Polští letci RAF

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Polské vzdušné síly ve Velké Británii (polsky: Polskie Siły Powietrzne, PSP)
PL air force flag PSP.svg
Země Spojené království, Francie
Vznik 18. května 1940
Typ letectvo
Posádka polští letci pilotující stroje Caudron C.714, Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire
Nadřazené jednotky Polská exilová vláda, Royal Air Force
Účast
Války 2. světová válka
Bitvy Bitva o Británii
Orlice Polských vzdušných sil
Vlajka polských vojenských letišť (1938-1945)
Pomník padlých polských letců, Northolt

Polské vzdušné síly ve Velké Británii (polsky: Polskie Siły Powietrzne, zkráceně nazývány PSP), de facto po část války Polští letci RAF, avšak ne po válku celou, jelikož v jejím průběhu postupně přešli pod polské velení. Některé zdroje uvádí účast 145 polských stíhacích pilotů, kteří sloužili v Royal Air Force během Bitvy o Británii, což je po samotných Britech nejvíc nasazených pilotů.[1] Koncem války bylo již polského leteckého personálu v Británii na 19400.[2]

Obsah

Počátky formování[editovat | editovat zdroj]

Po prohrané zářijové kampani se polský letecký i pozemní personál uchýlil do Francie a Velké Británie. Díky smlouvám s francouzskou vládou se na půdě této země rychle zformovaly polské vojenské jednotky, z nichž část byla jednotkami leteckými. Ve Velké Británii formování jednotek nebylo tak jednoduché z ohledu na britský právní systém. Největší překážkou bylo uznání suverénnosti ozbrojených sil jiného státu na jejím území. Zpočátku měly v Británii polské jednotky povoleno pouze začlenit své piloty do britských perutí pod výhradně britským velením. V první části Bitvy o Británii, v srpnu 1940, bylo rozhodnuto do akce v rámci 65. východoindické perutě zapojit dva z desítky vyškolených pilotů. Byli jimi Franciszek Gruszka a Władysław Szulkowski.

Právní základy začlenění pilotů[editovat | editovat zdroj]

22. srpna 1940 byl podepsán základní dokument o začlenění pilotů. Následně 11. června 1940 (po evakuaci Dunkerku) bylo podepsáno jeho první rozšíření. Britská strana povolila vytvoření dvou bombardovacích perutí a výcvikového střediska pro jejich letce. Tito letci, kteří podléhali britskému právu a britským vojenským předpisům, měli povinnost skládat dvě přísahy (polskou a britskou) a nosili britské vojenské hodnosti na rukávech uniforem. Na letištích podle této smlouvy mohla být vyvěšena pouze polská letecká vlajka a to níže, než byla letecká vlajka RAF. Vlivem přílivu dalších polských dobrovolníků do Anglie bylo nutné podepsat další smlouvu. Ta byla dojednána 5. srpna 1940. Byla v ní mimo jiné přiznána suverénnost Polských vojsk, jejichž součástí byly Polské vzdušné síly – PSP. Letci měli dle této smlouvy skládat pouze jednu vojenskou přísahu. Bylo rozhodnuto o založení čtyř bombardovacích perutí, dvou perutí stíhacích a jedné podpůrné ve spojení s pozemní armádou. Bylo spekulováno i o možnosti vytvoření dalších třech stíhacích perutí v případě potřeby. Smlouva upravovala i vyvěšování polských vlajek a to tak, že mohly být umisťovány vedle vlajek britských. Polští piloti mohli nosit i polské hodnosti a to na výložkách. Důležitou součástí smlouvy bylo vytvoření takzvaného Inspektorátu PSP, jehož inspektor měl spolupracovat s britským ministerstvem letectva v oblasti administrativy polského personálu. Polské letecké jednotky měly dle této smlouvy nadále podléhat britskému velení. 6. duben 1944 byl dnem podepsání třetí smlouvy, díky níž polské letectvo přešlo pod výhradní polské velení a začal být uplatňován polský vojenský řád. Inspektorát PSP byl tehdy přejmenován na Velitelství PSP.

Inspektoři PSP:

Uniformy PSP[editovat | editovat zdroj]

Vojáci Polských vzdušných sil nosili ocelově modré uniformy RAF s polskými knoflíky. Krom toho nosili zlatá označení polských hodností na výložkách a britské modročerné na rukávech a náramenících plášťů. Řadoví vojáci nosili železné emblémy vzorované podle polských leteckých emblémů z roku 1936. Důstojníci pak měli tyto emblémy stříbrně vyšívané a k tomu zlatá husarská křídla na černém podkladě. K polní uniformě piloti nosili mnohobarevné šály.[3] Všichni polští příslušníci letectva nosili na náramenících vyšitý modrý nápis "POLAND"[4]. Letci krom toho dostávali typickou koženou bundu RAF.

Standarta Polských vzdušných sil (PSP)[editovat | editovat zdroj]

Standartu, která vyobrazuje Ostrobramskou madonu se slovy "Miłość żąda ofiary" (česky: Láska si žádá oběti), navrhl koncem roku 1939 jeden z polských stíhacích pilotů ve Francii. Další pilot pak využil svých odbojových kontaktů a zorganizoval její vyrobení v okupovaném Vilniusu. Damašek pro ní byl spolu s nitěmi obstarán v Berlíně, odkud celou zásilku diplomaté neutrálních států převezli do Vilniusu. Standarta tam byla dokončena v červnu 1940. Japonský konzul ve Vilniusu (de iure neutrálním vůči Japonsku) pak zaslal standartu diplomatickou poštou do Londýna na jaře 1941. V červnu téhož roku byla standarta generálem Władysławem Sikorským předána 300. bombardovací peruti.

Z rozkazu generála Sikorského měla být standarta předávána dalším polským divizím, dokud jí nebude možné převézt do svobodné vlasti. Tak se stalo až v roce 1991, kdy ji přivezla skupina polských pilotů PSP ve výslužbě a několik důstojníků RAF. Momentálně se standarta nachází na čestném místě v Dęblinské Škole orlat.

Seznam jednotek[editovat | editovat zdroj]

Stíhací wingy[editovat | editovat zdroj]

Letecké perutě a jejich insignie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích 302. stíhací peruť, 303. stíhací peruť a 306. stíhací peruť .

Shrnutí válečného a operačního úsilí[editovat | editovat zdroj]

Válečné úsilí polských perutí RAF[editovat | editovat zdroj]

(19. července 1940 - 8. května 1945, nezahrnuje Polský stíhací sbor a individuální polské stíhací piloty v jednotkách RAF a USAAF) Fighter Command

Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
leteckých úkolů 2199 13 032 10 390 13 266 25 399 9238 73 524
hodin 2295 16 722 15 365 23 264 46 595 18 575 122 816

Ztráty nepřítele[editovat | editovat zdroj]

(19. červenec 1940 - 8. květen 1945 způsobené jak letci v PSP, tak i RAF a USAAF)

Letadla nepřítele zničena během leteckých soubojů[editovat | editovat zdroj]

Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
zničené 214 1/6 199 90 114 3/4 101 29 1/2 748 5/12
pravděpodobné 35 52 36 42 8 2 175
poškozené 37 2/3 57 1/2 43 66 24 9 237 1/6

Letadla nepřítele zničena na zemi[editovat | editovat zdroj]

Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
zničené - 3 - - 2 9 14
pravděpodobné - - - - 2 - 2
poškozené - 3 - - 3 9 15

Celkové ztráty letadel nepřítele zapříčiněné letci PSP[editovat | editovat zdroj]

Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
zničené 214 1/6 202 90 114 3/4 103 38 1/2 769 5/12
pravděpodobně zničené 35 52 36 42 10 2 177
poškozené 37 2/3 60 1/2 43 66 27 18 252 1/6

Bojové nasazení polských bombardovacích perutí[editovat | editovat zdroj]

(19. duben 1940 - 8. květen 1945), nezapočítány činnosti speciálních záloh Bomber Command, Coastal Command, Tactical Air Force

Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
leteckých úkolů 97 1357 2999 1895 3607 1751 11 706
hodin 367,5 7451 17 788 11 482,5 18 126 8889 64 113

Tonáž shozená bombardovacími perutěmi[editovat | editovat zdroj]

(Vyjma činnosti polských speciálních záloh.) Bomber Command, Coastal Command, Tactical Air Force

Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
bomby 62 1793 2784 813 5088 2667 13 206
miny - - 544 790 159 9 1502
Celkem 62 1793 3328 1602 5247 2676 14 708

(Množství uváděné v tunách, k tomu dodatečně 152 tun potravin do Nizozemska za rok 1945.)

Činnost speciálních polských záloh[editovat | editovat zdroj]

(7. listopad 1941 - 26. únor 1945)

Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
operační letecké úkoly - 2 104 191 943 95 1335
hodiny letu - 22 835 1573 6781 716 9927
shozená tonáž - 0,9 70 163,2 1248,4 94,3 1576,8
shození parašutisté - 9 137 193 334 19 692
záložní ztráty - 1 3 9 20 1/8 3/8 33 1/2

(ztráty jsou uváděné po skupinách o sedmi až osmi členech)

Činnost polských dopravních záloh a jednotek[editovat | editovat zdroj]

(19. duben 1940 - 8. květen 1945)

Transport Command, piloti ATA

Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
letecké úkoly 163 1475 2648 3995 6747 3760 18 788
hodiny letu 261 14 868 16 914 20 111 30 204 14 709 97 067
dodaná letadla 118 1310 2120 3014 3966 1556 12 084
převezení pasažéři 324 1320 2868 6294 6117 3468 24 411
transportovaný náklad 17 56 168 230 504 336 1311

(náklad v tunách)

Souhrnný výčet operačního nasazení polských jednotek PSP[editovat | editovat zdroj]

(19. července 1940 - 8. května 1945, nezahrnuje Polský stíhací sbor a individuální polské stíhací piloty v jednotkách RAF a USAAF) Coastal Command, Bomber Command, Fighter Command, Transport Command, Jednotky speciálního určení

Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
leteckých úkolů 2459 15 866 16 141 19 347 36 696 14 844 105 353
hodin 2924 39 063 50 901 56 431 101 706 42 898 293 923

Ztráty na životech[editovat | editovat zdroj]

Ztráty na životech členů Polských vzdušných sil (PSP)[editovat | editovat zdroj]

(19. červenec 1940 - 8 květen 1945)

Stíhací jednotky[editovat | editovat zdroj]

Operační ztráty[editovat | editovat zdroj]
Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
padli při výkonu služby 33 50 37 38 50 16 224
nezvěstní v boji - 4 4 10 31 3 52
padlí do zajetí - 15 11 20 13 14 73
Celkem 33 69 52 68 94 33 349
Souhrnné ztráty během výcviku[editovat | editovat zdroj]
1940-1945 Celkem
zabití 197
nezvěstní v boji -
padlí do zajetí -
Celkem 197
Souhrnné operační ztráty ( i během výcviku)[editovat | editovat zdroj]
1940-1945 Celkem
padlí/zabití 421
nezvěstní v boji 52
padlí do zajetí 73
Celkem 546

Bombardovací jednotky[editovat | editovat zdroj]

Operační ztráty[editovat | editovat zdroj]
Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
padli při výkonu služby 8 137 315 144 143 61 808
nezvěstní v boji - 5 16 7 6 - 34
padlí do zajetí - 67 91 19 10 18 205
Celkem 8 209 422 170 159 79 1047
Souhrnné ztráty během výcviku[editovat | editovat zdroj]
1940-1945 Celkem
zabití 197
nezvěstní v boji -
padlí do zajetí -
Celkem 197
Souhrnné operační ztráty (i během výcviku)[editovat | editovat zdroj]
1940-1945 Celkem
padlí/zabití 1005
nezvěstní v boji 34
padlí do zajetí 205
Celkem 1244

Jednotky speciálního určení[editovat | editovat zdroj]

Operační ztráty[editovat | editovat zdroj]
Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
padli při výkonu služby - - 19 36 109 3 167
nezvěstní v boji - - - 9 9 - 18
padlí do zajetí - 8 - 15 26 - 49
Celkem - 8 19 60 144 3 234

Dopravní jednotky[editovat | editovat zdroj]

Operační ztráty[editovat | editovat zdroj]
Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
padli při výkonu služby - 4 4 9 12 6 35
nezvěstní v boji - - - - - - -
padlí do zajetí - - - - - - -
Celkem - 4 4 9 12 6 35

Výcvikové jednotky[editovat | editovat zdroj]

Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
zabití 19 58 38 43 30 7 195
nezvěstní v boji - - - - - - -
padlí do zajetí - 3 - - - 1 4
Celkem 19 61 38 43 30 8 199

Celkový výčet ztrát operačních jednotek PSP[editovat | editovat zdroj]

Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
padli při výkonu služby 41 191 375 227 314 86 1234
nezvěstní v boji - 9 20 26 46 3 104
padlí do zajetí - 90 102 54 49 32 327
Celkem 41 290 467 307 409 121 1665

Celkový výčet ztrát cvičených a výcvikových jednotek PSP[editovat | editovat zdroj]

1940-1945 Celkem
zabití 589
nezvěstní v boji -
padlí do zajetí 4
Celkem 593

Celkový výčet ztrát operačních a výcvikových jednotek PSP[editovat | editovat zdroj]

Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Celkem
padli/zahynuli 60 249 413 270 344 93 1823
nezvěstní v boji - 9 20 26 46 3 104
padlí do zajetí - 93 102 54 49 33 331
Celkem 60 351 535 350 439 129 2258

Celkový výčet ztrát pozemního personálu PSP[editovat | editovat zdroj]

1940-1945 Důstojníci Řadoví vojáci Celkem
padli při výkonu služby 521 713 1234
zahynuli během školení 234 355 589
zahynuli na zemi 12 68 80
Celkem 765 1136 1903

(k tomu 24 důstojníků a 46 řadových vojáků zemřelo přirozenou smrtí nebo při dopravních nehodách)

Celkový výčet ztrát celého personálu PSP[editovat | editovat zdroj]

1940-1945 Letecké Pozemní Celkem
padli/zahynuli 2258 1903 4161

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Polish Air Forces in France and Great Britain na anglické Wikipedii a Polskie Siły Powietrzne w Wielkiej Brytanii na polské Wikipedii.

  1. Number of participants from the Battle of Britain Monument [online]. Bbm.org.uk, 1940-10-31, [cit. 2011-06-07]. [1]. (anglicky) 
  2. WWII Behind Closed Doors: Stalin, the Nazis and the West . In Depth . Fighting with the Allies [online]. PBS, [cit. 2011-06-07]. [2]. (anglicky) 
  3. Zdzisław Żygulski jun: Polski mundur wojskowy. s. 134.
  4. Izydor Koliński: Regularne Jednotky Wojska Polskiego (lotnictwo). s. 297.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŻYGULSKI JUN, Zdzisław; WIELECKI, Henryk. Polski mundur wojskowy. Krakov : Krajowa Agencja Wydawnicza. ISBN 83-03-01483-8. (polsky)  
  • KOLIŃSKI, Izydor. Regularne Jednotky Wojska Polskiego (lotnictwo). Formowanie, działania bojowe, organizacja i uzbrojenie, metryki jednostek lotniczych. Krótki informator historyczny o Wojsku Polskim w latach II wojny światowej. Cz. 9. Varšava : [s.n.]. (polsky)  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]