Paul Hatry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Paul Hatry
Stranická příslušnost
ČlenstvíMouvement réformateur

Narození29. října 1929
Frankfurt nad Mohanem
Úmrtí16. srpna 2010 (ve věku 80 let)
Brusel
Alma materSvobodná univerzita v Bruselu
Profesepolitik a vysokoškolský učitel
Oceněníkomandér Řádu čestné legie
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
komandérský kříž s hvězdou Řádu za zásluhy Polské republiky
komandér Oranžsko-nasavského řádu
Grand Cross of the Order of Merit of the Grand Duchy of Luxembourg
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Paul Hatry (29. října 1929, Frankfurt nad Mohanem16. srpna 2010, Brusel) byl belgický politik politické strany Mouvement réformateur, profesor na Université Libre de Bruxelles a bývalý guvernér Světové banky.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval ekonomii na Solvay Business School v Bruselu a na Université Libre de Bruxelles, kde promoval v roce 1952. Následně strávil tři roky v Organizaci pro evropskou hospodářskou spolupráci, než se transvormovala na Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Po svém návratu do Belgie získal místo mezi léty 19561961 v Centre d'Etudes Paul Hymans, které bylo v té době studijní středisko liberální strany dnešní Mouvement réformateur, odkud udělal skok jako poradce v kabinetu ministra hospodářství, kterého dělal od roku 19581960 a poté státního tajemníka pro energetiku do roku 1961. To mu umožnilo řídit osud Belgické asociace pro těžbu ropy jako vedoucí správce a generální ředitel v letech 19611988 a vedl ji během ropné krize. Zároveň zaujal vedoucí pozice v mnoha dalších mezinárodních korporacích. Jako odborník na energetické otázky byl v letech 19781982 členem Evropského hospodářského a sociálního výboru, kde byl předsedou Výboru pro energetiku a atomovou energii a Úřadu pro energetickou politiku Unie průmyslové a zaměstnavatelské konfederace Evropy. Mimo toho byl od roku 1958 do roku 1995, kdy odešel do důchodu, lektorem a profesorem aplikovaných věd na Université Libre de Bruxelles.

Do politiky se dostal v roce 1980, kdy nahradil Roberta Henriona na pozici ministra financí, který ze zdravotních důvodů rezignoval. Od roku 1983 do roku 1985 působil jako ministr regionu Brusel pod vedením Wilfrieda Martense. V roce 1981 byl také zvolen do senátu, kde byl nepřetržitě až do roku 1999. Během funkce předsedal různým výborům, jako například Výboru pro finanční a hospodářské záležitosti. Až do roku 2000 byl také členem bruselské městské rady. Poté byl stálým poradcem belgického ministra financí Didiera Reynderse.

V roce 1991 byl jmenován honorárním konzulem v Kolumbii. Byl také předsedou představenstva belgické skupiny Philips v letech 19931999 a předsedou představenstva Record Bank v letech 19992001. Dostal různá ocenění včetně Řádu Bílého lva III. třídy, který mu propůjčil český prezident Václav Havel v roce 1998.

Zemřel 16. srpna 2010 v Bruselu ve věku 80 let.

Reference[editovat | editovat zdroj]