Přeskočit na obsah

Petr Semjonovič Saltykov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pjotr Semjonovič Saltykov

Narození11.jul. / 21. prosince 1698greg., 1697 nebo 1698
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ21341214
Úmrtí26. prosince 1772jul. / 6. ledna 1773greg.
Marfino
ChoťPraskovja Jurjevna Saltykovová
DětiIvan Petrovič Saltykov
Anastasija Petrovna Saltykovová
Jekatěrina Petrovna Saltykovová
RodičeSemjon Andrejevič Saltykov a Fekla Jakovlevna Volynskaja
PříbuzníVladimir Semjonovič Saltykov (sourozenec)
Pjotr Ivanovič Saltykov, Anna Ivanovna Saltykovová a Praskovja Ivanovna Saltykovová (vnoučata)
Vojenská kariéra
Hodnostgenerálmajor, generálporučík, vrchní generál a generál polní maršál
Bitvyválka o polské následnictví
sedmiletá válka
rusko-švédská válka
bitva u Kunersdorfu
Vyznamenánírytíř Řádu sv. Alexandra Něvského
Řád bílé orlice
Řád sv. Ondřeje
zlatá zbraň Za chrabrost
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Generál Pjotr Semjonovič hrabě Saltykov (rusky Пётр Семёнович Салтыков, 11. prosincejul./ 21. prosince 1698greg. / podle jiných pramenů 1697 nebo 1700 / Kogajevo - 26. prosince 1772jul./ 6. ledna 1773greg., Marfino) byl ruský šlechtic a polní maršál imperiální armády. [1] [2] [3]

Jeho rodiči byli Semjon Andrejevič Saltykov a Fekla Jakovovna Volynskaja.

Car Petr I. v roce 1714 vyslal Saltykova do Francie, aby tam studoval námořní vojenství. [1]

Zámek Marfino v Moskevské oblasti

V roce 1729 Saltykov od koupil zadluženého Sergeje Borisoviče Golicyna panství Marfino a tamní zámek nechal přebudovat na patrové barokní sídlo s postranními křídly.

Za panování Anny Ivanovny se stal generálmajorem. V roce 1733 byl jemu a jeho otci udělen hraběcí titul.[2]

V roce 1734 se účastnil bojů války o polské dědictví a v roce 1742 rusko-švédské války. [3]

Od roku 1759 během sedmileté války byl vrchním velitelem ruské armády. Dne 23. července 1759 porazil v bitvě u Kijí pruského generála Wedela a poté 12. srpna, kdy spojil svá vojska s jednotkami rakouského generála Laudona, v bitvě u Kunovic samotného krále Bedřicha II. Za to byl odměněn hodností polního maršála a později se stal generálním guvernérem Moskvy (1764–1771). [1]

V roce 1731 se oženil s Praskovjí Jurjevnou, rozenou kněžnou Trubeckou (1704–1767), sestrou generálního prokurátora Nikity Jurjeviče Trubeckého. [2] Manželé měli několik dětí, mj.:

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pjotr Semjonowitsch Saltykow na německé Wikipedii.

  1. a b c Chronos: Петр Семенович Салтыков (abgerufen am 30. Oktober 2017).
  2. a b c [s.l.]: [s.n.] 
  3. a b [s.l.]: [s.n.] 
  4. Johann Heinrich Merck. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-3-8353-0105-4. 
  5. 7 MZA Brno, RAD, inv. č. 2454, sing. 1263, kart. 583, Plans de mes Mémoires.