Přeskočit na obsah

Pavle Marković-Adamov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavle Marković Adamov
Narození3. listopadu 1855
Novi Karlovci, Srbsko
Úmrtí27. ledna 1907 (ve věku 51 let)
Sremski Karlovci
Povoláníučitel, redaktor, spisovatel
Národnostsrbská
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavle Marković-Adamov nebo Paja Marković-Adamov (3. listopadu 1855 Novi Karlovci, Srbsko – 27. ledna 1907 Sremski Karlovci), byl srbský učitel, redaktor, prozaik, básník, dramatik a překladatel.

Jeho akademická dráha zahrnovala studia v Novim Karlovci a Novém Sadu, navštěvoval filosofickou fakultu v Grazu a ve Vídni. Po ukončení studií začal působit jako profesor na gymnáziu v Karlovcích, kde vyučoval srbskou, latinskou a řeckou literaturu. Kromě těchto jazyků uměl také německy, maďarsky a česky.

Pavle Marković-Adamov založil v roce 1895 a do své smrti vedl literární časopis Brankovo ​​​​kolo, který v průběhu let uváděl překlady děl Antona Pavloviče Čechova, Lva Tolstého, Aleksandra Sergejeviče Puškina a Nikolaje Vasiljeviče Gogola.

Byl jedním z iniciátorů převozu ostatků básníka Branka Radičeviće z Vídně do Stražilova v roce 1883.

Raná literární činnost Markoviće-Adamova měla podobu překladů Friedricha Schillera, Heinricha Heineho a dalších básníků v plném respektu k romanticko-lyrickému duchu. I jeho první mladické verše obsažené ve svazku Písně naděje (Nadanove pesme) sledovaly romantický styl. Jestliže první prózy zdůrazňovaly romantickou atmosféru, Marković-Adamov brzy rozvinul svůj styl blížící se naturalistickému psaní, jehož zdroj čerpal z každodenní reality rolnického světa.

Jeho příběhy shromážděné v Obrazech a postavách srbského života (Slike i prilike iz srpskoga života) a ve dvou dílech Na selu i prelu, se vyznačovaly charakterizací postav a scén převzatých z venkovského světa, i když psaní mělo sentimentální prvky a moralistické účely. Z dalších jeho děl lze jmenovat román Duch věků (Duh vremena) a drama Pop Dobroslav, uvedené v Národním divadle v Bělehradě v roce 1895.

  • Nadanove pesme, 1877
  • Slike i prilike iz srpskoga života, 1883
  • Na selu i prelu: slike i prilike iz srpskog narodnog života – Novi Sad: Izdanje uredništva Stražiloba, 1886–1888
  • Duh vremena, 1895
  • Pop Dobroslav, 1895

V češtině

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavle Marković-Adamov na italské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • (SR) Jovan Skerlić, Pisci i knjige. Knj. 5, Srbija, njena kultura i njena književnost. Prve srpske pozorišne predstave. Vasa Živković. Nikanor Grujić. Pavle Marković-Adamov. Stevan Luković. Lažni modernizam u srpskoj književnosti. G. Dr. Svetislav Stefanović kao dramatičar. Tri nova romana. O našem književnom jezikuBeograd: G. Kon, 1923
  • (SR) Jovan Skerlić, Romantizam, realizam (iz Istorije nove srpske književnosti), Belgrado, Kultura, 1962
  • (EN) Ante Kadić, Contemporary Serbian Literature, Mouton, 1964
  • (HR) Gojko Desnica, Književnost srpskog naroda 1170–1940, Zajednica pisaca, 1983
  • (SR) Jovan Deretić, Историја српске књижевности (Storia della letteratura serba), Нолит, 1983
  • (SR) Predrag Palavestra, Историjа модерне српске књижевности: Златно доба 1892–1918 (Storia della moderna letteratura serba: L'età d'oro 1892–1918), Српска књижевна задруга, 1986
  • (EN) Jovan Deretić, Literature in the Eighteenth and Nineteenth centuries, in The history of Serbian Culture, Rastko, 1995
  • (HR) Jovan Deretić, Put srpske književnosti: identitet, granice, težnje, Srpska književna zadruga, 1996
  • (SR) Pavle Popović, Преглед српске књижевности (Revisione della letteratura serba), Завод за уџбенике и наставна средства, 1999
  • (SR) Marija Kleut, Српска народна књижевност (Letteratura popolare serba), Издавачка књижарница Зорана Стојановића, 2001
  • (SR) Dragiša Živković, Српска књижевност у европском оквирy (Letteratura serba nel contesto europeo), Српска књижевна задруга, 2004