Otokar Aleš Kukla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Otokar Aleš Kukla
Portrét, foto Miriam Kubičková
Portrét, foto Miriam Kubičková
Narození 2. května 1931
Polička
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 2. července 2008 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení starý hřbitov v Poličce
Alma mater Masarykova univerzita
Zaměstnavatel Galerie hlavního města Prahy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otokar Aleš Kukla (2. května 1931, Polička2. července 2008, Praha)[1] byl český filozof, historik umění, publicista a průkopník ekumenismu.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Poličce v rodině průmyslového malíře Otokara Kukly a Marie Kuklové, roz. Kleinové. Po skončení gymnázia studoval na filosofické fakultě Masarykovy university v Brně dějiny umění a estetiku. Po studiích se vrátil do rodné Poličky, kde získál v roce 1962 místo ředitele městského muzea a galerie v Poličce. Zde se věnoval především propagaci moderního umění, získal pro město významné výstavy pod záštitou organizace UNESCO. V 60. letech zde též instaloval výstavu Jana Zrzavého. V této době se zde navzdory svým zásluhám nesetkal s pochopením, a proto odešel do Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Nakonec v roce 1971 přesídlíil s rodinou do Prahy. Zde se zařadil jako vedoucí odborného oddělení a zástupce ředitele v Galerii hlavního města Prahy, kde měl na starost výstavní činnost. Při své galerijní práci ovšem vyvíjel i publikační činnost, které se věnoval až do konce života. Zemřel v červenci 2008. Jeho ostatky jsou uloženy na starém hřbitově v Poličce. [2]

Působení[editovat | editovat zdroj]

Jako římskokatolického a později pravoslavného křesťana s židovskými kořeny po matce, jej vždy zajímaly vztahy mezi náboženstvími. Byl fascinován dávnými, orientálními i exotickými kulturami, které se snaží propojovat a chápat v perspektivě svého domovského zakotvení v židokřesťanském prostředí, což se projevuje i v jeho dalších oblastech zájmu – religionistika a dějiny náboženství. Psal množství článků a studií, které publikoval v různých kulturních i teologických časopisech: do Židovské ročenky, Hlasu pravoslaví, Teologických listů a dalších. Rovněž našel svůj výraz v „dopisech“, které chápe v původním významu – „epištola“, a tak vznikají i první samizdatové sborníky, např. Dopisy mladým křesťanům nebo původní cyklus Listy pro Viktorii, které posléze, v roce 1995, ve zkrácené a upravené podobě vyšly knižně pod názvem Listy pro Viktorii – přemítání nad dějinami Izraele[3]. Téhož roku rovněž vyšla kniha Svatí spojují národy – portréty evropských světců[4], kterou napsal společně s Milanem Bubnem. V samizdatu koloval také Klenot v lotosovém květu (o Buddhovi), Iokulator Dei (o sv. Františkovi z Assisi), Gándhí a Dalajláma.

Vztah k rodnému městu[editovat | editovat zdroj]

Od 70. let až do konce života také psal přednášky pro Svatojosefskou jednotu v Poličce (např. Advent předkřesťanských národů). Zajímavým dílem je také ručně psaná a autorem ilustrovaná pamětní kronika, která zachycuje nejrůznější oblasti života měšťanů, purkmistrů, farářů i běžných občanů města Poličky, doplňují ji i rozsáhlé úvahy o náboženských tématech, ale i o dobových místních pověrách a teosofických a spiritistických spolcich, které za války město prostupovaly. Kronika je nyní v archivu poličského muzea a je dostupná i online na jeho webových stránkách. V současné době [kdy?]se připravuje její tištěná verze, úryvky z ní začaly od roku 2019 vycházet v místním farním časopise zásluhou tamějšího faráře P. Tomáše Enderleho. Historie města jej nepřestala nikdy fascinovat, výraznou měrou se potom i na dálku, z Prahy, svými články a přednáškami podílel na jejím kulturním rozkvětu. Patřil mezi pravidelné přispěvatele regionálního časopisu Jitřenka. V 90. letech mu bylo uděleno čestné občanství města Poličky.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kukla, Otakar Aleš, 1931-2008 [online]. Bibliografie dějin Českých zemí [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  2. a b Otokar Aleš Kukla [online]. Český rozhlas, 2011-5-27 [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  3. Listy pro Viktorii [online]. Databáze knih [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  4. Svatí spojují národy [online]. Databáze knih [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]