Síťkovec načervenalý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSíťkovec načervenalý
alternativní popis obrázku chybí
Síťkovec načervenalý (Daedaleopsis confragosa)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Řádchorošotvaré (Polyporales)
Čeleďchorošovité (Polyporaceae)
Rodsíťkovec (Daedaleopsis)
Binomické jméno
Daedaleopsis confragosa
(Bolton : Fr.) J. Schröt.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Síťkovec načervenalý (Daedaleopsis confragosa) je houba z řádu chorošotvaré (Polyporales) a z čeledi chorošovité (Polyporaceae). Plodnice je nejedlá. Organismus se živí rozkladem mrtvé dřevní hmoty, ale je také patogenem napadajícím živé dřeviny.

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Podle Biolib je pro patogena s označením Daedaleopsis confragosa používáno více rozdílných názvů.[1]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Organismus lze najít pod vědeckými názvy například Agaricus confragosus nebo Daedalea rubescens.[1]

České názvy[editovat | editovat zdroj]

Organismus lze najít pod českými názvy například síťkovec načervenalý nebo outkovka načervenalá[1]

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Severní polokoule, mírné pásmo.

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

Hojná.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Organismus je ve znacích popisován jako velmi mnohotvárný, proměnlivý.[2][1]

Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, 3–15 cm velké, 0,5–6 cm silné, polokruhovité, ploše vyklenuté, hladké až bradavčité, jemně sametové až lysé, pestře kruhově pásované, matné. Klobouk plodnice barvy světle až tmavě okrové nebo šedohnědé. Čerstvá plodnice po otlačení obvykle červená. Rourky 0,5–1,2 cm dlouhé, barvy okrové až okrově hnědé, s okrouhlými labyrintickými až lupenkovými póry Rourky bývají barvy našedlé až světle okrové, později okrově šedé. Rourky po otlačení hnědnou. Dužnina je světle nahnědlá, dřevnatá, korkovitá. Výtrusný prach je bílý.[1]

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

Olše, jeřáb, buk, vrba, bříza, spíše výjimečně třešně a slivoně.[3][1]

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Plodnice na kmeni, nebo větvích.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Síťkovec trojbarvý má hymenofor jen lupenitý, podle některých zdrojů je uváděn jako týž druh (síťkovec načervenalý).

Síťkovec dubový, póry po doteku nečervenají a roste na dubech.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Dřevokazná houba, živí se rozkladem mrtvé dřevní hmoty, parazit na dřevinách. Bílá hniloba způsobuje lámání částí dřeviny a následné odumírání celých dřevin.[L 1] Plodnice nejedlá. Je testován pro obsah látek působícími rozvoj leukémie, antibakteriálními, antimykotickými a jinými účinky.[4]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Ovocné sady, listnaté lesy až do podhorského pásu na živých i mrtvých kmenech, v lužních stanovištích, parcích. Upřednostňuje vlhčí místa.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]