Párnica
| Párnica | |
|---|---|
 Párnica | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°11′45″ s. š., 19°12′ v. d. |
| Nadmořská výška | 455 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Dolný Kubín |
| Tradiční region | Orava |
  Párnica | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 51,99 km²[1] |
| Počet obyvatel | 988 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 19 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ján Hančiak (nezávislý) |
| Vznik | 1420 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 043 |
| PSČ | 027 52 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | DK |
| NUTS | 509973 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Párnica je obec na Slovensku, v okrese Dolný Kubín v Žilinském kraji, na Oravě. Žije v ní 988[2] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]S názvem Párnica se poprvé setkáváme při popisu katastru Istebné. V archivních dokumentech z roku 1382 je zmiňováno, že hranice katastru končily někde u potůčku Parnicza (dnes Zázrivka). S největší pravděpodobností tehdy obec Párnica ještě neexistovala.
V sedmdesátých letech dvacátého století zde hydrologové uskutečnili průzkumný vrt. První známý doklad o existenci Párnice pochází z roku 1420. V průběhu druhé poloviny 15. století a začátkem 16. století. Párnica zaznamenávala příznivý rozvoj. Složitým obdobím v dějinách této obce byla druhá polovina 17. století. Počet obyvatel se v průběhu 18. a 19. století neustále měnil.
V 18. století zde žilo 876 obyvatel. V roce 1918 bylo v Párnici evidováno okolo 1091 obyvatel. Hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství spojené s chovem dobytka a ovcí. Část z nich se věnovala těžbě dřeva. Obyvatelstvo Párnice tvořili především sedláci. Kromě zemědělství se věnovali i řemeslům. Rozšířené bylo zejména truhlářství a řezbářství, ženy se věnovali šití a vyšívání. V roce 1930 žilo v 219 domech 1104 lidí. Ve třicátých letech 20. století se v Párnici rozmáhaly socialistické myšlenky, které byly odrazem špatné hospodářské situace. Během druhé světové války, se Párnica stala útočištěm partyzánského odboje.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec leží v nadmořské výšce 458 metrů a její katastrální území má výměru 51,99 km².
Do správního území obce zasahuje část národního parku Malá Fatra. Kromě něj v něm leží Ve správním území obce leží národní přírodní rezervace Sokolec, Šrámková a přírodní rezervace Pralesy Slovenska – Magura, Veľká Lučivná a zasahují do něj části národních přírodních rezervací Rozsutec, Šútovská dolina, část přírodní rezervace Pralesy Slovenska – Šútovská dolina a část chráněného areálu Rieka Orava.
Přes obec vede železniční trať Kraľovany – Trstená – Nowy Targ.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Adam Hlovík (1793–1851), evangelický kněz a sběratel lidových písni
- Ján Hlovik (1804–1862), učitel a sběratel lidové slovesnosti a písní
- Andrej Melicherčík (1917–1966), vysokoškolský profesor, redaktor, sběratel lidových písní, národopisec
- Ludmila Rampáková (1922–2003), redaktorka, překladatelka, literární kritička a historička
- Arvéd Grebert (* 1915), univerzitní profesor
- Ján Tréger (1884–1957), lékař, univerzitní profesor
- Štefan Pacák (1908–1985), ichtyolog
- T. Baruch Bartoloměj (* 1884), advokát
- Andrej Faglic (1920–2003), generálmajor
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Párnica na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Párnica na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
