Petr Pavlík (malíř)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Akad. mal., Doc. Petr Pavlík
Petr Pavlík
Petr Pavlík
Narození 31. ledna 1945 (74 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání malíř, sochař
Ocenění Čestné občanství Prahy 2 (2014)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Pavlík (* 31. ledna 1945, Praha) je český malíř, sochař, ilustrátor, výtvarný kritik a publicista, fotograf a vysokoškolský pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování středoškolského studia v Praze (1958-1963) pracoval v různých dělnických profesích a zároveň navštěvoval soukromé malířské kurzy. Absolvoval jeden semestr na Pedagogické fakultě UK a roku 1967 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze. Po roce školení v krajinářském ateliéru prof. Františka Jiroudka raději přestal malovat a přestoupil do ateliéru monumentální malby a plastiky Arnošta Paderlíka, kde se věnoval návrhům na výtvarná řešení veřejných prostorů v architektuře. V roce 1970 studoval fotografii u prof. Jána Šmoka na FAMU. Spolu s přáteli z AVU založil umělecké studio AA, které se věnovalo landartu a veřejným akcím. Roku 1973 se vrátil k malbě a absolvoval AVU.

V 70. a 80. letech byl členem různých neoficiálních sdružení výtvarníků a organizátorem výtvarných a společenských aktivit. Vystavoval v menších pražských galeriích (divadlo v Nerudovce, Galerie Fronta, Opatov) nebo mimo Prahu, kde kontrola komunistického režimu nebyla tak přísná.

V době nejtužší normalizace (1978-79), kdy řada výtvarníků nesměla vystavovat, se spolu s J. Sozanským, I. Bukovským, J. Načeradským, J. Kroutvorem scházel s profesorem AVU Jiřím Kotalíkem a spoluorganizoval návštěvy ateliérů generačních vrstevníků i významných výtvarníků generace 60. let. V letech 1983 - 1988 organizoval ve svém ateliéru pravidelná měsíční setkání s Jindřichem Chalupeckým, kterých se účastnili sochaři Jiří Beránek, Kurt Gebauer a Magdalena Jetelová a malíři Vladimír Novák, Ivan Ouhel, Michael Rittstein, Tomáš Švéda a Jaroslav E. Dvořák.

V druhé polovině 80. let navštěvoval bytové přednášky filozofa Petra Rezka a podílel se na vzniku samizdatového sborníku Šedá cihla (Jazzová sekce, 1985). V roce 1985 byl zakládajícím členem Volného seskupení 12/15 Pozdě, ale přece a roku 1987 se stal členem výboru Nové skupiny, kterou inicioval Jindřich Chalupecký. Zúčastnil se legendárních výstav Konfrontace (1978, MBÚ Praha), Lidový dům (1987, 1988), jízdárna v Kolodějích (1988), Nová skupina (1990).

V roce 1993 dočasně přerušil svoji výtvarnou tvorbu a věnoval se teoretické, kritické a literární činnosti. Publikoval v Ateliéru, Architektu, Lidových novinách, Prager Zeitung, Literárních novinách, HOSTU, Mladém světě. Přednášel na Akademii výtvarných umění v Praze, Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, Glasgow School of Art, Akademii výtvarných umění v Halle, v Alšově jihočeské galerii a jinde. Soubor jeho teoretických a kritických statí vyšel knižně ve Středoevropské galerii a nakladatelství.[1]

V letech 1995-99 pracoval jako restaurátor. Od roku 2004 je pedagogem na katedře scénografie Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Od roku 2012 se znovu věnuje malbě a sochařství.

Od 80. let často vystupoval jako své fiktivní alter ego, vědec a výtvarný kritik Dr. Pavel Petřík z Curychu, a podepisoval jeho jménem některé články v tisku.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Evropská medaile Franze Kafky za umění
  • 2014 Čestný občan Prahy 2

Členství ve skupinách[editovat | editovat zdroj]

  • 1980 Vinohradský vlastenecký kroužek Sami sobě
  • 1985 Volné seskupení 12/15 Pozdě, ale přece
  • 1987 Nová skupina
  • 1992-2012 S.V.U. Mánes

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Malířský deník 1982-94 (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Za reálného socialismu se rozdíl mezi městem a vesnicí a mezi životem a smrtí zmenšuje (1982)
  • Svůj život zpola žiji a zpola předehrávám či hraji. A to ani nevím zda více pro sebe nebo pro druhé. Z této ambivalence vzniká permanentní napětí, třaskavina, která vybuchuje v obrazy (1985)
  • Nejde mi o žádné výtvarné umění. Jenom o poznání (1985)
  • Nebýt umění, svět by se nám jen zdál (1985)
  • Malířství je očima dějin, sochařství rukama, architektura tělem, drama životem, literatura příběhem a hudba duší
  • Umění tady není od toho, aby ilustrovalo zmatek doby, ale aby se pokoušelo ji organizovat v řád
  • Jasná hlava je nejlepší opiát
  • V umění jenom vše může být dost
  • Není-li umělecké dílo novým činem, pak není ničím
  • Špatný obraz energii spotřebovává, dobrý ji vydává
  • Život je trpělivý. Dlouho čeká jak se rozhodneš. Nerozhodneš-li se však sám, rozhodne za tebe on. A bývají to pak tvrdé ortely.[2]

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Autorské[editovat | editovat zdroj]

  • 1974/75 Petr Pavlík: Obrazy a kresby, Galerie pod radnicí, Ústí nad Orlicí
  • 1978 Petr Pavlík: Kresby a obrazy, Divadlo v Nerudovce, Praha
  • 1981 Petr Pavlík, Galerie výtvarného umění v Chebu
  • 1984 Petr Pavlík: Obrazy, kresby objekty, Ústřední kulturní dům železničářů, Praha
  • 1988 Petr Pavlík: Kresby a obrazy, Galerie Opatov, Praha
  • 1989 Petr Pavlík: Práce z let 1976 - 88, Galerie umění Karlovy Vary, Staroměstská radnice, 2. patro, Praha
  • 1994 Petr Pavlík: Všechno je jinak jinak, Galerie Nová síň, Praha
  • 1994 Petr Pavlík: Rané obrazy a kresby, Galerie ´60/´70, Praha
  • 2000 Petr Pavlík: Poutnice. Kresby a obrazy, Mánes, Praha
  • 2005/6 Petr Pavlík: Štrbinami k počiatku, Turčianska galéria, Martin
  • 2008 Petr Pavlík: Pèlerines au Labyrinthe, Galerie de la Maison Pierre Werner, Luxembourg
  • 2010 Petr Pavlík: Poutnice v labyrintu, Národní galerie v Praze
  • 2010 Petr Pavlík, Galerie umění Karlovy Vary
  • 2010 Petr Pavlík, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
  • 2014 Petr Pavlík: Poutnice kráčí dál, Wortnerův dům AJG, České Budějovice
  • 2014 Petr Pavlík, Novoměstská radnice P.O, Praha

Společné (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1980 Současná česká kresba, Dům pánů z Kunštátu, Brno
  • 1981 Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou
  • 1982 Sonja Henie a Niels Onstad Foundation, Oslo
  • 1983 Česká kresba 20. století, AJG, Hluboká nad Vltavou
  • 1989 Střední věk, GHMP, Dům u kamenného zvonu, Praha
  • 1990 INNOFFIZIELL – Kunst der ČSSR 1968-1989, Museum der Stadt Regensburg
  • 1990 Nová skupina, 1.členská výstava, Městská knihovna, Národní galerie v Praze
  • 1991 Czech Art in Velvet Revolution, Nassau County Museum, New York
  • 1991 Český globus (12/15), Městská knihovna, Národní galerie v Praze
  • 1992 Šedá cihla, Galerie U bílého jednorožce, Klatovy
  • 1991 …a po deseti letech…, Galerie umění Karlovy Vary
  • 1992 Pražská situace, Museum Martigny, Švýcarsko
  • 1992 Členská výstava S.V.U. Mánes, Mánes, Praha
  • 1993 Z nových zisků Národní galerie v Praze, Jízdárna Pražského hradu
  • 1993 Záznam nejrozmanitějších faktorů, České malířství 2.poloviny 20. století ze sbírek státních galerií, Rada státních galerií spolu s Národní galerií v Praze, Jízdárna Pražského hradu
  • 1994 Mánes Mánesu, Mánes, Praha
  • 1994 12/15 U zdymadla, Mánes, Praha
  • 1995 Kresba nebo obraz?, Národní galerie v Praze - Palác Kinských, Praha, Místodržitelský palác, Moravská galerie v Brně, Státní galerie výtvarného umění Cheb
  • 1996 Umění zastaveného času, Česká výtvarná scéna 1969-1985, Dům u Černé Matky Boží, České muzeum výtvarných umění v Praze, Místodržitelský palác, Moravská galerie v Brně, Státní galerie výtvarného umění Cheb
  • 1996 Špét ábr doch, Zemské muzeum Dolního Rakouska, Vídeň
  • 1996 Nový zlínský salon, Dům umění, Zlín
  • 1996 Artistes tchèques et français contemporains, Galerie Bernanos, Paříž
  • 1998 Pocta Janu Bauchovi – Výstava S.V.U. Mánes, Mánes, Praha
  • 1999 S.V.U. Mánes, Obraz, socha, svět, Mánes, Praha
  • 2000 Regard Egoist, Centre Georges Pompidou, Paříž
  • 2001 Tvář naší země, Pražský hrad
  • 2006 Česká krajina 19. a 20. století, Brno – Špilberk
  • 2006 Doteky země, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Petr Pavlík: Umění a život v Čechách aneb umění žít v Čechách, 1997
  2. Petr Pavlík: Všechno je jinak jinak, 1994, Praha

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hošková Vomočilová S, Mladá kresba, Odeon Praha, 1984
  • Pečinková P, Contemporary Czech Painting, G+B Arts International Limited, East Roseville 1993, ISBN 976-8097-25-6
  • Chalupecký J, Nové umění v Čechách, Nakladatelství a vydavatelství H&H, s.r.o., Jinočany 1994, ISBN 80-85787-81-4
  • Petr Pavlík: Umění a život v Čechách aneb umění žít v Čechách, Středoevropská galerie a nakladatelství, Praha 1997, 156 str. ISBN 80-902258-1-0
  • Petr Pavlík, Jezdím na paradox, rozhovor s R. Wagnerem, Revue Art 2, 2014

Monografie[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Pavlík: Poutnice, Pavlík P, 252 s., angl., Gallery Praha, 2000, ISBN 80-86010-24-4
  • Petr Pavlík: Poutnice v labyrintu / Girl Pilgrim in the Labyrint, Pavlík P a kol., 360 s., Gallery Praha, ISBN 978-80-86990-40-8

Autorské katalogy[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Pavlík: Kresby a obrazy, 1974, Cigánek J, kat. 7 s., G. Ústí nad Orlicí
  • Petr Pavlík, 1978, Kroutvor J, kat. 6 s., Div. v Nerudovce
  • Petr Pavlík, 1981, Vachudová B, kat. 20 s., SGVU v Chebu
  • Petr Pavlík: Obrazy, kresby, objekty, 1984, Slavická M, kat. 20 s., ÚKDŽ, Praha
  • Petr Pavlík: Práce z let 1976 - 88, 1988, Klimešová M, Klivar M, kat. 40 s., GVU Karlovy Vary
  • Petr Pavlík (Opatov), 1988, Ondračka P, kat. 2 s., Kulturní středisko Opatov, Praha,
  • Petr Pavlík: Rané obrazy a kresby, 1994, Pavlík P, kat. 6 s., Galerie ´60/´70, Praha
  • Petr Pavlík: Všechno je jinak jinak, 1994, Chamonikola K a kol., kat. 24 s., Středoevropská galerie a nakladatelství, Praha
  • Petr Pavlík: Štrbinami k počiatku, 2005, Zemina J, kat. 5 s., Turčianska galéria, Martin
  • Petr Pavlík: Poutnice kráčí dál, 2014, Vlček T, kat. 44 s., AJG Hluboká nad Vltavou, ISBN 978-80-87799-24-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]