Olga Morozovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Olga Morozova)
Olga Morozovová
StátSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Datum narození22. února 1949 (75 let)
Místo narozeníMoskva, Sovětský svaz
BydlištěLondýn, Spojené království
Výška170 cm
Ukončení kariéry1977
Držení raketypravou rukou
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Tituly8
Nejvyšší umístění7. místo (3. listopadu 1975)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (1972, 1975)
French Openfinále (1974)
Wimbledonfinále (1974)
US Openčtvrtfinále (1972)
Čtyřhra
Poměr zápasů0–0
Tituly16
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (1975)
French Openvítězka (1974)
Wimbledonsemifinále (1974)
US Openfinále (1976)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 24. srpen 2011
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olga Vasiljevna Morozovová, provdaná Olga Rubinovová (rusky: Ольга Васильевна Морозова; * 22. února 1949, Moskva) je bývalá sovětská profesionální tenistka. Ve své kariéře na ženském okruhu vyhrála osm turnajů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře. Představuje nejúspěšnější hráčku celé sovětské éry.[1]

V roce 1974 se probojovala do finále dvouhry proti Chris Evertové na French Open a ve Wimbledonu, na němž také dvakrát prohrála finále smíšené čtyřhry (1968, 1970). V roce 1974 získala spolu s Evertovou grandslamový titul ve čtyřhře žen na French Open, o rok později si finále v této soutěži zahrála na Australian Open a další sezónu 1976 pak na US Open

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v listopadu 1975 na  7. místě.

Od roku 2004 byla trenérkou Jeleny Dementěvové, poté vedla do roku 2009 Světlanu Kuzněcovovou.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1965 jako šestnáctiletá zvítězila na juniorce ve Wimbledonu. V sezónách 1970 a 1971 se stala amatérskou mistryní Evropy. Roku 1972 se jako vůbec první sovětská hráčka probojovala do finále singlu velkého mezinárodního turnaje, konkrétně mezinárodního mistrovství Itálie, z pozice nenasazené tenistky.

Roku 1973 byla poprvé klasifikována mezi nejlepšími deseti hráčkami světa na devátém místě. Následující sezónu se probojovala do dvou grandslamových finále dvouhry a vyhrála čtyřhru na French Open.

V roce 1977 bojkotovala spolu s dalšími sovětskými tenisty světové turnaje, jakožto projev nesouhlasu proti opatřením Mezinárodní tenisové federace vůči sovětskému daviscupovému družstvu, které odmítlo v předchozím ročníku nastoupit k mezipásmovému semifinále s Chile z důvodu existence Pinochetova režimu.[1]

Je několikanásobnou mistryní Sovětského svazu v ženské dvouhře a čtyřhře.

Finálová utkání na turnajích Grand Slamu (8)[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Finalistka (2)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Vítězka Výsledek
1974 French Open USA Chris Evertová 6–1, 6–2
1974 Wimbledon USA Chris Evertová 6–0, 6–4

Ženská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Vítězka (1)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Spoluhráčka Finalistky Výsledek
1974 French Open USA Chris Evertová Francie Gail Chanfreauová
Západní Německo Katja Ebbinghausová
6–4, 2–6, 6–1

Finalistka (3)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Spoluhráčka Vítězky Výsledek
1975 Australian Open Austrálie Margaret Courtová Austrálie Evonne Goolagong
USA Peggy Michelová
7–6, 7–6
1975 French Open USA Julie Anthonyová USA Chris Evertová
Československo Martina Navrátilová
6–3, 6–2
1976 US Open Spojené království Virginia Wadeová Jihoafrická republika Delina Boshoffová
Jihoafrická republika Ilana Klossová
6–1, 6–4

Smíšená čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Finalistka (2)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Spoluhráč Vítězové Výsledek
1968 Wimbledon Sovětský svaz Alex Metreveli Austrálie Margaret Courtová
Austrálie Ken Fletcher
6–1, 14–12
1970 Wimbledon Sovětský svaz Alex Metreveli USA Rosie Casalsová
Rumunsko Ilie Năstase
6–3, 4–6, 9–7

Tituly na turnajích ženského okruhu (24)[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra (8)[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Finalistka Výsledek
1. 15. února 1971 Moskva, SSSR koberec (h) Sovětský svaz Maria Kullová 6–1, 7–5
2. 26. dubna 1971 Buenos Aires, Argentina antuka Itálie Anna-Maria Nasuelliová 6–3, 6–4
3. 21. srpna 1972 Orange, New Jersey, USA tráva Sovětský svaz Marina Krošinová 6–2, 6–7, 7-5
4. 18. června 1973 Londýn, UK tráva Austrálie Evonne Goolagong 6–2, 6–3
5. 22. dubna 1974 Philadelphia, USA tvrdý (h) USA Billie Jean Kingová 7–6, 6–1
6. 2. prosince 1974 Adelaide, Austrálie tráva Austrálie Evonne Goolagong 7–6, 2–6, 6–2
7. 18. ledna 1975 Moskva, SSSR koberec (h) Sovětský svaz Jelena Granaturovová 76–0, 1–6, 6–4
8. 7. června 1977 Beckenham, UK tráva Jihoafrická republika Marise Krugerová 7–5, 2–6, 6–3

Čtyřhra (16)[editovat | editovat zdroj]

Grand Slam tučně.

Chronologický přehled výsledků ve dvouhře Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji
Turnaj 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 Celkem SR
Australian Open A A A A A A QF A A QF A 0 / 2
French Open A 1R 2R 3R 2R 2R QF 2R F SF A 0 / 9
Wimbledon 1R A 1R 4R 2R 3R 4R QF F QF QF 0 / 10
US Open A A A A 3R A QF 3R A 2R 3R 0 / 5
SR 0 / 1 0 / 1 0 / 2 0 / 2 0 / 3 0 / 2 0 / 4 0 / 3 0 / 2 0 / 4 0 / 2 0 / 26

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Morozova na anglické Wikipedii.

  1. a b Lichner, I. et al. (1985): Malá encyklopedie tenisu. Praha : Olympia, s. 231

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lichner, I. et al. (1985): Malá encyklopedie tenisu. Praha : Olympia, s. 231–232

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]