Oscar Hertwig
Oscar Hertwig | |
---|---|
Rodné jméno | Oscar Wilhelm August Hertwig |
Narození | 21. dubna 1849 Friedberg |
Úmrtí | 25. října 1922 (ve věku 73 let) Berlín |
Místo pohřbení | Grunewald Cemetery |
Alma mater | Univerzita Jena |
Povolání | zoolog, vysokoškolský učitel, anatom a biolog |
Zaměstnavatelé | Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně (od 1888) Univerzita Jena Humboldtova univerzita |
Děti | Paula Hertwig[1] |
Příbuzní | Richard Hertwig (sourozenec) |
Funkce | rector of the University of Jena (1883–1884) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oscar Hertwig (21. dubna 1849, Friedberg – 25. října 1922, Berlín) byl německý zoolog a profesor, který se zabýval teorií evoluce, a v tomto směru napsal také řadu publikací, z nich nejvýznamnější publikoval asi v letech 1916, více než 55 let poté, co známý evoluční biolog Charles Darwin publikoval svou knihu o Původu Druhů.
Život
[editovat | editovat zdroj]Oscar Hertwig byl starší z bratrů, jeho sourozenec (taktéž zoolog), byl profesor Richard Hertwig (1850-1937). Bratři Hertwigové byli jedni z nejvýznamnějších žáků Ernsta Haeckela (a Carla Gegenbaura) z University v Jeně.
Od počátku byli zcela nezávislí na Haeckelových filozofických spekulacích, ale převzali jeho myšlenky v pozitivním smyslu a rozšířili jejich koncept v zoologii.
Zpočátku, mezi lety 1879-1883, prováděli embryologické studie, zejména o teorii coelomu (1881), tekutinou naplněné tělo dutiny. Tyto úvahy byly založeny na základě Heackelovy fylogenetické věty, tj. biogenní teorie (německy = biogenetisches Grundgesetz), a "teorie gastraea".
V následujících 10 letech se oba bratři rozdělili na sever a jih Německa. Oscar Hertwig se později stal profesorem anatomie v Berlíně v roce 1888; jeho bratr Richard Hertwig se od roku 1885 stal profesorem zoologie v Mnichově (1885-1925), na Ludwig Maximilians Universität, kde působil posledních 40 let jeho 50leté kariéry jako profesor na čtyřech univerzitách.
Richardův výzkum je zaměřen na prvoky (vztah mezi jádrem a plazmou tzv Kern-Plasma-Relation), jakožto i na vývojové a fyziologické studie o mořských ježcích čí žábách. Napsal také světově uznávané učebnice zoologie.
Oscar Hertwig studiem mořských ježků prokázal, že k oplodnění dochází v důsledku fúze spermie a vaječné buňky.[2][3] Poznal úlohu buněčného jádra během dědičnosti a redukci chromozomů během meiózy: v roce 1876 publikoval své zjištění, že proces oplodnění zahrnuje pronikání spermie do vaječné buňky. Toto zjištění patří dodnes k velkým objevům v historii biologie. Oscar Hertwig taktéž experimenty s žabími vejci odhalil „pravidlo dlouhé osy“, někdy nazývané Hertwigovo pravidlo.
Jeho nejdůležitější teoretická kniha byla: "Das Werden der Organismen, eine Widerlegung der Darwinschen Zufallslehre" (Jena, 1916) (překlad: "Původ Organismů – Vyvrácení Darwinovy Teorie Šance").
Hertwig byl zvolen členem Královské švédské Akademie Věd v roce 1903.
Oscar Hertwig je známý jako Oscar Hedwig v knize "Kdo objevil, co, kdy" od Davida Ellyarda. Historie objevu oplození u savců, včetně vědců jež za těmito objevy stáli, jako byl Hertwig a další pracovníci, je zmíněna v knize "Savčí Vajíčko" od spisovatele jménem Austin.
Práce
[editovat | editovat zdroj]- Die Elemente der Entwicklungslehre des Menschen und der Wirbeltiere : Anleitung und Repetitorium für Studierende und Lékařů . Fischer, Jena, 5. ed. 1915 Digitální vydání , které Univerzita a Státní Knihovna v Düsseldorfu
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oscar Hertwig na anglické Wikipedii.
- ↑ Paula Hertwig. Dostupné online. [cit. 2019-07-03].
- ↑ Clift D, Schuh M. Restarting life: fertilization and the transition from meiosis to mitosis (Box 1). Nature Reviews Molecular Cell Biology. 2013, s. 549–62. DOI 10.1038/nrm3643. PMID 23942453.
- ↑ Cobb M. An amazing 10 years: the discovery of egg and sperm in the 17th century. Reprod Domest Anim. 2012, s. 2–6. Dostupné online. DOI 10.1111/j.1439-0531.2012.02105.x. PMID 22827343.
- GILL, P. Nature and nurture.. Med. J. Aust.. 1990, s. 386. PMID 2093819.
- WEINDLING, P. Social concepts in anatomy: theories of the cell state of Oscar Hertwig (1849–1922) and Wilhelm Waldeyer (1836–1921).. The Society for the Social History of Medicine bulletin. 1980, s. 15–7. PMID 11610800.
- GRAS, N; VERCHERE, M; SANTORO, J P. [The Oscar Hertwig centenary]. Revue d'odonto-stomatologie. 1975, s. 135–40. PMID 1103253.
- CHURCHILL, F B. Hertwig, Weismann, and the meaning of reduction division circa 1890.. Isis; an international review devoted to the history of science and its cultural influences. 1970, s. 429–57. DOI 10.1086/350680. PMID 4942056.
- Cremer, T. 1985. Von der Zellenlehre zur Chromosomentheorie. Springer Vlg., Heidelberg. Tento německý knihu si můžete stáhnout zde [1].
- Krafft, F., a. A. Meyer-Abich (ed.). 1970. Große Naturwissenschaftler – Biographisches Lexikon. Fischer Bücherei GmbH, Frankfurt nad mohanem. M & Hamburg.
- Mol. Mobil. Biol.-přednáška, Heidelberg, D.-H. Lankenau.Brzy na nedávné klíčové objevy: Od zárodečné linie Teorie Moderní Genové Modifikace
- Weindling, Paul. 1991. Darwinismus a Sociální Darwinismus v Císařské Německo: Příspěvek Buňka Biolog Oscar Hertwig (1849-1922). Forschungen zur Medizin – und Biologiegeschichte obj. 3, (Stuttgart: G. Fischer ve spolupráci s Akademie der Wissenschaften und der Literatur Mainz, 1991),
- David Ellyard, "Kdo objevil, co když", New Holland Publishers (Australia) Private Limited, 2005, str. 274.
- C. R. Austin, "savčí vajíčko", Blackwell Scientific Publications, Oxford 1961.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Epigenetika.
- Evoluce – pojmy a historie evolučního myšlení.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oscar Hertwig na Wikimedia Commons
- Plné texty děl autora Oscar Hertwig na projektu Gutenberg (anglicky)
- Internet Archive
- První kapitoly O. Hertwig knize Lehrbuch der Entwicklungsgeschichte des Menschen und der Wirbeltiere (1906), jsou k dispozici on-line zde Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine.
- Němečtí zoologové
- Němečtí evoluční biologové
- Němečtí profesoři
- Narození v roce 1849
- Narození 21. dubna
- Úmrtí v roce 1922
- Úmrtí v Berlíně
- Úmrtí 25. října
- Členové Královské švédské akademie věd
- Absolventi vysokých škol v Německu
- Pedagogové na Univerzitě Jena
- Držitelé čestných doktorátů Uppsalské univerzity
- Držitelé čestných doktorátů Boloňské univerzity