Paštunové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Paštúnové)
Skočit na: Navigace, Hledání
Paštuni
Sultan-Ibrahim-Lodhi 140x190.jpg Shershah 140x190.jpg

Prince Akbar Khan.jpg MohammadAyoubKhan 140x190.jpg Ameer Abdurahman Khan 140x190.jpg
King Amanullah Khan 140x190.jpg Khan Abdul Ghaffar Khan 140x190.jpg King Zahir Shah of Afghanistan in 1963.jpg
Z Khalilzad.jpg Hamid Karzai 2004-06-14 140x190.jpg
Parametr "image" (nyní s hodnotou "       ") šablony "Infobox etnické skupiny" je zastaralý. Více informací po kliknutí.1st row: Ibráhim Lódí Šér Šáh Abdur Rahmán
2nd row: Chušhál Chán Mirwais Ahmad Šáh
3rd row: Akbar Chán Ajúb Chán Abdur Rahmán
4th row: Amanulláh Bacha Chán Záhir Šáh
5th row: Mómand Chalílzád Hámid Karzaj
Populace
asi 49 milionů
Země s významnou populací
PákistánPákistán Pákistán 31 milionů
AfghánistánAfghánistán Afghánistán 14 milionů
Spojené arabské emirátySpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty 330 000
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké 140 000
ÍránÍrán Írán 110 000
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 100 000
Jazyk(y)

paštunština (také perština a urdština)

Náboženství

Sunnitský islám, malá skupina ší'tských Isná ašaríja

Paštunské děti v Chóstu

Paštuni nebo Paštunové (jinak též Pachtuni, nebo Patháni, paštunsky پښتانه‎‎) je etnikum žijící hlavně ve východním a jižním Afghánistánu a v Pákistánu (především v Chajbar Paštúnchwá). Tyto oblasti se rozkládají na historickém území Paštunistánu.

Početně nejzastoupenější jsou v Pákistánu (asi 31 milionů[1]) a Afghánistánu (asi 14 milionů[2]); početná populace žije v Spojených arabských emirátech (asi 330 000[3]), USA (asi 140 000), Íránu (asi 110 000[4]) a Spojeném království (asi 100 000[5]). Po celém světě žije přibližně 49 milionů Paštunů.[6]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Svůj původ odvozují Paštunové od Šaků a Bílých Hunů (Heftalitů), smíšených s Íránci, Indy a Turky (Turkity). Pocházejí patrně z oblasti Sulajmanských hor mezi Afghánistánem a Pákistánem, odkud se v 10.-11. století rozšířili na celé své nynější území.

V roce 1767 Ahmadšáh z kmenového svazu Durráníů vytvořil konfederaci paštunských kmenů a afghánský stát. V 19. a 20. století vedli Paštuni úspěšné války proti britské koloniální expanzi (1838-1842, 1878-1881, 1919). V Pákistánu má Severozápadní provincie osídlená převážně Paštuny od r. 1973 značnou autonomii.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Jednotkami organizace společnosti jsou kmenové svazy, kmeny, rody a rozšířené rodiny. Základními funkčními společenskými jednotkami jsou patrilineární rodiny a rody. Záležitosti rodu a kmene řeší rada dospělých mužů, velký vliv mají duchovní a kmenová aristokracie. Ve městech a nížinách se rodová a kmenová organizace začala rozpadat již v 18.-19. století (vznik feudálních vztahů) v horských oblastech je tento proces v počátcích. Paštúnové se dělí na základě dialektů a některých kulturních rysů na dvě kulturní skupiny:

  • Západní (tzv. horní) čili Barpaštun, kteří tvoří dva velké kmenové svazy. Prvním z nich jsou Durráníové (do 17. stol. se jmenovali Abdálové) v jižním a jihovýchodním Afghánistánu, patří k nim Barakzajové, Chugjánové, Mamadzajové, Pópalzajové, Sadózajové a jiné kmeny. Druhým z těchto kmenových svazů na západě jsou Ghilzajové mezi městy Ghazní a Kandahár, v severním Afghánistánu a v podhůří Sulajmánských hor; patří k nim několik desítek kmenů, např. Chatakové, Kákarové, Lódíové, Sahákové, Wardakové aj.
  • Východní (čili dolní) Paštuni (Pachtuni), čili Larpachtun, žijí převážně v Pákistánu; patří k nim kmenový svaz Chajbarů (Áfarídové, Órakzajové, Šínwárové aj.), a kmenový svaz Guriachél (např. Mónandové či Mohmandové), dále Júsufzajové, na pomezí Afghánistánu a Pákistánu Wazírové (vynikají jako výrobci střelných zbraní), Pówindové aj.

Jejich základním způsobem obživy je chov dobytka (hlavně ovce a kozy), asi tři miliony afghánských Paštunů jsou kočovní nebo polokočovní pastevci. Část jsou usedlí zemědělci (pšenice, ječmen, proso, bavlna) a řemeslníci (tkalcovství, hrnčířství, zpracování železa, kůží aj.), ve městech hrají významnou roli v armádě a státní správě. Sílí migrace z hor za prací do nížin.

Jazyk a náboženství[editovat | editovat zdroj]

Jazykově patří k východní skupině íránské větve indoevropské rodiny. Tento jazyk má dvě (podle některých autorů tři) skupiny dialektů: západní (paštó) v Afghánistánu a východní (pachtó) ve východním Afghánistánu a Pákistánu. V Afghánistánu je od roku 1936 úředním jazykem spolu s dárí (afghánskou perštinou). Paštuni užívají modifikované arabské písmo, jehož nejstarší literární památky pocházejí ze 14. století.

Paštuni jsou muslimové sunnitského směru, jejich islamizace proběhla v průběhu 8.-10. století.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pk.html
  2. http://www.umsl.edu/services/govdocs/wofact2008/geos/af.html
  3. http://www.britannica.com/new-multimedia/pdf/wordat207.pdf
  4. http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=pbt
  5. http://www.reuters.com/article/latestCrisis/idUSL861250
  6. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pk.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]