Praga LTH

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Praga LTH (Panzerwagen 39)
Panzerwagen 39 v tankovém muzeu Thun
Panzerwagen 39 v tankovém muzeu Thun
Typ vozidla lehký tank
Země původu ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Historie
Výrobce ČKD
Období výroby 1938–1939
Vyrobeno kusů 24+1 prototyp
Základní charakteristika
Posádka 3
Délka 4,26 m
Šířka 2 m
Výška 2,10 m
Hmotnost 7,7 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 8–32 mm
Hlavní zbraň kanón Pzw. Kan. 38
ráže 24 mm
Sekundární zbraně 2× kulomet Pz Mg 38
ráže 7,5 mm
1× kulomet Lmg 25
ráže 7,5 mm
Pohon a pohyb
Pohon Scania-Vabis 1664/5
nebo Saurer CT2D
125 hp
Max. rychlost 45 km/h
Dojezd 200 km (po silnici)

LTH byl lehký tank zkonstruovaný a vyráběný československou firmou ČKD-Praga pro švýcarskou armádu. V letech 1938 až 1939 bylo vyrobeno 24 kusů, které pod označením Panzerwagen 39 ve Švýcarsku sloužily do počátku 50. let.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Návrh a výroba[editovat | editovat zdroj]

Během 30. let získaly české zbrojovky řadu zakázek na dodávky zbraní do zahraničí, mezi nimiž se objevily i zakázky na dodávky tanků, které exportovaly firmy ŠkodaČKD. Firma ČKD vyráběla jak lehké tanky řady AH, které dodávala do Íránu, Rumunska, Švédska či Etiopie, tak tanky, které patřily v Československu do kategorie lehkých, ovšem s téměř dvojnásobnou hmotností než tanky řady AH. K těmto exportním tankům patřily typy TNH (pro Írán), LTP (pro Peru), LTH (pro Švýcarsko), LTL (pro Litvu), LLT (LT-40) (pro Slovensko), TNH-Sv a Strv m/41 (pro Švédsko).

V polovině 30. let švýcarské ministerstvo obrany vyhlásilo soutěž na dodávku 24 lehkých tanků pro švýcarskou armádu. V soutěži zvítězila československá firma ČKD a 17. dubna 1936 obdržela předběžnou objednávku.[1] Podle požadavků zákazníka vytvořila ČKD projekt tanku LTH (Lehký Tank Helvetia), založený na souběžně navrhovaných typech pro Litvu a Peru (LTLLTP). Během let 1936 a 1937 probíhalo upřesňování technických a obchodních podmínek. Dne 17. prosince 1937 byla podepsána smlouva na dodávku 24 tanků LTH, z nichž 12 mělo být dodáno jako kompletní s továrním motorem Scania-Vabis (vyráběným firmou Praga podle švédské licence), avšak bez výzbroje.[2] Cena prvního vozidla činila 700 000 Kč, dalších jedenácti pak 600 000 Kč, celkem 7 300 000 Kč.[1] Zbylých 12 kusů mělo být dodáno jako montážní sety bez výzbroje a motorů – tyto tanky měly po smontování ve Švýcarsku obdržet tamější motory značky Saurer-Arbon. Součástí smlouvy byl i prodej výrobní licence v ceně 180 000 švýcarských franků.[2]

Prototyp tanku byl dokončen 1. března 1938 a poté podroben zkouškám doma i ve Švýcarsku. Tam byl do něj zkušebně namontován dieselový motor Saurer CT1D. Do Československa se prototyp vrátil počátkem července 1938. Po dalších zkouškách byla 6. srpna zahájena sériová výroba. Během zářijové mobilizace byla rozpracovaná série zabavena československými vojenskými orgány. Po skončení krize počátkem října byly tanky navráceny výrobci. První dva tanky byly odeslány zákazníkovi v lednu 1939. Celá objednávka byla dodána až během dubna 1939. Ve Švýcarsku byly stroje vyzbrojeny kanóny a kulomety domácí provenience.[2]

Služba[editovat | editovat zdroj]

Tanky LTH obdržely armádní označení Panzerwagen 39 (Pzw. 39) a byly zařazeny do služby jako výzbroj tří nových průzkumných rot lehkých pěších brigád. Tyto tanky tvořily nejvýznamnější obrněnou sílu švýcarské armády v letech druhé světové války.[2] Vzhledem k neutralitě Švýcarska nebyly nikdy nasazeny do boje. K zahájení jejich licenční výroby nedošlo, na bázi dílů tanku LTH však byl postaven prototyp samohybného děla Nahkampfkanone I. Tanky Panzerwagen 39 byly z aktivní služby vyřazeny roku 1950, poté byly ještě určitou dobu využívány k výcviku.[2]

Technický popis[editovat | editovat zdroj]

provozuschopný Pzw 39
na přehlídce v roce 2006

Trup a podvozek[editovat | editovat zdroj]

Kostra z ocelových úhelníků s nýtovanými nebo šroubovanými pancéřovými plechy o tloušťce 8–32 mm. Podvozek tvořený na každé straně dvěma dvojicemi pojezdových kol uloženými na čepech kyvných ramen, každá dvojice je odpružena svazkem listových pér. Pás nesou tři kladky. Vpředu se nachází hnací kolo, vzadu kolo napínací. V trupu vpravo se nachází stanoviště řidiče. Ve věži je stanoviště velitele a střelce. Na věži je umístěna velitelská pozorovací věžička.[2]

Motor a převodovka[editovat | editovat zdroj]

Typy použitých motorů:[2]

  • Scania-Vabis 1664/5: zážehový, vodou chlazený, řadový šestiválec. Zdvihový objem 7 754 cm³, výkon 125 hp při 2 200 ot/min.
  • Saurer CT2D: vznětový, vodou chlazený, řadový šestiválec. Zdvihový objem 8 724 cm³, výkon 125 hp při 2 000 ot/min.

Převodovka: Praga-Wilson CH, planetová. 5 rychlostí vpřed a 1 vzad, rychlosti od 3,2 do 45 km/h.[2]

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj tanku je švýcarského původu. Hlavní zbraní je protitankový kanón Panzerwagenkanone 1938 ráže 24 mm, vyráběný firmou Eidgenössische Waffenfabrik, Bern. Kanón je vybaven šestiranným zásobníkem a lafetován ve věži.[3] Vpravo od něj se nachází vodou chlazený těžký kulomet Pz Mg 38 ráže 7,5 mm (systém Maxim). Další kulomet stejného typu je umístěn v trupu. Pro protileteckou obranu byl určen lehký kulomet Lmg 25 ráže 7,5 mm, usazovaný do držáku na pozorovací věžičce. Zásoba munice pro kanón je 114 nábojů, pro kulomety pak 2 800 nábojů.[2][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PEJČOCH, Ivo. Obrněná technika 8 : Malé státy Evropy. 1. vyd. Praha: Ares, 2008. 203 s. ISBN 978-80-86158-54-9. S. 155–156. 
  2. a b c d e f g h i PEJČOCH, Ivo; PEJS, Oldřich. Obrněná technika 6 : Střední Evropa 1919–1945 (II. část). 1. vyd. Praha: Ares, 2005. 445 s. ISBN 80-86158-46-2. S. 84–87. 
  3. 24 mm Panzerwagenkanone 1938 [online]. valka.cz [cit. 2014-12-28]. Dostupné online. 
  4. Pzw 39 [online]. valka.cz [cit. 2014-12-28]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; PEJS, Oldřich. Obrněná technika 6 : Střední Evropa 1919–1945 (II. část). 1. vyd. Praha: Jan Vašut, 2005. 445 s. ISBN 80-7236-429-4. 
  • FRANCEV, Vladimír; KLIMENT, Charles. Československá obrněná vozidla 1918–1948. 1. vyd. Praha: ARES, 1999. 381 s. ISBN 80-86158-06-3. 
  • Walter J. Spielberger: Die Panzerkampfwagen 35 (t) und 38 (t) und ihre Abarten. Stuttgart 1990, ISBN 3-87943-708-4.
  • Hans-Heiri Stapfer: Panzer 38(t) / Swiss LTL-H – Armor Walk Around Color Series No. 13. Squadron/Signal Publications, 2009, ISBN 978-0-89747-589-1.
  • Vladimir Francev: Export Light Tanks – Exportní Lehké Tanky Praga – Tanque 39, Pzw 39, LT-40. MBI Publishing Co., 2007.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]