Olga Nikolajevna Larionovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Olga Nikolajevna Larionovová
Rodné jménoOlga Nikolajevna Tidemanová
Narození16. března 1935
Leningrad, Sovětský svaz
Povoláníspisovatelka
Národnostruská
StátSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
RuskoRusko Rusko
Alma materLeningradská státní univerzita
Žánrscience fiction
Významná dílaLeopard z Kilimandžára,
Čakra Kentaura
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Olga Nikolajevna Larionovová (rusky Ольга Николаевна Ларионова) (* 16. března 1935, Leningrad) je ruská a sovětská spisovatelka literatury science fiction.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se Leningradu, vystudovala zde fyzikální fakultu Leningradské státní univerzity a krátce pracovala jako inženýr v Ústředním výzkumném ústavu hutnictví a svařování. Poté působila jako průvodce v turistických vlacích, jezdila především do Pobaltí, kde často navštěvovala Muzeum symbolistického hudebního skladatele a malíře Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise v Kaunasu, jehož obrazy jí velmi ovlivnily.[2]

Jako spisovatelka debutovala roku 1964 fantastickou povídkou Киска (Koťátko). Další rok pak vydala vědeckofantastický román Леопард с вершины Килиманджаро (Leopard z Kilimandžára), který z ní udělal jednoho z nejpopulárnějších autorů sovětské science fiction. Roku 1967 se stala profesionální spisovatelkou. Od roku 2000 žije v Moskvě. Její díla se vyznačují hlubokou psychologickou analýzou jednání lidí v mezních situacích.[1][2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Леопард с вершины Килиманджаро (1965, Leopard z Kilimandžára), román, který zachycuje společnost ve vzdálené budoucnosti, ve které se lidé nepředvídanou náhodou dozvědí každá dobu své smrti.
  • Остров мужества (1971, Ostrov odvahy), sbírka povídek.
  • Знаки зодиака (19761990, Zvěrokruh), cyklus devíti povídek a novel vzniklý na základě obrazů symbolistického hudebního skladatele a malíře Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise.
  • Сказка королей (1981, Pohádka králů), sbírka povídek.
  • Знаки зодиака (1983, Zvěrokruh), sbírka povídek.
  • Лабиринт для троглодитов (Bludiště pro troglodyty), trilogie líčící práci lidské expedice na planetě Tamerlana Stěpanova, kde jakási cizí civilizace zanechala přírodní rezervaci s ochočenými zvířaty odsouzenými k vymírání.
    • Соната моря (1985, Sonáta moře),
    • Клетчатый тапир (1989, Kostkovaný tapír),
    • Лабиринт для троглодитов (1991, Bludiště pro troglodyty).
  • Венценосный крэг (Věncenosnyj kreg), cyklus odehrávající se na vzdálené planetě Jasper, kde žije hrstka slepých aristokratů, kterým nahrazují zrak záhadné bytosti – ptáci kregové, s nimiž jednotliví lidé žijí v symbióze.
    • Чакра Кентавра (1988, Čakra Kentaura),
    • Делла-Уэлла (1996, Della-Uella),
    • Евангелие от Крэга (1998, Kregovo evangelium),
    • Лунный нетопырь (2005, Měsíční netopýr),
    • REX, dosud nepublikováno.
  • Формула контакта (1991, Vzorec kontaktu), sbírka povídek.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1977: cena Фант (Fant) za povídku Где королевская охота.[3]
  • 1987: cena Аэлита (Aelita) za novelu Соната моря (Sonáta moře).[4]
  • 2001: ocenění Паладин фантастики (Paladin fantastiky) udělené kongresem fantastů Странник (Poutník) jako autorce kultovních sci-fi románů.[5]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Čakra Kentaura, Golem Ríša, Praha 1991, přeložil Vlado Ríša, kniha kromě titulu Čakra Kentaura (1988, Чакра Кентавра) obsahuje ještě povídky Rozvod po marťansku (1967, Развод по-марсиански) a Sen za letního dne (1988, Сон в летний день).

Povídky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]