Nitrosoniový ion

Nitrosoniový ion
	Strukturní vzorec
	Model iontu
Obecné
Systematický název	azanylidenoxidanium
Ostatní názvy	nitrosonium, iminooxidanium
Sumární vzorec	NO+
Identifikace
Registrační číslo CAS	14452-93-8
PubChem	84878
ChEBI	29120
SMILES	N#[O+]
InChI	InChI=1S/NO/c1-2/q+1
Vlastnosti
Molární hmotnost	30,006 g/mol
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nitrosoniový ion je kation se vzorcem NO⁺, atom dusíku je v něm vázán trojnou vazbou na atom kyslíku. Lze jej považovat za oxid dusnatý s jedním odtrženým elektronem. Často se vyskytuje jako jedna z těchto solí: NOClO₄, NOSO₄H (kyselina nitrosylsírová, přesnější vzorec je O=N−O−SO₂−OH) a NOBF₄. Chlorečnan (ClO -
4 ) a tetrafluorboritan (BF -
4 ) jsou rozpustné v acetonitrilu (CH₃CN). NOBF₄ lze přečistit sublimací při 200 až 250 °C a 1,3 Pa.

NO⁺ je isoelektronový s CO, CN⁻ a N₂.

Reakce

Hydrolýza

Nitrosoniový ion reaguje s vodou za vzniku kyseliny dusité:

NO⁺ + H₂O → HONO + H⁺

Nitrosoniové sloučeniny tak musí být skladovány v bezvodém prostředí a chráněny před vzdušnou vlhkostí. Reakcí se zásadou se tvoří příslušný dusitan:

NO⁺ + 2 NaOH → NaNO₂ + Na⁺ + H₂O

Diazotace

NO⁺ reaguje s arylaminy (ArNH₂) za vzniku diazoniových solí (ArN +
2 ). Vzniklá diazoniová skupina může být, na rozdíl od aminové, snadno nahrazena mnoha různými nukleofily.

Jako oxidační činidlo

Nitrosoniový kation je, například ve formě NOBF₄, silným oxidačním činidlem:^[2]

oproti ferrocenu/ferroceniu v CH₂Cl₂ má redoxní potenciál 1,00 V
oproti ferrocenu/ferroceniu v acetonitrilu má redoxní potenciál 0,87 V

NOBF₄ je vhodným oxidačním činidlem, protože NO, který je vedlejším produktem jeho reakce, je plyn, který může být snadno odstraněn proudem dusíku. Na vzduchu se z NO stává NO₂, který by způsoboval další reakce.

Nitrosylace arenů

Areny s vysokou elektronovou hustotou mohou být nitrosylovány pomocí NOBF₄.^[3] Jako příklad lze uvést reakci anisolu:

CH₃OC₆H₅ + NOBF₄ → CH₃OC₆H₄NO + HBF₄

Nitrosonium, NO⁺, bývá zaměňováno s nitroniem, , NO +
2 , které je aktivní částicí při nitracích. Nitronium je oproti nitrosoniu silnějším elektrofilem, jelikož je odvozeno od kyseliny dusičné, která je silnější kyselinou než kyselina dusitá.

Příprava nitrosylových komplexů

NOBF₄ reaguje s karbonyly kovů za vzniku příslušných nitrosylových komplexů:^[4]

(C₆Et₆)Cr(CO)₃ + NOBF₄ → [(C₆Et₆)Cr(CO)₂(NO)]BF₄ + CO

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nitrosoniový ion na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nitrosonium na anglické Wikipedii.

↑ https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/84878
↑ N. G. Connelly; W. E. Geiger. Chemical Redox Agents for Organometallic Chemistry. Chemical Reviews. 1996, s. 877–910. DOI 10.1021/cr940053x. PMID 11848774.
↑ E. Bosch and J. K. Kochi. "Direct Nitrosation of Aromatic Hydrocarbons and Ethers with the Electrophilic Nitrosonium Cation". Journal of Organic Chemistry, 1994, volume 59, pp. 5573–5586.
↑ T. W. Hayton, P. Legzdins, W. B. Sharp. Coordination and Organometallic Chemistry of Metal-NO Complexes Chemical Reviews 2002, volume 102, pp. 935–991.

[PubChem-1] ttps://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/84878

[2] N. G. Connelly; W. E. Geiger. Chemical Redox Agents for Organometallic Chemistry. Chemical Reviews. 1996, s. 877–910. DOI 10.1021/cr940053x. PMID 11848774.

[3] E. Bosch and J. K. Kochi. "Direct Nitrosation of Aromatic Hydrocarbons and Ethers with the Electrophilic Nitrosonium Cation". Journal of Organic Chemistry, 1994, volume 59, pp. 5573–5586.

[4] T. W. Hayton, P. Legzdins, W. B. Sharp. Coordination and Organometallic Chemistry of Metal-NO Complexes Chemical Reviews 2002, volume 102, pp. 935–991.

[1]

[2]

[3]

[4]