Partyzánský vrch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Partyzánský vrch
Partyzánský vrch
Partyzánský vrch

Vrchol 543 m n. m.
Prominence 111 m ↓ jižní sedlo[1]
Izolace 2,3 km → Hrazený
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Hory Šluknovské pahorkatiny
Poloha
Státy Česko Česká republika
Pohoří
Souřadnice
Partyzánský vrch
Partyzánský vrch
Hornina čedič
Povodí Spréva
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Partyzánský vrch je původně dvojvrcholový čedičový hřbet na severu České republiky o nadmořské výšce 543 metrů, v severní části okresu Děčín, ve Šluknovské pahorkatině, asi 3 km západně od Šluknova, 2 km na severovýchod od Velkého Šenova. Přes vrchol prochází rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Jeden z vrcholů je dnes již odtěžený, na severozápadním úbočí je totiž čedičový velkolom. Horu lemuje čedičový val o výšce 0,5 až 2 m nejasného původu. Na východním svahu stojí od roku 1796 pozdně barokní Mariánská (Botzenská) kaple.

Původní název hory byl Počín (německy Botzen), což připomínalo původní slovanský název Pod stěnou.

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Za třicetileté války se tu podle pověsti shromáždily ženy z okolních obcí. Ušily si červené kabátce a neustále pochodovaly po okraji plošiny na vrchu, čímž vzbudily u švédského vojska dojem, že na kopci je mohutné vojsko, na které si raději netroufli zaútočit.

Dvojnásobná vražda[editovat | editovat zdroj]

Dnešní název má vrchol na památku poručíka Josefa Šindeláře, který zde byl společně se svým řidičem desátníkem Vladimírem Malinou zákeřně zavražděn dne 6. července 1945. Josef Šindelář byl člen štábu partyzánské brigády Národní mstitel, která byla od 16. května 1945 součástí československé armády ve Šluknovském výběžku. Poručík Josef Šindelář velel 2. praporu sídlícímu ve Šluknově.

Pachatelé tohoto mordu nepocházeli z řad původního německého obyvatelstva, nýbrž byli polského původu, avšak nebyli nikdy dopadeni.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozdíly v pojmenování vychází z odlišností ve dvou používaných systémech geomorfologického členění. Podle Demkova pojetí jsou jednotky nazývány Šenovská a Hrazenská pahorkatina, podle pojetí Balatky a Kalvody pak Šenovská a Hrazenská vrchovina přičemž je řadí o úroveň níže

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  3. * DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]