Zázrivá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zázrivá

Zázrivá
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 600 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
Kraj Žilinský
Okres Dolný Kubín
Tradiční region Orava
Zázrivá
Red pog.svg
Zázrivá
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 67,250[1] km²
Počet obyvatel 2 662 (31.12.2016)
Správa
Status obec
Starosta Matúš Mních (SMER)
Vznik 1556 (první písemná zmínka)
Oficiální web zazriva.com
Telefonní předvolba 043
PSČ 027 05
Označení vozidel DK
NUTS 510211
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zázrivá je obec na Slovensku v okrese Dolný Kubín.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec byla založena jako Valašská obec na území panství Oravského hradu. První písemná zmínka je z roku 1556. Tehdy měla Zázrivá podle soupisů 150 až 200 obyvatel. Obyvatelé se v těch časech na léto stěhovali se stády do hor, ale postupně se rodiny usazovaly právě na těch místech, kde byly v létě, a tak vznikly dnešní osady Zázrivé jako Ráztoky, Havrania, Petrová, Bílá a další. V roce 1615 byly určeny definitivně hranice Zázrivé. Za panování krále Ludvíka II. Jagellonského během jeho dětských let vládl na Oravě magistr Donco.

Během kuruckých válek vesnice velmi zpustla a postupně jí zrušili i veškeré výsady. V roce 1747 byl založen Farní úřad. V roce 1791 postaven první zděný římskokatolický kostel na místě, kde stál původně dřevěný, který byl postaven v roce 1705, později byl rozebrán a prodán do Žaškova.

Až v roce 1871 byl vytvořen Urbárský spolek, neboť lidé neměli na vykoupení se z poddanství dostatek prostředků. V roce 1785 bylo v Zázrivé 2030 obyvatel, v roce 1828 2600 obyvatel, později jejich počet klesal v důsledku epidemií a vystěhovalectví. V roce 1829 to bylo 2598 lidí a v 70. letech 20. století byla Zázrivá největší obcí na Oravě, měla přes 4100 obyvatel. Pak počet obyvatel klesl asi na polovinu.

Během SNP byla v obci partyzánská základna, na níž přistáli rozličné jednotky výsadkové partyzánské skupiny. Obec byla osvobozena 5. dubna 1945.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie[editovat | editovat zdroj]

Kostel dal postavit v roce 1928 tehdejší kněz a děkan Jan Briššák (1. dubna 1866 - 2. ledna 1928), který tehdy působil v Zázrivé. Pocházel z Rabče a dokončení stavby se už nedožil. Kostel byl dostavěn v roce 1933 a byl vysvěcen na svátek Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna 1934. V té době ve farnosti působili kněží Kočiš a kaplan Balara. Kostel je postaven v moderním stylu se zachovalými liniemi románského slohu. Je vybaven oltářem, v té době největším na Oravě, který byl dovezen z Tyrolska.

Starý vypálený kostel[editovat | editovat zdroj]

Kostel se nachází na okraji obce u hřbitova. První dřevěný kostel byl postaven v roce 1705. Tento stál údajně v Ústředí na začátku Doliny na vršku (nynější název Kostelec) a byl prodán do Žaškova. Na jeho místě byl roku 1720 postaven zděný kostelík. Se stavbou dalšího zděného kamenného kostela v Zázrivé se započalo v roce 1791 a dokončen byl v roce 1796. Byl postaven v pozdně raně-barokním stylu na pozemku starého hřbitova. Kostel se skládal z lodi, sakristie a malé předsíně, která zároveň tvořila hlavní vchod. Do sakristie se vcházelo přes hlavní vchod. Na boku lodě, v blízkosti hlavního oltáře byly po obou stranách dvě malá okna. V horní části zaklenutá do půlkruhu. V blízkosti vchodu na věž bylo ještě jedno okno. Celkově měl kostel tři vchody. Kromě hlavního oltáře, byly ještě dva boční oltáře. Na hlavním oltáři byla socha Božského Srdce Ježíšova, v životní velikosti. V pozadí toho celého, byl asi dva a půl metru vysoký obraz, dosahující až po strop, v bohatě zdobeném rámu. Na jeho bocích byly ve středu umístění andělé. Obraz znázorňoval v horní části sv. Trojici, nebe, anděly, a v dolní části svatých: Papeže s třírameným křížem, a věřící lid. V blízkosti levého oltáře byla sakristie, z níž se vycházelo na kazatelnu. V přední části kostela se nacházela jedna zpovědnice a socha svatého Antona. V kostele stály dvě řady lavic. Dlažba byla kamenná. Strop byl jednoduchý dřevěný. Křížová cesta se v kostele nenacházela. Na chór byl přístup jak zvenčí, tak z kostela. Chór vedl od bočního vchodu a končil naproti němu. Na věži byly tři zvony. Požár vznikl v pozdním odpoledni v sobotu 8. srpna 1934. Obyvatelé byli roztroušeni po loukách, protože ještě sušili seno a žeň ještě nezačala. Proto se pozdě začalo hasit. Už se zaměřili jen na záchranu zvonů. Během spouštění zvonů z věže jim jeden praskl a druhý roztál. Zachránil se pouze jeden zvon. Také byla zachráněna i socha sv. Antona, která byla v životní velikosti. Na poslední chvíli ji vynesl tehdejší varhaník a učitel Štefan Magúth. Kostel byl podpálen úmyslně dvěma občany Zázrivé. Provedli to na objednávku místního podnikatele, který vlastnil nákladní dopravu a obchod s petrolejem. Od té doby ruiny kostela chátrají. V roce 1968 byly pokusy místního administrátora Albína Senaja (1936 - 1999), dát obnovit kostel celkovou rekonstrukcí, ale přišla do toho normalizace a již nikdo se nepokusil znovu kostel opravit.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází v nadmořské výšce 600 metrů a rozkládá na ploše 67,250 km². K 31. prosinci roku 2011 žilo v obci 2 720 obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Biela
  • Demkovská
  • Dolina
  • Grúne
  • Havrania
  • Končitá
  • Kozinská
  • Petrová
  • Plešivá
  • Ráztoky
  • Zázrivá-Stred

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zázrivá na slovenské Wikipedii.

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 968 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19, [cit. 2017-09-09]. S. 1. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]