Přeskočit na obsah

Petr Claver

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Petr Klaver)
Svatý
Petr Claver
kněz
Narození26. června 1580
Verdú, Katalánsko, Španělsko
Úmrtí8. září 1654
Cartagena, Kolumbie
Svátek9. září
Místo pohřbeníKostel sv. Petra Clavera, Cartagena
Státní občanstvíŠpanělské impérium
ŘádTovaryšstvo Ježíšovo
Vyznáníkatolická církev
Blahořečen16. července 1850, Řím, papežem Piem IX.
Svatořečen15. ledna 1888, Řím, papežem Lvem XIII.
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství,
evangelická lutherská církev v Americe
Významné zasvěcené kostelyCartagena
Atributykněžská roucha, kříž, mezi černochy
Patronemotroků, Kolumbie, Afroameričanů
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Petr Claver (latinsky Sanctus Petrus Claverius, španělsky San Pedro Claver i Sobocani (26. červen 1580 Verdú - 8. září 1654 Cartagena) byl jezuitský kněz, misionář a učitel, který působil především mezi černými otroky v Kolumbii.

Petr Claver se narodil v roce 1580 ve španělském Verdunu (Verdú, okres Ungell) jako syn Miguela Clavera a jeho manželky Anny Sobocano. Podle španělského zvyku užíval obě příjmení svých rodičů se spojkou "a", jmenoval se tedy Pedro Claver i Sobocani.

Socha Petra Clavera při křtu černošského chlapce, Verdú

Roku 1595 přijal tonzuru, od roku 1596 studoval svobodná umění v Barceloně a 7. srpna rocu 1602 v Tarragoně vstoupil do jezuitského řádu. Následně studoval filozofii v Palmě na Mallorce a roku 1610 v Barceloně obhájil doktorát z teologie. Přátelil se s jezuitou Alfonsem Rodriguézem (1533–1617), který ho informoval o španělských transportech Afričanů do otroctví v něm vzbudil nadšení pro misie. Přípravku na misie absolvoval v Seville.

Na podzim roku 1610 Claver odcestoval na misie do jižní Ameriky, připlul do Santa Fé de Bogotá, kde dokončil svá filozofická a teologická studia v jezuitské koleji v San Bartolomé, která byla založena teprve v roce 1604. 15. května 1615 byl vyslán do Vicekrálovství Nová Granada, jak se tehdy Kolumbie nazývala. V Cartageně byl 19. března 1616 vysvěcen na kněze jako první městský jezuita (podle jiných pramenů to mělo být v Belému).

Až do své smrti 8. září 1654 se v kolumbijské Cartageně a jejím okolí věnoval apoštolátu černých, zejména habešských otroků, zakládání špitálů a leprosárií pro nemocné černé obyvatelstvo.

Je pohřben v Cartageně v křišťálovém relikviáři v menze oltáře v jižní boční lodi kostela, který nese od konce 19. století jeho patrocinium, španělsky "Iglésia San Pedro Claver". V kapitulní síni bývalé jezuitské rezidence při témž kostele stojí Claverův oltář s kenotafem v prosklené menze.

Beatifikace, kanonizace a svátek

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1850 jej v Římě blahořečil papež Pius IX.. Roku 1888 jej svatořečil papež Lev XIII. a v roce 1896 byl prohlášen patronem misií mezi černochy. Katolická církev slaví jeho památku 9. září.

Kostely a úcta

[editovat | editovat zdroj]
Oltář s hrobem sv. Petra Clavera, Cartagena
Oltář s kenotafem sv. Petra Clavera v kapitule kostela sv. Petra Clavera v Cartageně
  • Petru Claverovi je zasvěcen ve Španělsku kostel při jezuitské koleji de Areneros v Madridu (spolupatronkou je Panna Maria Immaculata), a dále Santuario San Pere Claver na místě jeho rodného domu ve městě Verdú v Katalánsku.
  • V jižní Americe to jsou dva kostely v Kolumbiiː ve městě Cartageňa a Maceo a jeden kostel svatých Alexandra a Petra Clavera v Montevideu v Uruguayi.
  • Pět kostelů sv. Petra Clavera stojí v černošských oblastech Spojených států americkýchː Macon (Georgia), St. Inigoes (Maryland)‎, New Orleans (Louisiana)‎ a Tyler (Texas)‎.
  • V Asii je kostel sv. Petra Clavera v Malajsii v městě Ranau, Kota Kinabalu.
  • V Africe ve městě Lokossa ve státě Benin byl postaven zatím poslední chrám sv. Petra Clavera, vysvěcený roku 2005.


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.