Ondřej Xaver Fromm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ondřej Xaver Fromm

Rytina podle portrétu Karla Škréty.
Církev římskokatolická
Zasvěcený život
Institut COA Premonstratensians.svg premonstráti
Osobní údaje
Datum narození 1621
Místo narození Wusterhausen, Braniborsko
Datum úmrtí 16. října 1683
Místo úmrtí Praha, Habsburská monarchie
Povolání římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřej Xaver Fromm (něm. Andreas Fromm, 1621 Wusterhausen16. října 1683 Praha) byl německý hudební skladatel, protestantský a římskokatolický duchovní, generální vikář litoměřické diecéze a kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích letech 16711680, kdy na litoměřický kanonikát rezignoval. Od roku 1680 byl pak členem kanonie řádu premonstrátů v Praze na Strahově.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z protestantské rodiny z Wusterhausenu v Braniborsku. Stal se magistrem teologie. Od roku 1648 působil ve Frankfurtu nad Odrou a dále byl poslán do Štětína, kde vyučoval filozofii na gymnáziu. V Kolíně na Sprévě byl ustanoven kazatelem. Později se stal konzistorním radou a profesorem teologie v Berlíně. Snažil se o smíření mezi luterány a kalvinisty.

V roce 1663 se setkal s jezuitou Matějem Zeidlerem, který mu doporučil knihy pojednávající o katolické víře. Pod vlivem této literatury se Fromm přiklonil ke katolické víře a kalvinistům radil ke stejnému kroku. V důsledku svého smýšlení však musel opustit Braniborsko a odešel i se svou rodinou do Witemberku, kde míval veřejná čtení. Zde usiloval o jednotu mezi katolickou církví a protestantskými církvemi.

V roce 1668 přišel do Prahy s manželkou a 5 dětmi. Dne 15. května 1668 složil u jezuitů vyznání víry a byl přijat do katolické církve. V roce 1669 byl vysvěcen na kněze. Není jasné, co se stalo s jeho ženou (zřejmě zemřela). Nejdříve byl poslán na děkanství v Kamenici, posléze se stal přísedícím biskupské konzistoře v Litoměřicích. V roce 1671 se stal kancléřem a oficiálem litoměřického biskupství.

V roce 1680 však na kanonikát rezignoval a vstoupil do premonstrátské kanonie v Praze na Strahově a přijal řeholní jméno Ondřej. K němu se připojili i jeho dva synové, z nichž první přijal jméno Cyril a druhý Metoděj, kteří se též stali členy premonstrátského řádu. Fromm se stal oblíbeným kazatelem a na jeho kázání přicházeli lidé z celé Prahy i okolí. Jeho dcera se stala řeholnicí v Doksanech. Už jako protestant a posléze jako katolík rozdával chudým desátek ze svých příjmů. Díky tomuto učenci vděčí knihovna strahovského kláštera za vzácný soubor náboženských knih, které jí odkázal.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Hudební dílo[editovat | editovat zdroj]

Dochovalo se jen málo Frommových skladeb.

  • Actus musicus de Divite et Lazaro (jedno z prvních německých oratorií)
  • Dialogus Pentecistallis pro 10 hlasů (dva sbory) a orchestr (1649)
  • Grabe-lied (pohřební píseň na počest knížecího farmaceuta a soudního asistenta George Dethardinga, 1650)

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Dialogus Pentecostatis, Das ist ein geistliches Pfingstgespräch. Stettin 1649
  • Synopsis Metaphysica: Qua Exercitationes Metaph. ante septennium in Paedag. Stetin. typis traditae ab ipso autore in Compendium, plenum tamen, & quod ad altiora tendentibus sufficere possit, contrahuntur. Berlin 1658.
  • Wiederkehrung zur Catholischen Kirchen: Davon er die Historiam und motiven in Druck zu geben nötig erachtet. Prag 1668

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Karl-Heinz Köchling: Das Leben des Andreas Fromm (1621–1683) unter besonderer Berücksichtigung seiner Konversion zur katholischen Kirche. In: Wichmann Jahrbuch für Kirchengeschichte im Bistum Berlin 17/18, 1963/64, S. 77–97
  • Lothar Noack: Der Cöllnische Propst Andreas Fromm (1621-1683) - ein bio-bibliographischer Beitrag zur brandenburgischen Kirchengeschichte. In: Jahrbuch für Berlin-Brandenburgische Kirchengeschichte 61 (1997), S. 99-124
  • Lothar Noack, Jürgen Splett: Bio-Bibliographien. Brandenburgische Gelehrte der frühen Neuzeit, Berlin-Cölln 1640–1688. Berlin 1997 (Knut Kiesant (Hrsg.): Veröffentlichungen zur brandenburgischen Kulturgeschichte der Frühen Neuzeit)
  • RIEGER František Ladislav: Slovník naučný, Praha 1863.
  • PETERA, Václav. Géniové církve a vlasti [online]. Praha: Centrální katolická knihovna a Centrum dějin české teologie KTF UK v Praze [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. (čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Tobiáš Březina
Znak z doby nástupu Generální vikář litoměřické diecéze
Ondřej Xaver Fromm
16761680
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Michael Ernst Beer