Polanka (Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Polanka
Pohled na říční lázně
Pohled na říční lázně
Umístění
Městská část Stařečka
Poloha 49°12′51,69″ s. š., 15°52′6,48″ v. d.
Začíná na v ulici Vítězslava Nezvala
Končí na nedaleko lávky přes řeku Jihlavu u vstupu na Krajíčkovu stráň
Další údaje
Délka 400 m
Šířka několik metrů
Počet adres 17
PSČ 674 01
Polanka – mapka ulice a parku
Polanka – mapka ulice a parku

Polanka je ulice a městský park v Třebíči na Stařečce v místě poblíž starého Krajíčkova mlýna. Mimo to nese označení Polanka též letní koupaliště na opačné, podklášterské straně řeky, jehož základem jsou původní městské říční lázně, projektované Bohuslavem Fuchsem (1934). Na samém konci 19. století zde byla vybudována hlavní městská elektrárna, později provozovaná městem. Název ulice byl zvolen dle názvu užívaného dlouhodobě.[1]

Ulice, Krajíčkův mlýn a elektrárna[editovat | editovat zdroj]

Polanka se velmi výhodně rozkládá při řece Jihlavě, v místě z větší části krytém kopci, ať už Krajíčkovy stráně, nebo plošiny Nehradova. V ulici je evidováno 17 adres.[2] Na východě ulice Polanka ústí do ulice Vítězslava Nezvala, na západě přechází do cesty spojující Polanku s Poušovem. Z jihu se připojuje ulice Nad Lesem.

Název Polanka je odvozen od zámečku Polanek, který stával za městem při řece. Po staletí stával na Polance mlýn. Mlýn zde míval již benediktinský klášter. Téměř sto let – v letech 15561648 – mlýn vlastnila rodina Krajíčků;[3] jejich jméno mlýnu zůstalo i poté. Mlýnská strouha vedla takřka středem východní poloviny parku. Jez, jenž do ní vedl vodu, byl odstraněn při regulaci řeky, která probíhala v letech 19121922.[4] Současně s tím město upravovalo komplex hospodářského a stavebního dvora Krajíčkova mlýna. K úpravě ulice a vybudování kanalizace došlo mezi lety 19231930. K stavebnímu dvoru Krajíčkova mlýna přiléhalo primitivní říční koupaliště (plovárna).

V letech 1898 a 1899 byla na Polance zbudována parní elektrárna. Projekt realizovala budapešťská společnost Ganz & spol. Po dvaceti letech provozu město Třebíč elektrárnu vykoupilo do svého vlastnictví.[5]

Rekreační zařízení[editovat | editovat zdroj]

Zimní pohled na bazény koupaliště s tobogánem

Za městskou elektrárnou směrem k řece bylo zřízeno „výletiště“, v zimě kluziště, jemuž při západní straně stával hudební pavilon. Na východní straně straně kluziště bývala jedna z půjčoven loděk. Velkými úpravami prošel sportovní prostor v roce 1974. Sadům byl přiřknut název „Sady československo-sovětského přátelství“. Původně hřiště házené bylo v roce 2000 přeměněno v hřiště hokejbalové.[6]

Původně se Polankou rozuměla jen stařečská část na pravém břehu řeky. Na druhý břeh se Polanka rozšířila poté, co na bývalé valdštejnské louce na podklášterské straně řeky vyrostly říční lázně. Autorem projektu byl Bohuslav Fuchs. Stavěny byly v letech 19331934. Slavnostně otevřeny byly 27. května 1934.[7] Jejich kapacita činila 1200 osob.[7] Příští rok se na Polance odbývaly velké oslavy 600. výročí povýšení na město.[8] Říční lázně s Polankou spojoval dřevěný most se skokanskou věží, která se vždy po sezóně snímala. Dřevěný most byl po druhé světové válce nahrazen kovovým mostem, původně vyrobeným pro vojenskou potřebu.[9]

V roce 2015 bylo oznámeno, že radnice bude usilovat o dotaci pro rekonstrukci a konzervaci historického objektu říčních lázní jako významné památky.[10] V roce 2016 má započít rekonstrukce budovy původních dřevěných lázní, cena rekonstrukce se odhaduje na přibližně 3,8 milionu korun.[7] V dalších letech bude potřeba za částku kolem 30 milionů korun rekonstruovat i hlavní bazén koupaliště, ten se propadá do podloží a ve skeletu bazénu dochází k únikům vody.[11]

Koncem 70. let byl na levém břehu řeky vybudován plavecký areál s bazénem s přihřívanou vodou (otevřen v červnu 1977).[12] Součástí nového areálu je minigolfové, nohejbalové a volejbalové hřiště, tobogán, dětský a velký bazén, skokanský bazén a sauna.

V roce 2016 se konal první ročník festivalu pod názvem Polanka Fest, kdy bylo v lednu roku 2017 ohlášeno, že se chystá pokračování hudebního festivalu.[13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Promemoria o novém pojmenování Třebíčských ulic a poznačení domů v jednotlivých ulicích orientačními čísly. Třebíč : [s.n.], 1894. Dostupné online.  
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice - Třebíč - Stařečka - Polanka [online]. Ministerstvo vnitra ČR, [cit. 2016-05-02]. Dostupné online.  
  3. JOURA, Jiří. Portréty staré Třebíče. Zpravodaj města Třebíče. 3 1980, čís. 3, s. 25.  
  4. JOURA, Jiří. Obrázky z minulosti Třebíče. Zpravodaj města Třebíče. 10 1987, čís. 10, s. 25.  
  5. MAŠEK, František. Elektrárna města Třebíče. In Čeněk Sameš. Třebíč – město a okres. Brno : Národohospodářská propagace ČR, 1935. S. 76.
  6. Město Třebíč. Kronika města Třebíče 2000. Příprava vydání Joura, Jiří. Třebíč : [s.n.], 2001. 104 s. S. 72.  
  7. a b c ČTK. Oprava památné budovy lázní architekta Fuchse začne letos [online]. Třebíčský deník, 2016-05-02, [cit. 2016-05-02]. Dostupné online.  
  8. Zpravodaj města Třebíče, 5/1983.
  9. Zpravodaj města Třebíče, 8/1983.
  10. MAHEL, Luděk. Říční lázně na Polance chce radnice opravit, s jejich využitím nepočítá [online]. Třebíčský deník, 2015-09-24, [cit. 2015-12-24]. Dostupné online.  
  11. VONDRÁK, František. Letní koupaliště Polanka potřebuje nový bazén [online]. Třebíčský deník, 2016-05-26, [cit. 2016-05-30]. Dostupné online.  
  12. Zpravodaj města Třebíče, 12/1985.
  13. MENČÍK, Milan. Letošní Polanka fest v Třebíči láká na Xindla X, Petra Bende či Inekafe. musicserver.cz [online]. IMEG, 2017-01-12 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]