Ondřej Kobza
| Ondřej Kobza | |
|---|---|
.jpg) Ondřej Kobza (2018) | |
| Narození | 5. ledna 1979 (45 let) Ústí nad Orlicí |
| Alma mater | Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | herec, podnikatel, aktivista a publicista |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Web | ondrejkobza |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ondřej Kobza (* 5. ledna 1979, Ústí nad Orlicí) je český tvůrce městských projektů pro veřejnost a kavárník. K jeho nejznámějším projektům patří Piána na ulici, Šachy na ulici, Hostina na Karlově mostě nebo kavárna Café V lese v pražských Vršovicích.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Studoval Obchodní akademii v České Třebové. Už v 17 letech provozoval pronajatou klubovnu, kde hrála hudba a recitovala se poezie. Organizoval také poutě na různá opuštěná místa. Poté začal studovat politologii a teologii, studia ale nedokončil.[2]
V roce 2010 si půjčil půl milionu korun a otevřel vršovickou kavárnu Café V lese. O tři roky později začal po Praze rozmísťovat piana v rámci projektu Piána na ulici. Poté se stal spolumajitelem baru kombinovaného se servisem kol Bajkazyl na pražské náplavce.[3] Následovaly Poesiomaty, neboli jukeboxy na básně.[4]
Od roku 2016 pořádá tzv. Salony, na které pozve vždy jednoho nebo dva hlavní hosty a k nim pečlivě vybírá asi padesátičlenné osazenstvo. Salony se konají na střeše Lucerny nebo v pražském bytě Ivana Havla na Rašínově nábřeží.[5]
V červnu 2020 uspořádal hostinu na Karlově mostě, při které se u půlkilometrového stolu sešlo přes 2000 lidí.[6] Tato hostina byla prezentována jako oslava konce pandemie covidu-19, což však byl omyl.
Má v dlouhodobém pronájmu hrad Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou.[7]
| „ | Vždycky jsem chtěl dělat něco jiného než ostatní, ale co přesně, to jsem neřešil. A moc to neřeším ani teď. Baví mě žít v přítomnosti a dost mi to přináší. | “ |
| — Ondřej Kobza[8] | ||
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- Veřejný muž roku 2014 od Ligy otevřených mužů
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HALATKA, David. Kavárník Ondřej Kobza: Jsem jezuitský podnikatel. Dotyk.cz [online]. 2017-1-18. Dostupné online.
- ↑ ŠAMŠUKOVÁ, Eva. Ondřej Kobza: Umět ustát prohry je nejlepší know-how. Studenta.cz [online]. 2015-12-15. Dostupné online.
- ↑ OBOZNĚNKO, Kateřina. Vyzývám k drzosti, říká kavárník, který postavil do městských ulic piana. iDNES.cz [online]. 2014-9-21. Dostupné online.
- ↑ LABUDA, Vojtěch. Básně už není nutné číst, lze je poslouchat z černé roury v zahradě. iDNES.cz [online]. 2018-10-27. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Kobza. ondrejkobza.cz [online]. [cit. 2023-11-14]. Dostupné online.
- ↑ Obrazem: Večeří u půlkilometrového stolu na Karlově mostě se lidé rozloučili s virem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-7-1. Dostupné online.
- ↑ JANSOVÁ, Petra. Kobza utíká z Prahy. Pronajal si hrad Pirkenštejn a buduje z něj novodobý klášter. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-9-15. Dostupné online.
- ↑ ZAVŘELOVÁ, Monika. Smršť slov a nápadů. Magazín DNES. 9. 2020, čís. 36, s. 30–35.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondřej Kobza na Wikimedia Commons 
Osoba Ondřej Kobza ve Wikicitátech
