nábřeží bylo původně delší. Část mezi Boulevardem Masséna a Rue de Tolbiac byla přejmenována na Quai Panhard-et-Levassor a z úseku mezi mostem Tolbiac a ulicí Rue Raymond-Aron vzniklo nábřeží Quai François-Mauriac.

Nová výstavba[editovat | editovat zdroj]

Nábřeží je součástí komplexní přestavby zdejší čtvrti s názvem Paris Rive Gauche. V jejím rámci vznikají na místě bývalých továren a skladů moderní stavby jako je nové sídlo Francouzské národní knihovny na Quai François-Mauriac nebo Cité de la mode et du design na Quai d'Austerlitz.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quai de la Gare na francouzské Wikipedii.

  1. Sarah Gensburger, Essai de sociologie de la mémoire : le cas du souvenir des camps annexes de Drancy dans Paris

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]