Petar Preradović

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Petar Preradović
Preradovic Petar.jpg
Narození19. března 1818
Grabrovnica
Úmrtí18. srpna 1872 (ve věku 54 let)
Pottenstein
Místo pohřbeníMirogoj
Povoláníbásník, překladatel, voják, spisovatel a důstojník
NárodnostChorvati
Alma materTereziánská vojenská akademie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petar Preradović, v srbské cyrilici Петар Прерадовић (19. března 181818. srpna 1872) byl ilyristický básník, panslavista a překladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původem byl z hraničářské rodiny chorvatských Srbů[1], později studoval na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a svůj život zasvětil armádě. Žil proto většinou mimo Chorvatsko. Zpočátku psal německy, po setkání s řadou ilyristických (ale i jiných slovanských, včetně Čechů) obrozenců však otočil a psal chorvatsky. Patřil k oblíbeným tvůrcům, kteří se hlásili k myšlenkám ilyrského hnutí, měřit se mu mohli pouze Ivanem Mažuranićem, či Stanko Vrazem.[2] Do němčiny přeložil také i část Máchova Máje.

Byl básníkem zvučné, sladké a mohutné milostné i vlastenecké lyriky, spolu se Stanko Vrazem a Ivanem Mažuraničem byl zakladatelem obrozené, duchem národní chorvatské literatury, Slovinci i Srby pak milován a ctěn je stejně, jako slovenský Jan Kollár pro ideálně slovanské stanovisko vzájemné lásky a mezislovanského sblížení.[2]

Pohřben je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Náhrobek je dílem sochaře Rendiče.

Při oslavách jeho jubilea 100 let od narození (19. března 1918) byla účastna i česká deputace z Prahy (básník Jaroslav Kvapil a redaktor Vincenc Červinka), kteří položili na básníkův hrob věnec se stuhami v českých barvách, s nápisem: „Český pozdrav a hold básníku slovanské vzájemnosti". Shromáždění pak zapělo „Kde domov můj" a „Hej Slované", poté i chorvatskou národní "hymnu" „Liepa naša domovina" a srbskou Marseillaisu "Onamo, 'namo!" [2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kromě následujících sbírek je Preradović také i autorem dramata Putnik (poutník), ve kterém plně vyjádřil svojí nespokojenost a melancholii z neustálého putování daleko od své vlasti.

  • „Prvenci“ (1846)
  • „Nove pjesme“ (1851)
  • „Prvi ljudi“ (1862)
  • „Pustinjak“

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 154. (srbochorvatština) 
  2. a b c Č., zn. JAK V CHORVÁTSKU SLAVILI JUBILEUM PRERADOVIČOVO. Světozor. 3.4.1918, roč. 1917-1918 (18.), čís. 31, s. 2–3. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]