Paštúnové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Paštúnové
Sultan-Ibrahim-Lodhi 140x190.jpg Shershah 140x190.jpg
Mirwais-Hotak.jpeg
Prince Akbar Khan.jpg MohammadAyoubKhan 140x190.jpg Ameer Abdurahman Khan 140x190.jpg
King Amanullah Khan 140x190.jpg Khan Abdul Ghaffar Khan 140x190.jpg King Zahir Shah of Afghanistan in 1963.jpg
Z Khalilzad.jpg Hamid Karzai 2004-06-14 140x190.jpg
1st row: Ibráhim Lódí Šér Šáh Abdur Rahmán
2nd row: Chušhál Chán Mirwais Ahmad Šáh
3rd row: Akbar Chán Ajúb Chán Abdur Rahmán
4th row: Amanulláh Bacha ChánZáhir Šáh
5th row: Mómand Chalílzád Hámid Karzaj
Populace
asi 42 milionů
Země s významnou populací
Pákistán Pákistán 28 milionů
Afghánistán Afghánistán 12 milionů
Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty 315 524
Spojené království Spojené království 100 000
Kanada Kanada 26 000
Jazyk(y)

paštunština (také perština a urdština)

Náboženství

Sunnitský islám, malá skupina ší'tských Isná ašaríja

Paštúnské děti v Chóstu

Paštúnové (jinak též Paštúni, nebo Patháni) (paštunsky پښتانه nebo پختانه‎‎) je etnikum žijící hlavně ve východním a jižním Afghánistánu a v Pákistánu (především v Severozápadní pohraniční provincii). Tyto oblasti se rozkládají na historickém území Paštúnistánu.

Jazykově patří k východní skupině íránské větve indoevropské rodiny. Tento jazyk má dvě (podle některých autorů tři) skupiny dialektů: západní (paštó) v Afghánistánu a východní (pachtó) ve východním Afghánistánu a Pákistánu. V Afghánistánu je od roku 1936 úředním jazykem spolu s darí (afghánskou perštinou). Paštúnové užívají modifikované arabské písmo, jehož nejstarší literární památky pocházejí ze 14. století. Paštúnové jsou muslimové sunnitského směru, jejich islamizace proběhla v průběhu 8.-10. století. Jejich základním způsobem obživy je chov dobytka (hlavně ovce a kozy), asi tři miliony afghánských Paštúnů jsou kočovní nebo polokoční pastevci. Část jsou usedlí zemědělci (pšenice, ječmen, proso, bavlna) a řemeslníci (tkalcovství, hrnčířství, zpracování železa, kůží aj.), ve městech hrají významnou roli v armádě a státní správě. Sílí migrace z hor za prací do nížin. Jednotkami organizace společnosti jsou kmenové svazy, kmeny, rody a rozšířené rodiny. Základními funkčními společenskými jednotkami jsou patrilineární rodiny a rody. Záležitosti rodu a kmene řeší rada dospělých mužů, velký vliv mají duchovní a kmenová aristokracie. Ve městech a nížinách se rodová a kmenová organizace začala rozpadat již v 18.-19. století (vznik feudálních vztahů) v horských oblastech je tento proces v počátcích. Paštúnové se dělí na základě dialektů a některých kulturních rysů na dvě kulturní skupiny:

  • Západní (tzv. horní) čili Barpaštún, kteří tvoří dva velké kmenové svazy. Prvním z nich jsou Duráníové (do 17. stol. se jmenovali Abdálové) v jižním a jihovýchodním Afghánistánu, patří k nim Barakzajové, Chugjánové, Mamadzajové, Popalzajové, Sadozajové a jiné kmeny. Druhým z těchto kmenových svatů na západě jsou Ghilzajové mezi městy Gházní a Kandahár, v severním Afghánistánu a v podhůří Sulajmánských hor; patří k nim několik desítek kmenů, např. Chatakové, Kákarové, Lódíové, Sahákové, Vardakové aj.
  • Východní (čili dolní) Paštúnové, čili Larpachtún, žijí převážně v Pákistánu; patří k nim kmenový svaz Chajbarů (Áfarídové, Orakzajové, Šínvárové aj.), a kmenový svaz Guriachél (např. Mónandové či Mohmandové), dále Júsufzajové, na pomezí Afghánistánu a Pákistánu Vazírové (vynikají jako výrobci střelných zbraní), Póvindové aj.

Svůj původ odvozují Paštúnové od Šaků a Bílých Hunů (Heftalitů), smíšených s Íránci, Indy a Turky. Pocházejí patrně z oblasti Sulajmanských hor mezi Afghánistánem a Pákistánem, odkud se v 10.-11. století rozšířili na celé své nynější území.

V roce 1767 Ahmadšáh z kmenového svazu Durráníů vytvořil konfederaci paštúnských kmenů a afghánský stát. V 19. a 20. století vedli Paštúnové úspěšné války proti britské koloniální expanzi (1838-1842, 1878-1881, 1919). V Pákistánu má Severozápadní provincie osídlená převážně Paštúny od r. 1973 značnou autonomii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Původ Paštunů - Český rozhlas