Oswald Josef Wenda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oswald Josef Wenda
Rodné jménoOswald Josef Wenda
Narození?
Úmrtí30. září 1721
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
ZeměČeské královstvíČeské království České království
Povolánísochař, řezbář, kameník
Aktivní rokypřelom 17. a 18. století
Manžel(ka)Helena, roz. Tröscherová
DětiJan Anton
Ferdinand Florian
Jan Petr Mikuláš
Tereza
Barbora
Alžběta
Významná dílasloup Nejsvětější Trojice ve Žluticích
sloup Nejsvětější Trojice v Karlových Varech
OvlivněnýJanem Jiřím Bendlem
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Dílo Oswalda Josefa Wendy v Karlových Varech, sloup Nejsvětější Trojice na Tržišti, obrázek z roku 1883

Oswald Josef Wenda ze Žlutic (?30. září 1721) byl regionální sochař, řezbářkameník působící v severozápadních Čechách. Znám je mj. jako autor barokních sloupů Nejsvětější Trojice ve Žluticích a Karlových Varech.

Život[editovat | editovat zdroj]

O původu a datu narození Oswalda Josefa Wendy není nic známo. Činnost jeho dílny je doložena ve Žluticích a okolí v letech 1701–1721. O učňovských letech se dá pouze dohadovat podle jeho pozdějšího sochařského projevu. Byl pravděpodobně ovlivněn díly Jana Jiřího Bendla, což lze usuzovat např. ze způsobu členění povrchu soch.[1]

Dne 5. února 1697 se ve Žluticích oženil s Helenou, rozenou Tröscherovou, s níž vychovával šest dětí – Jana Antona, Ferdinanda Floriana, Jana Petra Mikuláše, Terezu, Barboru a Alžbětu. V roce 1704 zakoupil na náměstí dům č. p. 139. Postupně se stal váženým měšťanem, roku 1711 byl zvolen žlutickým radním a poté v roce 1719 purkmistrem.[2]

Oswald Josef Wenda zemřel 30. září 1721. Předpokládá se, že v závěru života trpěl těžkou nemocí a nemohl vykonávat práci, neboť po sobě zanechal značné dluhy. Kamenická dílna ve Žluticích zanikla, přestože nástupcem mohl být jeden z jeho synů. Dva z nich se stali též sochaři. O Ferdinandu Florianovi toho není moc známo, Jan Petr Mikuláš působil v Praze, kde měl na Malé Straně dílnu činnou v letech 1728–1751. Z jeho prací je znám např. krucifix uložený v Muzeu hlavního města Prahy.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Do Žlutic byl Wenda pozván zřejmě hrabětem Ferdinandem Hroznatou Kokořcem z Kokořova a společně s dalšími sochaři tam pak pracoval na úpravě zámku a parku. Wendova práce na hraběte pravděpodobně příznivě zapůsobila, protože mu následně svěřil realizaci sloupu Nejsvětější Trojice na žlutickém náměstí. Stavba se uskutečnila v letech 1701–1704, kdy Wenda vytvořil na svoji dobu pozoruhodné dílo inspirované, jako vůbec první v Čechách, vídeňským trojičním sloupem Am Graben, a navíc, jako první v širokém okolí zasvěcené Nejsvětější Trojici. Žlutický sloup se stal Wendovým doporučením pro jeho další zakázky.[1]

Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích, v pozadí vlevo dům č. p. 139, foto z roku 2012

Ze sochařského díla (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1701–1704 – sloup Nejsvětější Trojice ve Žluticích, Velké náměstí[3]
  • 1715–1716 – sloup Nejsvětější Trojice v Karlových Varech, Tržiště; Wenda je autor plastik vrcholné scény a dekoru[3]
  • 1716–1719 – proběhla soutěž a následně realizace vítězného návrhu na sloup Nejsvětější Trojice v Lokti; ve starší literatuře je Wenda uváděn jako autor, z dochovaných archivních pramenů však vyplývá, že pro realizaci vybrán nebyl; Wenda provedl pouze návrh sloupu, který se ale nedochoval[pozn. 1][1]
  • 1717–1721 – Mariánský sloup na náměstí ve Valči; Wendovi byla práce připsána až autory publikace[pozn. 2] Mariánské, trojiční a další světské sloupy v Karlovarském kraji na základě srovnání formálních znaků v provedení postav[1]
  • 1721 – trojiční sloup v Teplé, na náměstí před budovou radnice; archivář a historik Anton Gnirs přisuzuje autorství výzdoby sloupu Oswaldu Josefu Wendovi, Kateřina Cirglová tuto hypotézu vyvrací a autorství přisuzuje Johannu Karlu Stülplovi[1]

Z řezbářského díla (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1713 – čtyři sochy církevních otců pro kostel v Teplé (zhotoveno v rámci prací pro tepelský klášter); dřevořezby vysoké 2,1–2,3 metru byly v roce 1755 přestěhovány do kostela Svatého Bartoloměje v Pístově[1]
  • 1718 – tabernákl pro hlavní oltář kostela svatého Jakuba Většího ve Vidžíně; vyřezáno podle informací z farní kroniky[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V soutěži byl vybrán sochař Johann Karl Stülpl z Chebu. Wenda byl však zván, aby posoudil sochy a vytkl závady na sloupu. Pravděpodobně na základě těchto výtek byly nakonec práce objednány u Johanna George Grobische.[1]
  2. Autoři publikace – Kateřina Adamcová, Vratislav Nejedlý, Zuzana Slížková, Pavel Zahradník[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j JELÍNKOVÁ, Kateřina. Sloup Nejsvětější Trojice v Karlových Varech a jeho autor. , 2008 [cit. 2020-08-28]. 28 s. bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc.. Dostupné online.
  2. VYČICHLO, Jaroslav. Žlutice – Polsterův dům [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. 
  3. a b VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – sloup se sousoším Nejsvětější Trojice [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]