Paudorf

Paudorf
	Paudorf
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°21′9″ s. š., 15°37′15″ v. d.
Nadmořská výška	257 m n. m.
Stát	Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousy
Okres	Kremže-venkov
	; Poloha městyse v okrese Kremže-venkov
	Paudorf
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	30,21 km²
Počet obyvatel	2 539 (2016)
Hustota zalidnění	84 obyv./km²
Správa
Status	městys
Oficiální web	www.paudorf.at
E-mail	gemeinde@paudorf.gv.at
Telefonní předvolba	02736 a 02739
PSČ	3508
Označení vozidel	KR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paudorf je městys v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousy v okrese Kremže-venkov, ve vinařské oblasti údolí Wachau, od roku 1995 součást chráněné rakouské krajinné oblasti a Světového dědictví UNESCO. Žije v něm 2 539 obyvatel (podle sčítání z roku 2016).

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Paudorf se nachází ve spolkové zemi Dolní Rakousy v regionu Weinviertel. Leží 9 km jižně od okresního města Kremže. Severně od města se nalézá klášter Göttweig. Plocha území města činí 30,21 km².

Členění[editovat | editovat zdroj]

Území městyse Paudorf se skládá ze sedmi částí (v závorce uveden počet obyvatel k 1.1.2015):

Eggendorf (114)
Höbenbach (397)
Hörfarth (314)
Meidling (159)
Krustetten (425)
Paudorf (866)
Tiefenfucha (264)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území bylo osídleno od mladší doby kamenné asi 4.500 let před n. l. První zmínka o vsi Paudorf pochází z roku 1083 ve tvaru Punamisdorf a Meidlingu ve tvaru Muwerlingen, osady Eggendorf, Höbenbach a Krustetten jsou uvedeny již k roku 1072 ve tvarech Echindorf, Horiginpach a Crucistetin o Hörfarth z roku 1290 ve tvaru Herfuert, Tiefenfuchs z roku 1302 ve tvaru Fuchawe inferiori. V roce 1462 byly v bojích mezi císařem Fridrichem III. a rytířem Fronauerem vypleněny Krustetten a Höbenbach. Roku 1481 byl hrad v Meidlingu obsazen uherským králem Matyášem Korvínem.

Roku 1529 Turci dobyli klášter Göttweig a zpustošili okolí. V roce 1645 císařská armáda vyplenila vesnice, když táhla z jižních Čech po prohrané bitvě u Jankova. Roku 1651 byl vystavěn barokní dvůr Hellerhof. s kostelem V roce 1683 se odehrála rozhodující poslední bitva mezi Turky a rakouskou císařskou armádou, při které byla zpustošena místa kolem Göttweigské hory. V letech 1716–1718 došlo k novostavbě barokního zámku v Meidlingu. Roku 1736 vyhořel Krustetten, v letech 1744 a 1768 také Höbenbach. Za napoleonských válek v letech 1805–1809 obsadili území Francouzi.

V roce 1850 se osamostatnily obce Paudorf (s Hörfarthem a Meidlingem), Höbenbach (s Eggendorfem), Krustetten a Tiefenfucha, v níž byla roku 1877 otevřena první škola. Kolem roku 1885 paudorfský pater Benedikt Kissling vypěstoval svou první orchidej, nazvanou jeho jménem ("Orchis Kisslingii"). Roku 1889 byla dokončena železniční trať Kremže - Herzogenburg. Roku 1896 byl otevřen kamenolom v Meidlingu. V posledních týdnech druhé světové války propukly těžké boje u Maria Ellend.^[1]

V roce 1985 byla obec povýšena na městys a získala vlastní znak. V roce 1995 byla v Paudorfu otevřena nová budova radnice.

Pozoruhodnosti[editovat | editovat zdroj]

Hellerhof– uměleckohistoricky cenný areál dvora:
- slavnostní dům (Das Feste Haus) rytířů z Höbenbachu, pozdně románská stavba severního traktu z let 1225–1250; jižní trakt pozdně renesanční z doby kolem roku 1590;
- Kaple sv. Jana Křtitele ze 17. století s románským obvodovým zdivem je odsvěcena a slouží jako muzeum^[2] se 200 exponáty: archeologické nálezy, Göttweigská kazatelna; historická expozice o zakladateli farnosti sv. Altmannovi; kardinálu Königovi, Richardu Bambergerovi a opatu Johannovi V. Dizentovi; ); Pamětní síň bojovníka proti fašismu Dr. Heinricha Maiera;
- Muzeum hudebního skladatele Wilhelma Kienzla v barokním domě z roku 1651, do nějž byla situována jeho opera „Der Evangelimann“; expozice otevřena roku 2002
- poutní zastávka na cestě do Mariazell a Santiaga de Compostela;
- farní kostel sv. Altmana
Zámek Meidling – barokní stavba na půdorysu a základech středověkého vodního hradu (nepřístupný)
Vinařský podnik Heninger v Krustettenu, proslulý červeným vínem odrůdy zweigelt a veltlínským zeleným^[3]
Mamutí stromy