Outkovka pestrá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxOutkovka pestrá
alternativní popis obrázku chybí
Outkovka pestrá (Trametes versicolor)
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Řád chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď chorošovité (Polyporaceae)
Rod outkovka (Trametes)
Binomické jméno
Trametes versicolor
(L. : Fr.) Lloyd
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Outkovka pestrá (Trametes versicolor) je houba z čeledě chorošovité Polyporaceae řádu chorošotvaré (Polyporales ). Na spodní straně klobouku plodnice občas parazituje nedohub oranžový Hypomyces arantius.[1]

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

CORLVE[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1753 houbu popsal Carl Linné, jako Boletus versicolor. Naposledy druh v roce 1939 popsal jako Trametes versicolor český mykolog Albert Pilát (1903 - 1974).[3]

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle EPPO je pro patogena s označením outkovka pestrá Trametes versicolor používáno více rozdílných názvů, například Coriolus versicolor nebo Polystictus versicolor.[1][2]

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Austrálie, Severní Amerika, Asie, Evropa.[4]

Výskyt v České republice[editovat | editovat zdroj]

Běžný druh.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Organismus tvoří střechovitě uspořádané trsy plodnic. Plodnice jednoletá kloboukatá, vějířkovitá až růžicovitá polokruhovitá, na horní části klobouku je plodnice hnědě až šedě a také žlutavě pásovaná, plstnatá,2–8 cm velká. Je popisována jako hedvábně lesklá. Pruhy s chloupky se na klobouku plodnice střídají s lesklými plochami, zbarvení je variabilní. Rourky jsou krátké a mají póry okrouhlé, bílé až krémové, ve stáří šedé. Výtrusný prach bílý. Dužnina má na řezu dvě vrstvy.[5] Plodnice bývá často zeleně zbarvena řasami.[L 1]

Trametes versicolor 2.jpg

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

Odumřelé části dřevin, ranový parazit. Plodnice lze najít na živých i odumřelých kmenech a větvích buků, habrů, dubů, vrb, třešní a dalších listnáčů, vzácněji dokonce i na kmenech jehličnanů. Infekce proniká do stromů drobnými poraněními. Má velkou růstovou rychlost.[6] Oblíbeným hostitelem je dub (Quercus).[1]

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Plodnice na kmeni nebo větvích.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Jiné druhy tohoto rodu.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Způsobuje však bílou hnilobu dřeva.[1] Rozkládá dřevěné konstrukce a mrtvé tkáně stromů, je ale také parazitem na živých stromech.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Některé sloučeniny obsažené v houbě outkovka pestrá účinkují na podporu imunity a byly pozitivně testovány jako podpůrné léčivo s měřitelnými výsledky při léčbě některých nádorových onemocnění nebo látky zlepšující prognózu u pacientů s některými nádorovými onemocněními.[7]

Podle dostupných informací nejsou známa žádná vážná rizika, které byly spojeny s použitím outkovky nebo produktů odvozených z této houby. Vzácně se objevuje nevolnost, zvracení, ztráta chuti k jídlu a průjem, tmavší nehty a nízký počet krevních buněk.[8][nenalezeno v uvedeném zdroji]

Výtažek z outkovky pestré je užívaný v přírodním léčitelství Číny, Koreje a Japonska. V České republice je obsažen ve složkách potravinových doplňků ke zvýšení imunity, jako lék „zvyšující vyléčitelnost rakoviny“, hlavně ve spojení s klasickou léčbou rakoviny.[zdroj?][5] Je popisován jako lék na alkoholové postižení jater, přípravek s antagonickými účinky vůči kortikosteroidům a jiným chemickým látkám, antivirotikum (na vir HPV - původce rakoviny děložního čípku, rakoviny prsu, chronického únavového syndromu, Burkittova lymfomu, Hodgkinovy nemoci a některých karcinomů), poruchy imunity, revmatoidní artritidu, autoimunitní zánět štítné žlázy, diabetes mellitus, roztroušené sklerózy, jako „detoxikační“ látka, proti infekci EB viróz, hepatitidy (B), nákazy Staphylococcus aureus, herpes simplex, podpůrně u rakoviny prostaty a poruchách funkce plic, ale také při potřebě doplnit slezinu, vyživit ducha nebo doplnit energii.[zdroj?] Je doporučeno s ohledem na obvykle naprosto žádné odborně potvrzené testy obsahu těchto doplňků stravy a neověřené účinky preparátů nedůvěřovat neprověřeným produktům.[8][nenalezeno v uvedeném zdroji][zdroj?]

Někdy se plodnice používá při aranžování suchých květin.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.] : Biocont Laboratory, 2005.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Standa Jirásek. BioLib.cz – Trametes versicolor [online]. BioLib.cz. Dostupné online.  
  2. a b EPPO, CORLVE
  3. [1]
  4. eol.org
  5. a b botany.cz, Věra Svobodová, TRAMETES VERSICOLOR (L.) Lloyd – outkovka pestrá / trúdnikovec pestrý
  6. botany.cz
  7. Leanna J. Standish, Trametes versicolor Mushroom Immune Therapy in Breast Cancer
  8. a b cancer.org

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]