Platykaryje
 Platykaryje | |
|---|---|
 Platykaryje šišticovitá (Platycarya strobilacea) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bukotvaré (Fagales) |
| Čeleď | ořešákovité (Juglandaceae) |
| Rod | platykaryje (Platycarya) Siebold & Zucc., 1843 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Platykaryje (Platycarya) je rod rostlin náležející do čeledi ořešákovité. Zahrnuje 2 druhy opadavých dřevin se zpeřenými listy a je zastoupen v Číně, Japonsku, Koreji a Vietnamu. Od příbuzných dřevin z čeledi ořešákovité se odlišuje zejména šišticovitými květenstvími. V Česku je vzácně pěstován druh platykaryje šišticovitá (Platycarya strobilacea).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Platykaryje jsou opadavé jednodomé stromy nebo řidčeji i keře se střídavými lichozpeřenými nebo výjimečně i jednoduchými listy. Vrcholové pupeny jsou vejcovité až téměř kulovité, kryté širokými a překrývajícími se šupinami. Větvičky mají plnou dřeň. Lístky složených listů mají pilovitý okraj a zpeřenou žilnatinu. Květenství se vyvíjejí na vrcholu mladých olistěných větévek a jsou to laty tvořené jednopohlavnými i oboupohlavnými klasy připomínajícími šištice. Samčí květy jsou bezobalné, podepřené listenem, se 4 až 15 tyčinkami. Samičí květy jsou podepřeny 1 volným listenem a 2 listenci přirostlými k semeníku, mají 2 okvětní lístky a semeník s přisedlou dvoulaločnou bliznou. Plodem jsou drobné ploché úzce 2-křídlé oříšky, uspořádané v krátkém šišticovitém plodenství a podepřené vytrvalými listeny.[1][2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Druh Platycarya strobilacea je rozšířen v Číně, Japonsku, Koreji a Vietnamu. Roste ve smíšených lesích na horských svazích v nadmořských výškách obvykle 400 až 1400 metrů.[1] Platycarya longzhouensis byla nalezena v jižní Číně.[3]
-
Dozrávající plodenství platykaryje šišticovité -
Detail větévky platykaryje šišticovité -
Zralé plodenství platykaryje šišticovité
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
V současné době jsou nejčastěji rozlišovány 2 druhy rodu platykaryje: Platycarya strobilacea a Platycarya longzhouensis.[1][4] Druh Platycarya longzhouensis byl nalezen v roce 1979 při expedici do jižní Číny v provincii Kuang-si a popsán v roce 1999.[3] V roce 1990 byl popsán druh Platycarya simplicifolia z čínské provincie Kuang-si, vyznačující se jednoduchými listy,[5] dnes je však považován za ojedinělou mutaci.[1]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Platykaryje šišticovitá je v Česku vzácně pěstována jako zajímavá dřevina zejména v botanických zahradách a arboretech. Je uváděna z Průhonického parku a ze sbírek Pražské botanické zahrady v Tróji,[6] vzrostlý exemplář je možno vidět i v Botanické zahradě a arboretu MU v Brně.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Flora of China: Platycarya [online]. Dostupné online.
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ a b The International Plant Names Index [online]. Dostupné online.
- ↑ The Plant List: Platycarya [online]. Dostupné online.
- ↑ GUANG-RI, Long. A New Species of Platycarya from Guangxi [online]. Dostupné online.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu platykaryje na Wikimedia Commons 
Taxon Platycarya ve Wikidruzích
