Petar Preradović

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Petar Preradović
Preradovic Petar.jpg
Narození 19. března 1818
Grabrovnica
Úmrtí 18. srpna 1872 (ve věku 54 let)
Pottenstein
Místo pohřbení Mirogoj
Povolání básník, překladatel, vojenská osoba a spisovatel
Národnost Chorvati
Alma mater Tereziánská vojenská akademie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petar Preradović, v srbské cyrilici Петар Прерадовић (19. března 181818. srpna 1872) byl ilyristický básník, panslavista a překladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původem byl z hraničářské rodiny chorvatských Srbů[1], později studoval na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a svůj život zasvětil armádě. Žil proto většinou mimo Chorvatsko. Zpočátku psal německy, po setkání s řadou ilyristických (ale i jiných slovanských, včetně Čechů) obrozenců však otočil a psal chorvatsky. Patřil k oblíbeným tvůrcům, kteří se hlásili k myšlenkám ilyrského hnutí, měřit se mu mohli pouze Ivanem Mažuranićem, či Stanko Vrazem.[2] Do němčiny přeložil také i část Máchova Máje.

Byl básníkem zvučné, sladké a mohutné milostné i vlastenecké lyriky, spolu se Stanko Vrazem a Ivanem Mažuraničem byl zakladatelem obrozené, duchem národní chorvatské literatury, Slovinci i Srby pak milován a ctěn je stejně, jako slovenský Jan Kollár pro ideálně slovanské stanovisko vzájemné lásky a mezislovanského sblížení.[2]

Pohřben je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Náhrobek je dílem sochaře Rendiče.

Při oslavách jeho jubilea 100 let od narození (19. března 1918) byla účastna i česká deputace z Prahy (básník Jaroslav Kvapil a redaktor Vincenc Červinka), kteří položili na básníkův hrob věnec se stuhami v českých barvách, s nápisem: „Český pozdrav a hold básníku slovanské vzájemnosti". Shromáždění pak zapělo „Kde domov můj" a „Hej Slované", poté i chorvatskou národní "hymnu" „Liepa naša domovina" a srbskou Marseillaisu "Onamo, 'namo!" [2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kromě následujících sbírek je Preradović také i autorem dramata Putnik (poutník), ve kterém plně vyjádřil svojí nespokojenost a melancholii z neustálého putování daleko od své vlasti.

  • „Prvenci“ (1846)
  • „Nove pjesme“ (1851)
  • „Prvi ljudi“ (1862)
  • „Pustinjak“

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 154. (srbochorvatština) 
  2. a b c Č., zn. JAK V CHORVÁTSKU SLAVILI JUBILEUM PRERADOVIČOVO. Světozor. 3.4.1918, roč. 1917-1918 (18.), čís. 31, s. 2-3. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]