Poběžovice (zámek)
| Poběžovice | |
|---|---|
.jpg) Průčelí budovy v předhradí | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | po roce 1459 |
| Přestavba | 1682–1695, 1. čtvrtina 18. století |
| Stavebník | Dobrohost z Ronšperka |
| Další majitelé | Švamberkové, Thun-Hohensteinové, Coudenhoveové |
| Současný majitel | Město Poběžovice |
| Poloha | |
| Adresa | čp. 272, Poběžovice,  Česko |
| Ulice | Šandova |
| Souřadnice | 49°30′40,79″ s. š., 12°48′12,64″ v. d. |
  Poběžovice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39815/4-2177 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | www.zamekpobezovice.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poběžovice (též Ronšperk) jsou hrad přestavěný na barokní zámek ve stejnojmenném městě v okrese Domažlice. Stojí v centru města na nevýrazném návrší v nadmořské výšce asi 440 m. Je chráněn jako národní kulturní památka ČR.[1][2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ve městě zmiňovaném poprvé v roce 1359 existovala tvrz nejasné lokalizace. Hrad založil Dobrohost z Ronšperka, který Poběžovice získal v roce 1459.[3] V roce 1510 hrad dobylo královské vojsko Vladislava Jagellonského vedené Zdeňkem Lvem z Rožmitálu, aby učinilo přítrž loupeživým výpravám Dobrohostova syna Zdeňka Dobrohosta z Ronšperka, který uprchl ze země a panství si rozdělili jeho bratři Volf a Václav. Nejpozději roku 1526 hrad získal Albrecht z Gutštejna, který ho později zastavil, a nakonec v roce 1542 prodal bratrům Bartoloměji a Janovi ze Švamberka.[4] Švamberkové hrad renesančně přestavěli, ale po neúspěchu stavovského povstání o majetek přišli, a královská komora ho roku 1522 prodala Severinovi Táhlovi z Horšteina. Po něm se vystřídala řada majitelů, z nichž se plzeňský hejtman a pražský advokát Matyáš Bohumír z Vunšic po sňatku s Annou Feliciánou Pachtovou z Rájova zasloužil o barokní přestavbu v letech 1682–1695.
Dalšími rodinami, kterým Poběžovice patřily, byla například hrabata z Königsfeldu, Thun-Hohensteinové a od roku 1864 až do vyvlastnění v roce 1945 ata z Coudenhovenu.[3][4] Na zámku pobývala hraběnka Mitsuko Coudenhove-Kalergi,[5] která je také známa ze zámku v Horšovském Týně.
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Předhradí chráněné vodním příkopem mělo okrouhlý půdorys a obklopovalo hradní jádro ze všech stran. Dochovaly se části jeho opevnění, dlouhých budov a okrouhlá bašta. Před čelo hradního jádra předstupovala obytná čtverhranná věž a sousední brána. Věž by mohla být pozůstatkem starší tvrze. Zbývající obvod jádra byl postupně obestavěn dvoupatrovými budovami, přičemž dvouprostorový palác na západní straně je nejmladší gotickou stavbou. Výběžek na západní straně nebo část východního křídla je renesanční a řada úprav nádvoří pochází z období baroka.[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Vnitřní zámek -
Okrouhlá bašta v nároží mladší budovy -
Spojovací brána mezi předhradím a vnitřním zámkem -
Schodiště
_04.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-12-16]. Identifikátor záznamu 151851 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Vláda schválila prohlášení 18 památek za národní kulturní památky | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2023-12-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Poběžovice, s. 435.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Domažlicko a Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Ronšperk hrad, s. 87–90.
- ↑ DUDÁK, Vladislav. Na zámek v Poběžovicích k samurajským kořenům EU. tyden.cz. 2008-12-10. Dostupné online [cit. 2018-07-30].
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Poběžovice – zámek, s. 264–265.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Poběžovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky zámku
- Poběžovice na webu Hrady.cz
