Palovčík brazilský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPalovčík brazilský
alternativní popis obrázku chybí
Palovčík brazilský
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen klepítkatci (Chelicerata)
Třída pavoukovci (Arachnida)
Řád pavouci (Araneae)
Čeleď palovčíkovití (Ctenidae)
Rod Phoneutria
Binomické jméno
Phoneutria fera
Perty, 1833
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palovčík brazilský (Phoneutria fera), nazývaný banánový pavouk, je druh útočného a jedovatého pavouka, který může být nebezpečný člověku. Žije pouze v tropické oblasti Jižní Ameriky, a proto se nemůže dostat do jiných oblastí ukrytý v zásilce banánů dovážených z Mexika a Střední Ameriky.[1]

Podle Guinnessovy knihy rekordů z roku 2010 se jedná o nejjedovatějšího pavouka na světě, jehož kousnutí může být bez podání protijedu pro člověka smrtelné.[2]

Tělo tohoto pavouka může být až 6 cm velké, přičemž rozpětí končetin takového jedince může dosáhnout až 16 cm.[3] Zadeček je na břišní části světle hnědý se čtyřmi řadami tmavě hnědých teček a dvěma postranními pruhy stejné barvy. Palovčíci jsou převážně vlhkomilní, výjimkou je právě palovčík brazilský, který může obývat i suché lokality.[1]

Palovčíci loví podobným způsobem jako slíďáci. Svoji kořist pronásledují, načež se jí zmocní skokem ze zálohy a ochromí ji jedovatým kousnutím.[1] Ve dne se většinou ukrývají v pralesním porostu, protože si nestaví stálé úkryty.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brazilian wandering spider na anglické Wikipedii.

  1. a b c MACÍK, Stanislav. Pavouci rodu Phoneutria [online]. Arachnos.eu, 2011-06-22, [cit. 2015-03-15]. Dostupné online.  
  2. Most Venomous Spider [online]. Guinness World Records, [cit. 2015-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Simó M (2001).  "Revision and cladistic analysis of the Neotropical spider genus Phoneutria Perty, 1833 (Araneae, Ctenidae), with notes on related Cteninae". Bulletin British Arachnological Society 12 (2): 67–82. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]