Polanka (Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Polanka
Pohled na říční lázně
Pohled na říční lázně
Umístění
Město Třebíč
Městská část Stařečka
Poloha
Začíná na v ulici Vítězslava Nezvala
Končí na nedaleko lávky přes řeku Jihlavu u vstupu na Krajíčkovu stráň
Napojené ulice Nad Lesem, V. Nezvala a Svojsíkovo nábřeží
Další údaje
Délka 400 m
Šířka několik metrů
Počet adres 17
PSČ 674 01
Kód ulice 604500
Polanka – mapka ulice a parku
Polanka – mapka ulice a parku
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polanka je ulice a městský park v Třebíči na Stařečce v místě poblíž starého Krajíčkova mlýna. Mimo to nese označení Polanka též letní koupaliště na opačné, podklášterské straně řeky, jehož základem jsou původní městské říční lázně, projektované Bohuslavem Fuchsem (1934). Na samém konci 19. století zde byla vybudována hlavní městská elektrárna, později provozovaná městem. Název ulice byl zvolen dle názvu užívaného dlouhodobě.[1]

Ulice, Krajíčkův mlýn a elektrárna[editovat | editovat zdroj]

Polanka se velmi výhodně rozkládá při řece Jihlavě, v místě z větší části krytém kopci, ať už Krajíčkovy stráně, nebo plošiny Nehradova. V ulici je evidováno 17 adres.[2] Na východě ulice Polanka ústí do ulice Vítězslava Nezvala, na západě přechází do cesty spojující Polanku s Poušovem. Z jihu se připojuje ulice Nad Lesem.

Název Polanka je odvozen od zámečku Polanek, který stával za městem při řece. Po staletí stával na Polance mlýn. Mlýn zde míval již benediktinský klášter. Téměř sto let – v letech 15561648 – mlýn vlastnila rodina Krajíčků;[3] jejich jméno mlýnu zůstalo i poté. Mlýnská strouha vedla takřka středem východní poloviny parku. Jez, jenž do ní vedl vodu, byl odstraněn při regulaci řeky, která probíhala v letech 19121922.[4] Současně s tím město upravovalo komplex hospodářského a stavebního dvora Krajíčkova mlýna. K úpravě ulice a vybudování kanalizace došlo mezi lety 19231930. K stavebnímu dvoru Krajíčkova mlýna přiléhalo primitivní říční koupaliště (plovárna).

V letech 1898 a 1899 byla na Polance zbudována parní elektrárna. Projekt realizovala budapešťská společnost Ganz & spol. Po dvaceti letech provozu město Třebíč elektrárnu vykoupilo do svého vlastnictví.[5]

Od roku 1945 je v provozu tzv. Bailey bridge, který spojuje pravý a levý břeh řeky Jihlavy, v roce 2018 dojde k architektonické soutěži, která rozhodne o podobě nové lávky. Do roku 1945 pak místo mostu sloužila dřevěná lávka.[6]

Rekreační zařízení[editovat | editovat zdroj]

Zimní pohled na bazény koupaliště s tobogánem
Související informace naleznete také v článku Polanka (říční lázně).

Za městskou elektrárnou směrem k řece bylo zřízeno „výletiště“, v zimě kluziště, jemuž při západní straně stával hudební pavilon. Na východní straně straně kluziště bývala jedna z půjčoven loděk. Velkými úpravami prošel sportovní prostor v roce 1974. Sadům byl přiřknut název „Sady československo-sovětského přátelství“. Původně hřiště házené bylo v roce 2000 přeměněno v hřiště hokejbalové.[7]

Původně se Polankou rozuměla jen stařečská část na pravém břehu řeky. Na druhý břeh se Polanka rozšířila poté, co na bývalé valdštejnské louce na podklášterské straně řeky vyrostly říční lázně. Autorem projektu byl Bohuslav Fuchs. Stavěny byly v letech 19331934. Slavnostně otevřeny byly 27. května 1934.[8] Jejich kapacita činila 1200 osob.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Promemoria o novém pojmenování Třebíčských ulic a poznačení domů v jednotlivých ulicích orientačními čísly. Třebíč: [s.n.], 1894. Dostupné online. 
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice - Třebíč - Stařečka - Polanka [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. 
  3. JOURA, Jiří. Portréty staré Třebíče. Zpravodaj města Třebíče. 3. 1980, čís. 3, s. 25. 
  4. JOURA, Jiří. Obrázky z minulosti Třebíče. Zpravodaj města Třebíče. 10. 1987, čís. 10, s. 25. 
  5. MAŠEK, František. Elektrárna města Třebíče. In: Čeněk Sameš. Třebíč – město a okres. Brno: Národohospodářská propagace ČR, 1935. S. 76.
  6. JAKUBCOVÁ, Hana. Jak bude vypadat nová lávka na Polance, poradí architekti. Třebíčský deník. 2018-04-05. Dostupné online [cit. 2018-04-13]. (česky) 
  7. Město Třebíč. Kronika města Třebíče 2000. Příprava vydání Joura, Jiří. Třebíč: [s.n.], 2001. 104 s. S. 72. 
  8. a b ČTK. Oprava památné budovy lázní architekta Fuchse začne letos [online]. Třebíčský deník, 2016-05-02 [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]