Chlorečnany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rezonanční struktury aniontu ClO3-

Chlorečnany jsou silná oxidační činidla a neměly by být v blízkosti organických nebo snadno oxidovatelných látek. Chlorečnanový anion má vzorec ClO3-. Chlór tu má oxidační číslo +5. Jsou to soli kyseliny chlorečné (HClO3).

Směsi chlorečnanů s prakticky jakýmkoliv zápalným materiálem ( cukr, piliny, organická rozpouštědla, kovy atp. ) budou snadno deflagrovat.

Z tohoto důvodu byly chlorečnany používány v pyrotechnice, ale jejich použití upadlo kvůli jejich nestabilitě a byly nahrazeny stabilnějšími chloristany.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Chlorečnany kovů mohou být připraveny zaváděním chlóru do horkého roztoku alkalického hydroxidu.

Chlorečnanový anion

3 Cl2 + 6 KOH → 5 KCl + KClO3 + 3 H2O

Při této reakci se chlór zároveň redukuje a oxiduje. Tvoří chlorid draselný ( Cl-I ) a chlorečnan draselný ( Cl+V )

Při reakci chladného roztoku alkalického hydroxidu s chlórem se vytváří chlornan.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Nedávná studie zjistila přítomnost přírodních chlorečnanů na celém světě, s nejvyššími koncentracemi na vyprahlých místech.

Chlorečnany byly také zjištěny ve vzorcích srážek s množstvím podobným množství chloristanů. Je zde podezření, že chlorečnany a chloristany mohou sdílet společný přirozený mechanismus tvorby a může být částí biochemického cyklu chlóru. Z mikrobiálního hlediska, přítomnost přírodních chlorečnanů může vysvětlit, proč jsou zde nějaké organismy schopné redukovat chlorečnany na chloridy.

Sloučeniny[editovat | editovat zdroj]

Příklady chlorečnanů

Toxicita[editovat | editovat zdroj]

Chlorečnany jsou poměrně toxické, i když obvykle se redukují na relativně neškodné chloridy.