Plynojem



Plynojem je průmyslová stavba, sloužící k uskladňování technických plynů. Prvními plynojemy byly tzv. mokré plynojemy. Název dostaly podle vodní hladiny, která bránila úniku plynu. Válcová nádrž (zvon) plavala na vodě dnem vzhůru. Mezi dnem a vodní hladinou byl prostor, do kterého byl napouštěn plyn. Při zvětšování objemu plynu se válcová nádrž vynořovala z vody. Pro bezpečnost plynojemu bylo nezbytné, aby si válcová nádrž (zvon) při pohybech nahoru a dolů stále udržovala svislou polohu. Správnou polohu zajišťovaly vodící prvky.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zděné plynojemy
[editovat | editovat zdroj]U nejstarších plynojemů byly vodící prvky součástí zděné budovy, která obklopovala bazén s vodou. Industriální prvky a kovové konstrukce byly skryty za budovou, která byla postavena s ohledem na estetický dojem. Tyto budovy byly zdařilými architektonickými stavbami, podobně jako většina industriálních staveb. Často se jednalo o plynojemy městských plynáren umístěných v městském intravilánu, a tak estetika plynojemu byla důležitým kritériem.
Ocelové plynojemy
[editovat | editovat zdroj]U plynojemů v hutích a koksovnách se hledala levnější řešení. Pohyblivý zvon byl viditelný; jeho správné vedení zajišťovala ocelová konstrukce, tvořená svislými sloupy a vodorovnými či šikmými táhly.
Havárie
[editovat | editovat zdroj]Dne 14. listopadu 1927 došlo k výbuchu plynojemu společnosti Equitable Gas Company v Pittsburgh. Výbuch plynojemu objemu 141.600 m³ si vyžádal 28 mrtvých a stovky zraněných.[1]
Dne 17. února 1929 došlo k výbuchu plynojemu o objemu 37 000 m³ v městské plynárně v Berlíně.[2]

Historické budovy plynojemů (výběr)
[editovat | editovat zdroj]Evropa
[editovat | editovat zdroj]- Leeds (Anglie) – první z anglických plynojemů, podle Hutchinsonova patentu z roku 1833
- Drážďanský plynojem – první ze tří byl postaven roku 1847, přestavěn 1891, vybombardován 1944, rekonstruován
- Norimberský plynojem z roku 1847, nejstarší v Bavorsku, v letech 1943–1944 vybombardován, roku 1954 nahrazen novostavbou
- Dva válcové plynojemy ve Cvikově (1874, 1890)
- Berlínský plynojem – válcový, ve Fichtelstrasse, z let 1883–1884, jediný dochovaný ze soustavy čtyř, za druhé světové války sloužil jako bunkr
- Čtyři válcové plynojemy ve Vídni-Simmeringu (1896–1899) pro objem 90 000 m³ plynu; další plynojem se dochoval v Brigittenau
Česko
[editovat | editovat zdroj]- Žižkovský plynojem v Praze – z let 1862–1863, zbořen kolem roku 1930
- Plynojem v Ostravě – Vítkovicích, přestavěn na víceúčelovou halu Gong
Konverze
[editovat | editovat zdroj]Díky své architektonické hodnotě nebyly mnohé plynojemy po ukončení provozu zbourány. Pro budovy se našlo nové využití:
- bytové domy – Vídeň
- planetárium – Toruň, ulice Franciszkańska (od 17. února 1994)[3]
- panometer (termín „panometer“ je složeninou ze slov PANORama a gasoMETER) – Lipsko, Drážďany[4]

Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Riesen Gasometer in die Luft geflogen. Morgen-Zeitung. 1927-11-15, čís. 310, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Schwere Gaskatastrofe in Berlin. Kattowitzer Zeitung. 1929-02-18, roč. 61, čís. 41, s. 3. Dostupné online.
- ↑ MORAVCOVÁ, Kateřina. Planetárium v Toruni: užijte si speciální promítání s celou rodinou [online]. Rady na cestu, 2019-10-22 [cit. 2026-04-24]. Dostupné online.
- ↑ https://www.panometer-dresden.de/cz/
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu plynojem na Wikimedia Commons
Galerie plynojem na Wikimedia Commons- Hledání ztraceného času: O dvou pražských plynojemech v iVysílání na stránkách České televize
