Prskavec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o rodu brouků. O osobách s tímto příjmením pojednává článek Prskavec (příjmení).
Wikipedie:Jak číst taxoboxBrachinus
alternativní popis obrázku chybí
Prskavec větší (Brachinus crepitans)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád brouci (Coleoptera)
Podřád masožraví (Adephaga)
Čeleď střevlíkovití (Carabidae)
Podčeleď prskavci (Brachininae)
Rod prskavec (Brachinus)
Weber, 1801
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prskavec (Brachinus) Weber, 1801 je rod brouků z podčeledi prskavci příslušející do čeledi střevlíkovití.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Prskavec je velký 0,2 až 3 cm, ploché tělo má dlouze protaženo, krovky jsou kratší než tělo, vyčnívá mu špičatý zadeček. Velká hlava i hruď jsou hnědé až tmavě červené barvy, rýhované krovky má kovově zelené, modré nebo skoro černé. Vláknitá segmentová tykadla mají třetí a čtvrtý díl tmavší a jsou celá porostlá chloupky. Stehna dlouhých nohou má rozšířena. Je to nelétavý, dravý brouk, který se živí drobnějším hmyzem a plži.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Řadíme ho mezi parazitoidy, protože se vyvíjí na úkor jiného druhu, což je u čeledi střevlíkovitých vzácností. Jeho larvy, které mají tři instary, se vyvíjí na kuklách kvapníka rodu Amara Bonelli, 1810, První instar aktivně vyhledá hostitele a začíná kuklu požírat, druhý a který již má omezenou pohyblivost v konzumaci kukly pokračuje a třetí ji dokončí a následně se zakuklí. Americké druhy larev prskavce zase parazitují na kuklách brouků čeledí potápníkovití, vírníkovití, vodomilovití nebo mandelinkovití.

Přírodní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Podmínky, ve kterých prskavci žijí, se různí podle jednotlivých druhů. Například druhy evropské obývají převážně suchá stanoviště (pole, úhory, vinice, stepi), kdežto např. americké žijí i na vlhkých březích řek a jezer.

Stupeň ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Prskavec se stává v našich podmínkách vzácným broukem, pravděpodobně následkem chemizace a mizením biotopů které mu vyhovovaly. Proto vyhláškou 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb. Ministerstva životního prostředí „o ochraně volně žijících živočichů“ byl zařazen do kategorie „Ohrožené druhy“ (další stupně jsou „Silně ohrožený“ a „Kriticky ohrožený“).

Zvláštnost[editovat | editovat zdroj]

I když je prskavec dravcem, před většími predátory potřebuje ochranu. Jeho vyměšovací buňky vytvářejí v jeho těle hydrochinon, peroxid vodíku a popřípadě ještě další chemikálie závislé na druhu brouka. Tyto chemikálie brouk uskladňuje v zásobníku a v případě nebezpečí přes svalově ovládaný ventil přesune do tlustostěnné reakční komory. Tato komora je potažena buňkami, které vytvářejí speciální enzymy (katalázu a peroxidázu). Jakmile je směs vtlačena do této komůrky, začnou tyto enzymy okamžitě štěpit peroxid vodíku a katalyzovat oxidaci hydrochinonu na chinon. Při této reakci vzniká volný kyslík a vytvoří se tolik tepla, že se pětina obsahu reakční komůrky vypaří. Tím vznikne přetlak, brouk s velkou přesností zamíří zadeček na svůj cíl a oblak chemikálií horký okolo 100 °C je vystříknut na nepřítele. Vystříknutí probíhá v pulsech s frekvencí asi 500 pulsů za sekundu. Výstřik je dokonce slyšet. Prskavec dokáže zahnat nejen predátory z říše hmyzu, ale třeba i menší žábu.[1]

Slučováním hydrochinonu a peroxidu vodíku dojde k exotermní reakci: C6H4(OH)2 (aq) + H2O2 (aq) → C6H4O2 (aq) + 2H2O.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Brouk prskavec žije ve všech světadílech. Vyskytuje se v celé Evropě, vyjma Severní Evropy a Alpské oblasti. V Evropě žije asi 50 a celosvětově okolo 500 druhů. Ve střední Evropě jsou rozšířeny dva druhy, prskavec větší a prskavec menší.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Brachinus se dělí na několik podrodu a velké množství druhů, taxonomie není dosud ustálena. V mnoha případech se vedou diskuze, co je druh a co poddruh. Oba středoevropští prskavci se na pohled od sebe liší jen velikostí a barevným odstínem,

  • prskavec menší měří asi 5 až 10 mm a je o poznání světlejší
  • prskavec větší měří 7 až 15 mm a je tmavší – viz foto.

Zde jsou roztříděny evropské druhy:[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HN:Zbraň brouka Prskavce inspiruje tvůrce letadel
  2. [1]
  3. a b [2]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]