Přeslička větevnatá
Přeslička větevnatá | |
---|---|
Přeslička větevnatá | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Oddělení | přesličky (Equisetophyta) |
Třída | Equisetopsida |
Řád | přesličkotvaré (Equisetales) |
Čeleď | přesličkovité (Equisetaceae) |
Rod | přeslička (Equisetum) |
Binomické jméno | |
Equisetum ramosissimum Desf. | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přeslička větevnatá neboli cídivka větevnatá (Equisetum ramosissimum, syn.: Hippochaete ramosissima) je rostlina z čeledi přesličkovitých (Equisetaceae), což je jediná recentní čeleď oddělení přesličky (Equisetophyta). Někteří autoři zastávají pojetí 1 recentního rodu přeslička (Equisetum), dělícího se do podrodů Equisetum a Hippochaete, toto pojetí zastává např. Kubát et al. (2002). Jiní autoři rozlišují 2 rody: přeslička (Equisetum) a cídivka (Hippochaete), např. Květena ČR. O rozdílech mezi těmito podrody či rody viz přeslička. Přeslička větevnatá je řazena do podrodu Hippochaete, pokud autor uznává Hippochaete jako rod, pak se tato rostlina jmenuje česky cídivka větevnatá.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Přeslička větevnatá je vytrvalá, nejčastěji 20-100 cm vysoká rostlina. Stonek nepřezimuje, je sivozelený až světlezelený, je nevětvený nebo ve střední části (často nepravidelně) větvený. Stonek je žebrovaný, žebra na hřbetě mají mělkou karinální rýhu, která je lemovaná 2 řadami křemičitých hrbolků, které jsou navzájem často spojené v křemičité valy. Střední dutina stonku zabírá asi 1/2 průměru lodyhy. V uzlinách jsou pochvy, což je vlastně bočně srostlý přeslen listů. U přesličky větevnaté jsou pochvy zelenavé, jen dolní světle hnědé, vytrvalé (na rozdíl od přesličky zimní, u které pochvy černají a zuby opadávají), zuby jsou protažené v dlouhou špičku, která často zasychá a opadává. Na vrcholu lodyhy je solitérní, hrotitý výtrusnicový klas. O životním cyklu recentních přesliček viz článek přeslička.
-
trs Přesličky větevnaté
-
detail stonku
-
výtrusnicový klas
-
báze stonku
Rozšíření ve světě
[editovat | editovat zdroj]Přeslička větevnatá roste v Evropě, hlavně ve Středomoří, v Asii a v Africe od Etiopie po jižní Afriku a také na Madagaskaru. Byla zavlečena i do Severní Ameriky
Rozšíření v Česku
[editovat | editovat zdroj]V ČR je v teplých oblastech celkem častá. Roste na písčinách a v borech, častá je však i na druhotných stanovištích, zvláště při železnici. Nad 500 m n. m. zpravidla už neroste.
Poznámka
[editovat | editovat zdroj]Přeslička větevnatá se kříží s přesličkou zimní (Equisetum hyemale). Kříženec se jmenuje přeslička Mooreova (Equisetum × moorei), může se vyskytovat i nezávisle na rodičích.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Hrouda L. (1988), In Slavík et Hejný: Květena České republiky, vol. 1.
- Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu přeslička větevnatá na Wikimedia Commons
- Galerie přeslička větevnatá na Wikimedia Commons