Oktavián II. Piccolomini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oktavián II. Piccolomini
Rodový erb Piccolominiů
Rodový erb Piccolominiů

Narození17. února 1698
Úmrtí25. ledna 1757 (ve věku 58 let)
RodičeVavřinec Piccolomini a Anna Viktorie Ludmila Piccolominiová
Vojenská kariéra
Hodnostpolní zbrojmistr a polní podmaršálek

Oktavián II. Piccolomini, též Oktavius, či Octavio Piccolomini (celým jménem Oktavián II. Eneáš Josef, kníže Piccolomini, italsky Ottavio Enea Giuseppe Piccolomini, 17. února 169825. ledna 1757, Hradec Králové) byl česko-italský šlechtic, vévoda z Amalfi, říšský kníže a majitel východočeského panství Náchod. Pocházel z italského rodu Piccolomini-Pieri.

Život[editovat | editovat zdroj]

Náchodský zámek

Jeho rodiče byli Vavřinec (Lorenzo) Piccolomini a Anna Viktorie Ludmila Libštejnská z Kolovrat († 1738). Po otcově smrti v roce 1712 zdědil jeho majetek prvorozený syn Jan Václav (Giovanni Venceslao Piccolomini d'Aragona), ten však byl až do roku 1732 z důvodu duševní nemoci v poručnictví své matky.

V roce 1732 zemská vláda Hradeckého kraje jmenovala Janova mladšího bratra Oktaviána správcem Náchodského panství. Teprve po Janově smrti v roce 1742 připadlo dědictví Oktaviánovi. V roce 1745 nechal opravit škody způsobené na panství v první slezské válce. Náchodský zámek byl rozsáhle zrekonstruován a tzv. Španělský sál byl opatřen malbami Felixe Antonína Schefflera.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

V mladém věku vstoupil do armády a již ve věku 17 let bojoval v řadách vojska prince Evžena Savojského v benátsko-rakouské válce s Turky, kde byl zraněn. Poté byl jmenován rytmistrem, v roce 1738 polním vachmistrem a v roce 1744 polním podmaršálkem. V roce 1754 získal hodnost polního zbrojmistra.

Ve druhé slezské válce byl Oktavián jmenován generálporučíkem a současně se stal velícím důstojníkem na Moravě a v rakouském Slezsku. Na začátku sedmileté války bojoval se svou armádou ve východních Čechách.

Zemřel 25. ledna 1757 v Hradci Králové na mrtvici.

Oktavián Eneáš Piccolomini nebyl ženatý a nezanechal žádné potomky. Spolu s ním vyhasla rodová větev Piccolomini-Pieri. Dědicem rodového majorátu Náchod se stal vévoda Jan Pompejus Piccolomini (Giovanni Pompeo Piccolomini) z rodové větve Piccolomini-Todeschini.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Octavio Piccolomini (1698–1757) na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Karel Hraše: Dějiny Náchoda 1620 - 1740, Náchod 1994, ISBN 80-900041-8-0, s. 73-77
  • Lydia Baštecká, Ivana Ebelová: Náchod . Náchod 2004, ISBN 80-7106-674-5, s. 109, 118, 125, 128

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]