Paměť světa

Paměť světa (anglicky Memory of the World, francouzsky Mémoire du monde, španělsky Memoria del mundo, rusky Память мира) je program UNESCO, který byl zahájen v roce 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage).

Cíl a historie programu

Dokumentovým dědictvím se rozumí jakékoli informace zafixované v dokumentech jakéhokoli druhu a mající podobu textů (rukopisy, knihy, noviny, časopisy, plakáty atp.), zvukových záznamů a záznamu pohyblivých obrazů (film, video). Postupem času se k tomu připojilo i původní digitální dědictví (born digital). Od počátku byla záchrana a ochrana dokumentového dědictví spojována s jeho zpřístupněním a značná naděje byla vkládána do digitálních technologií. Právě z tohoto důvodu jako první pilotní projekty vznikly prezentace vzácných dokumentů na CD-ROM. Prvním z těchto projektů byl tzv. Pražský projekt Národní knihovny České republiky a tehdejší společnosti Albertina icome Praha. Po něm následovaly pilotní projekty z dalších zemí a několik dalších projektů Národní knihovny České republiky, která právě ve fázi rozvoje tohoto programu hrála celosvětově velmi významnou roli. Na počest programu byl také v České republice nazván dotační program Ministerstva kultury Memoriae Mundi Series Bohemica, zaměřený na podporu digitalizace rukopisů a starých tisků (vyhlašován každoročně od roku 2000).

V r. 1993 byla ustavena Mezinárodní poradní komise programu (tzv. IAC – International Advisory Committee) a záhy dvě její subkomise: pro marketing a technologii. Subkomise pro technologii (Subcommittee on Technology) hrála v následující dvou desetiletích rozhodují roli, protože její péčí vznikla řada zásadních doporučení, např. k ochraně a záchraně dokumentů všeho druhu, k digitálnímu zpřístupnění, k problematice optických disků a řada dalších. Později se k nim připojila subkomise pro registr a subkomise pro vzdělávání.

Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam – Česká republika má dosud pět zápisů, jsou to Sbírka středověkých rukopisů české reformace, Sbírka periodického tisku ruské, ukrajinské a běloruské emigrace, Sbírka 526 univerzitních tezí z let 1637–1754 (všechny tři z Národní knihovny České republiky), Libri Prohibiti – Sbírka periodik českého a slovenského samizdatu z let 1948–1989 a Kinematografická představení Émila Reynauda (Národní technické muzeum, společně s Francií). Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro UNESCO, konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. Tato komise má 14 členů, kteří jsou jmenování generálním ředitelem UNESCO vždy na dvě funkční období (na čtyři roky) a nezastupují žádnou zemi ani organizaci, pouze svou odbornost.

V roce 2004 byla zřízena světová cena programu Paměť světa na základě iniciativy a podpory Korejské republiky. Název ceny je Jikji na počest nejstaršího dochovaného tisku pohyblivou sazbou písmen/znaků, jímž je antologie buddhistických modliteb, vytištěná v roce 1377 v Koreji ve městě Cheongju (tedy několik desítek let před Gutenbergem) a zkráceně nazývaná Jikji. Prvním laureátem ceny Jikji byla v roce 2005 Národní knihovna České republiky za úsilí a úspěchy při záchraně a zpřístupnění dokumentového dědictví.

Členové IAC v letech 2015–2018

Boriana Hristova, Bulharsko
Lothar Jordan, Německo
Adolf Knoll, Česko
Helen Jarvis, Kambodža
Dianne Mackasill, Nový Zéland
Vitor Manoel Marques da Fonseca, Brazílie
Dietrich Schüller, Rakousko
Jussi Nuorteva, Finsko
Victoria O'Flaherty, St. Kitts
Victoria Okojie, Nigérie
Papa Momar Diop, Senegal
Hedi Jallab, Tunisko
David Fricker, Austrálie
Abdullah El Reyes, Spojené arabské emiráty

Držitelé ceny Jikji

2013 – Iberarchivos: Programme for the Development of Ibero-American Archives (Španělsko)
2013 – Podpora rozvoji archivů a knihoven (Apoyo al Desarrollo de Archivos y Bibliotecas – ADABI, Mexiko)
2011 – Národní archiv Austrálie
2009 – Národní archiv Malajsie
2007 – Fonografický archiv Rakouské akademie věd
2005 – Národní knihovna České republiky

Čeští držitelé certifikátu MoW UNESCO

Dokumentární památka	Rok zapsání	Místo/Uchovatel
Sbírka středověkých rukopisů z dob české reformace	2007	Národní knihovna ČR
Sbírka periodik ruské, ukrajinské a běloruské emigrace z let 1918 až 1945	2007	Národní knihovna ČR
Sbírka 526 tisků univerzitních doktorských tezí z let 1637 až 1754	2011	Národní knihovna ČR
Sbírka časopisů českého a slovenského samizdatu z let 1948 až 1989	2013	Libri prohibiti
Světelná pantomima (originální projekční pás) Émila Reynauda k představení Autour d’une Cabine (Okolo kabiny) z roku 1894	2015	Národní technické muzeum společně s Francií
Archiv Leoše Janáčka	2017	Moravské zemské muzeum
Kynžvartská daguerrotypie	2017	Národní technické muzeum/Národní památkový ústav
Camociovy mapy obléhání Malty	2017	Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy společně s Maltou
Mollova mapová sbírka	2023	Moravská zemská knihovna v Brně
Archiv Antonína Dvořáka	2023	České muzeum hudby/Národní muzeum v Praze

Literatura

Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Paměť světa na Wikimedia Commons
Webová stránka programu – http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/homepage/
Pilotní projekty na podporu programu zpracované Národní knihovnou České republiky
Camociovy mapy na stránkách Mapové sbírky PřF UK https://www.natur.cuni.cz/geografie/mapova-sbirka/prihlaska-unesco/mapy-oblehani-malty
Camocio Maps. UNESCO, zápis a nominace