Pablen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPablen
alternativní popis obrázku chybí
Pablen kraňský (Scopolia carniolica)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád lilkotvaré (Solanales)
Čeleď lilkovité (Solanaceae)
Rod pablen (Scopolia)
Lam., 1798
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ilustrace pablenu kraňského z roku 1897

Pablen (Scopolia) je rod rostlin z čeledi lilkovité. Jsou to vytrvalé byliny s jednoduchými střídavými listy a zvonkovitě trubkovitými květy. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje 4 druhy a je rozšířen ve východních oblastech Evropy, na Kavkaze a ve východní Asii. Jediným evropským druhem je pablen kraňský, který vzácně zplaňuje i v České republice. Na Slovensku je původní.

Pableny jsou jedovaté rostliny, obsahující zejména tropanové alkaloidy. Pablen kraňský je pěstován jako okrasná trvalka a jeho oddenek je farmaceutickým zdrojem atropinu a skopolaminu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pableny jsou vytrvalé byliny s přímou lodyhou a podzemním dužnatým oddenkem. Listy jsou jednoduché, střídavé, celistvé a většinou celokrajné. Květy jsou stopkaté a většinou nicí, vyrůstající jednotlivě v paždí listenů. Kalich je zvonkovitý a zakončený krátkými cípy, které se za plodu zvětšují. Koruna je hnědofialová nebo zelenavě žlutá, trubkovitě zvonkovitá, zakončená tupými cípy. Tyčinek je pět a jsou přirostlé k bázi korunní trubky. Semeník je srostlý ze dvou plodolistů, čnělka je zakončena hlavatou bliznou. Plodem je kulovitá tobolka otevírající se víčkem. Obsahuje mnoho drobných, bradavčitých semen.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod pablen zahrnuje 4 druhy. Pablen kraňský (Scopolia carniolica) se vyskytuje mezerovitě ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Na řadě míst představuje třetihorní relikt. Scopolia caucasica je endemit Kavkazu. Zbývající dva druhy jsou východoasijské. Scopolia japonica se vyskytuje v Japonsku a Koreji, Scopolia lutea pouze v jižní Koreji. Někdy je rod pablen uváděn i z Himálaje, himálajský druh Scopolia lurida (syn. S. anomala) byl ale přeřazen do rodu Anisodus.[2] Pablen kraňský není v České republice původním druhem, je však pěstován jako okrasná rostlina a vzácně zplaňuje. V rámci svého přirozeného areálu roste v podrostu listnatých a smíšených lesů, suťových lesů a ve stinných roklích.[1] Slovenskem prochází západní hranice přirozeného areálu tohoto druhu.[3]

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Pableny jsou jedovaté rostliny. Hlavními účinnými látkami jsou tropanové alkaloidy. V pablenu kraňském byl zjištěn atropin, hyoscyamin, skopolamin, tigloyltropan a tropan. Celkový obsah alkaloidů v oddenku je asi 0,9 %. Pablen Scopolia japonica obsahuje hyoscyamin a norhyoscyamin.[4][5]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Scopolia je v rámci čeledi Solanaceae řazen do podčeledi Solanoideae a tribu Hyoscyameae. Mezi blízce příbuzné rody náleží Physochlaina (10 druhů v Asii), Atropanthe (2 druhy v Číně) a Przewalskia (2 druhy v Asii).[6][2]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Pablen kraňský je občas pěstován jako skalnička či okrasná trvalka. Lze se s ním setkat také ve sbírkách botanických zahrad. Vyžaduje výživnou, dobře propustnou půdu a polostinné stanoviště. Množí se na jaře dělením trsů nebo podzimním výsevem.[7][8] Oddenek pablenu kraňského je farmaceutickým zdrojem alkaloidů atropinu a skopolaminu.[5] V některých evropských zemích byl pablen používán jako afrodiziakum, přírodní narkotikum a jako přísada do piva. Sloužil i k výrobě čarodějných mastí.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1. 
  2. a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  3. BERTOVÁ, Lydia; GOLIASOVÁ, Kornélia & kol. Flóra Slovenska.. [s.l.]: Veda, 1993. ISBN 80-224-0349-0. (slovinsky) 
  4. GLASBY, John S. Dictionary of plants containing secondary metabolites. [s.l.]: Taylor & Francis, 2005. ISBN 0-203-16537-3. (anglicky) 
  5. a b SHISKIN, B.K. (ed.). Flora of USSR. Vol. XXII. Moskva - Leningrad: Izdatel'stvo Akademii Nauk SSSR, 1997. (anglicky) 
  6. OLMSTEAD, Richard G. et al. A molecular phylogeny of the Solanaceae. Taxon. Nov. 2008, čís. 57(4). Dostupné online. 
  7. BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky) 
  8. MINEO, Baldassare. Rock garden plants. A color encyclopedia. Portland, Oregon: Timber Press, 1999. ISBN 0-88192-432-6. (anglicky) 
  9. SCHULTES, Richard Evans; HOFMANN, Albert; RÄTSCH, Christian. Plants of the Gods. Vermont: Healing Arts Press, 1957. ISBN 0-89281-979-0. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]