Phaenicophilidae
 Phaenicophilidae | |
|---|---|
 tangara hispaniolská (Phaenicophilus palmarum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | Phaenicophilidae Sclater, 1886 |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Phaenicophilidae je čeleď pěvců bez českého jména, která zahrnuje několik endemitních druhů z karibského ostrova Hispaniola.
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Ze tří rodů, které se řadí v rámci čeledi Phaenicophilidae, byly rody Microligea a Xenoligea původně řazeny mezi lesňáčkovité (Parulidae), zatímco rod Phaenicophilus mezi tangarovité (Thraupidae). Teprve podrobné fylogenetické studie odhalily blízkou příbuznost všech tří rodů, jež představují novosvětskou radiaci zpěvných ptáků v rámci širšího kladu, jehož zástupci se vyznačují devíti viditelnými ručními letkami na křídlech. Za popisnou autoritu čeledi Phaenicophilidae se pokládá anglický zoolog Philip Lutley Sclater (1886). Čeleď je blízce příbuzná čeledím Nesospingidae a Spindalidae.[1][2]
Následující seznam druhů shrnuje všechny recentní zástupce,[3] přičemž české názvosloví vychází podle Hudce, 2003[4]:
- lesňáček zelenoocasý (Microligea palustris)
- tangara hispaniolská (Phaenicophilus palmarum)
- tangara haitská (Phaenicophilus poliocephalus)
- lesňáček velkozobý (Xenoligea montana)
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zástupci této čeledi představují malé až středně velké pěvce s olivově zbarveným hřbetem a šedavými nebo bělavými spodinami, obecné zbarvení doplňuje „čepička“ na hlavě. Neobjevuje se výrazný pohlavní dimorfismus. Hlava je malá až středně velká, krk je poměrně krátký. Křídla jsou krátká až středně dlouhá, ocas středně dlouhý. Zobák je středně dlouhý, relativně robustní. Končetiny jsou krátké až středně dlouhé, s dobře vyvinutými chodidly.[1]
Chování
[editovat | editovat zdroj]Zástupci čeledi Phaenicophilidae žijí v různých typech biotopů ostrova Hispaniola, od suché křovinné vegetace přes stálezelené listnaté lesy až po horské jehličnaté lesy. Živí se ovocem, hmyzem a semeny. O chování těchto ptáků se však ví pouze málo. Budují si otevřená miskovitá hnízda z malých větviček, listů, stonků, mechu a dalších rostlinných materiálů, a sice asi dva metry nad zemí. Snůšku tvoří dvě až čtyři vajce a o potomstvo pravděpodobně pečují oba členové páru.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palmtangaren na německé Wikipedii.
- ↑ a b c WINKLER, David Ward; BILLERMAN, Shawn M.; LOVETTE, Irby. Bird families of the world: an invitation to the spectacular diversity of birds. Barcelona: Lynx Edicions 599 s. Dostupné online. ISBN 978-84-941892-0-3. OCLC 927415831 OCLC: ocn927415831.
- ↑ BARKER, F. Keith; BURNS, Kevin J.; KLICKA, John. Going to Extremes: Contrasting Rates of Diversification in a Recent Radiation of New World Passerine Birds. Systematic Biology. 2013-03-01, roč. 62, čís. 2, s. 298–320. Dostupné online [cit. 2024-05-14]. ISSN 1076-836X. DOI 10.1093/sysbio/sys094. (anglicky)
- ↑ Caribbean “tanagers”, Wrenthrush, Yellow-breasted Chat – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-05-14]. Dostupné online.
- ↑ HUDEC, K. Soustava a české názvosloví ptáků světa. Přerov: Muzeum Komenského v Přerově, 2003.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Phaenicophilidae na Wikimedia Commons 
Taxon Phaenicophilidae ve Wikidruzích
