Přeslička různobarvá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPřeslička různobarvá
alternativní popis obrázku chybí
Přeslička různobarvá
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Oddělení přesličky (Equisetophyta)
Třída Equisetopsida
Řád přesličkotvaré (Equisetales)
Čeleď přesličkovité (Equisetaceae)
Rod přeslička (Equisetum)
Binomické jméno
Equisetum variegatum
Weber et Mohr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přeslička různobarvá neboli cídivka různobarvá (Equisetum variegatum, syn.: Hippochaete variegata (Weber et Mohr) Bruhin) je rostlina z čeledi přesličkovitých (Equisetaceae), což je jediná recentní čeleď oddělení přesličky (Equisetophyta). Někteří autoři zastávají pojetí 1 recentního rodu přeslička (Equisetum), dělícího se do podrodů Equisetum a Hippochaete, toto pojetí zastává např. Kubát et al. (2002). Jiní autoři rozlišují 2 rody: přeslička (Equisetum) a cídivka (Hippochaete), např. Květena ČR. O rozdílech mezi těmito podrody či rody viz přeslička. Přeslička různobarvá je řazena do podrodu Hippochaete, pokud autor uznává Hippochaete jako rod, pak se tato rostlina jmenuje česky cídivka různobarvá.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Přeslička různobarvá je vytrvalá, poměrně malá, nejčastěji 10-40 cm vysoká, rostlina. Stonek většinou přezimuje a je nevětvený. Stonek je žebrovaný, žebra na hřbetě mají zřetelnou karinální rýhu, která je lemovaná 2 řadami křemičitých hrbolků. Střední dutina stonku je malá, zabírá jen 1/4-1/3 průměru lodyhy. V uzlinách jsou pochvy, což je vlastně bočně srostlý přeslen listů. U přesličky různobarvé jsou pochvy zelenavé s černými pruhy pod zuby, dolní bývají skoro celé černé, zuby vytrvávají, jsou suchomázřité a bělavé, jen se středovým černým proužkem či trojúhelníčkem. Na vrcholu lodyhy je solitérní, hrotitý výtrusnicový klas. O životním cyklu recentních přesliček viz článek přeslička.

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Přeslička různobarvá roste v Evropě, hlavně v severní a střední, na jih po Alpy a jižní Karpaty, také v Pyrenejích, dále na Kavkaze, v severnějších částech Asie, v Grónsku a v Severní Americe. V ČR se chová spíše jako teplomilný druh, ale v celosvětovém kontextu je rozšířena hlavně v chladných oblastech.

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR je to velmi vzácný a kriticky ohrožený druh (C1), a je to v ČR nejvzácnější přeslička (pokud nepočítáme některé křížence). V ČR roste na slatinných loukách, někdy může být pionýrskou rostlinou i na štěrkových a písčitých říčních náplavech. Vzhledem k ničení slatinných luk a k regulacím řek ve 20. století značně ustoupila. Dnes najdeme některé bohatší populace i v pískovnách a lomech, např. u Moravičan.

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Přeslička různobarvá se kříží s přesličkou větevnatou (Equisetum ramosissimum). Kříženec se jmenuje přeslička jižní (Equisetum × meridionale).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hrouda L. (1988), In Slavík et Hejný: Květena České republiky, vol. 1.
  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • LÁNÍKOVÁ, Deana; LÁNÍK, Boris. Překvapení v opuštěném lomu - nová lokalita přesličky různobarvé v České republice. Živa. 2009, čís. 6.