Peregrín Laziosi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sv. Peregrín Laziosi
{{{název}}}
Narození 1265, Forli, Itálie
Úmrtí 1. května 1345, Forli, Itálie
Svátek 1. květen
Pohřben Bazilika San Pellegrino Laziosi, Forlì
Blahořečen 1609 (Pavel V.)
Svatořečen 27. prosince 1726 papežem Benediktem XIII.
Uctíván církvemi římskokatolická církev
Atributy kríž, noha s rakovinovým nádorem
Patronem rodiček, kočích, pomocník proti rakovine, revmatismu, dně, moru, nemocných AIDS, města Forlì

Peregrín (též Peregrinus, italsky Pellegrino) Laziosi (1265 ve Forli1. května 1345 tamtéž) byl servitský mnich a kněz. Katolickou církví je uctíván jako světec. Byl kanonizován 27. prosince 1726. Připomíná se 1. května, je uctíván jako patron rodiček, při bolestech nohou a rakovině.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve městě Forlì (na jihovýchodě dnešního regionu Emilia-Romagna) v aristokratické rodině. V mládí vyrůstal jako mladý šlechtic a nic nenasvědčovalo jeho pozdější zasvěcený život. Město bylo v době Peregrínova narození součástí Papežského státu o jeho příbuzných bylo známo, že se politicky angažovali v protipápežské straně ghibelinů. Obyvatelé města byli názorově rozděleni na dva tábory (občanský a šlechtický) a často zde propukaly vášně a konflikty mezi oběma stranami. Jako zprostředkovatel míru zde byl vyslán generální představitel servitů, pozdější světec Filip Benicius, jehož v návalu emocí Peregrin napadl. Tento incident se stal zlomovým momentem v dalším Peregrínově životě.

Plný pokání a pokory požádal v roce 1292 přijetí do noviciátu v Sieně. Z celého srdce se pustil do služby Bohu a nejpotřebnějším lidem. Kolem roku 1295 se vrátil do rodného města, kde se stal duchovním správcem. Jeho přání, aby tam, kde je to možné rozdávat se druhým, prováděl s neúnavnou láskou k trpícími. Stal se velmi populárním a jeho kázání získávali mnoho stoupenců.

Ve věku šedesát let se mu na noze objevil rychle postupující rakovinný nádor, který zanedlouho napadl i kosti. Lékaři viděli jediné řešení v amputaci postižené končetiny. V noci před zákrokem se v nemocnici před obrazem s ukřižovaným Ježíšem modlil až vyčerpáním usnul. Na druhý den měl nohu úplně zdravou. Zpráva o zázračném vyléčení se rychle rozšířila po městě a ještě znásobila důvěru lidí k Peregrinovi. Mnozí ho začali uctívat, ale on zůstal věrný svému jednoduchému životu.

Po dvaceti letech zemřel. U jeho hrobu, navštěvovaném četnými zástupy lidí, docházelo k vícero zázrakům. Dnes se místo uložení ostatků tohoto světce nachází v jemu zasvěcené bazilice v Peregrínově rodném městě.

Už ze 14. století pochází jeho životopis (psaný latinsky), který vypracoval jeho řeholní spolubratr. Text životopisu, doplněný několika legendami z Peregrínova života, v roce 1483 zpopularizoval italský humanista Nicolò Borghese (1432 - 1500), učenec a politik ze Sieny.

Kaple na jižní Moravě[editovat | editovat zdroj]

Kaple svatého Peregrina mezi Nebovidy a Hajany

V České republice je mu zasvěcena kaple nad údolím Bobravy mezi obcemi Hajany a Nebovidy, která bývala prvním zastavením na pouti z Brna do Mariazell. Každý rok v květnu sem bývá pořádána pěší pouť z Ořechova.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peregrín Laziosi na slovenské Wikipedii.