Networking

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Networking je označení pro vytváření vztahů mezi lidmi, vzájemnou výměnu informací a udržování osobních kontaktů, vedoucí k vytvoření sítě konexí. Podle Anne Boeové je networking procesem vytváření a spřádání osobních a profesních kontaktů s lidmi s cílem získat 1) osobní doporučení, 2) rady, 3) informace, 4) podporu a 5) energii.[1] Dle Michelle Tullierové se jedná o proces kultivace a udržování vztahů, v nichž vzájemná výměna informací, rad a podpory usnadňuje růst, úspěch a štěstí všech zúčastněných, není to však obtěžování, dotírání ani využívání lidí.[2] Cílem networkingu může být také podpora kariérního růstu, zlepšení uplatnění ve společnosti nebo zefektivnění podnikání.[3] Networking bývá využíván při budování firem i obchodních strategií. České synonymum pro pojem networking je síťování. Networking souvisí s managementem a marketingem a vychází z teorie i praxe sociologie a ekonomie. Týká se také teambuildingu a managementu znalostí.[4]

Networking bývá realizován v síťových strukturách, sociálních, obchodních a podnikatelských sítích, fyzicky i virtuálně. Jedinci patřící do sociální sítě mají určitou výhodu, tzv. sociální kapitál. Může jít o důležité informace, vzájemné kontakty a podporu. V obchodních a podnikatelských sítích existují vedle vztahů sociálních i vztahy komerční, např. mezi zaměstnanci, kupujícími a prodávajícími. Ti mají ze vzájemného partnerství přínosy, ale mohou z něj plynout i rizika v případě konkurenčních vztahů. Čím větší síť sociálních kontaktů člověk má, tím je větší pravděpodobnost, že mu někdo z jeho sítě pomůže, když bude hledat novou práci nebo nové klienty.[4] Networking nutně nezahrnuje formální závazky a smlouvy. Spolupráce není závazná ani vymahatelná, mnohdy funguje na základě osobních vazeb, klade vysoké nároky na osobní kvality jedinců, jejich měkkých dovedností apod. Networking úzce souvisí s důvěrou, pokud člověk chce vstoupit do určité sociální či pracovní sítě, je potřeba, aby mu ostatní důvěřovali. Důvěra může pocházet z dřívější dobré osobní zkušenosti, ze společné pracovní zkušenosti, znalosti pracovního chování, schopností a kompetencí člověka nebo z dobré pověsti člověka a dobrých doporučení ostatních.[5]

Druhy networkingu[editovat | editovat zdroj]

Networking může sloužit skupinám i jednotlivcům, podle toho bývá rozdělován na:

Skupinový networking[editovat | editovat zdroj]

Skupinový networking pomáhá integrovat:

  • Zájmy - pomáhá vytvářet formální a neformální skupiny na základě zájmů.
  • Kapacity a kompetence - podporuje teambuilding, cílený rozvoj pracovních týmů a komunikaci v týmu.
  • Znalosti - podporuje management znalostí.[4]

Networking pro potřeby jednotlivce[editovat | editovat zdroj]

Networking může jedincům, např. obchodníkům a podnikatelům, pomáhat zlepšovat podnikání, zvyšovat osobní vliv a podporovat jejich kariérní růst. Pomocí něj lze lépe navazovat nové kontakty, vytvářet dobrý dojem na důležité lidi, získávat nové zákazníky či získat lepší zaměstnání.[4]

Jedinec by měl:

  • umět komunikovat s ostatními,
  • sledovat své vlastní chování a vystupování a případně se poučit z vlastních chyb,
  • uvědomit si, co chce ostatním sdělovat,
  • mít do jisté míry i herecké schopnosti.[3]

Networking a sociální vztahy[editovat | editovat zdroj]

Networking je schopnost utvářet vztahy k lidem a mluvit s nimi. Dobré vztahy jsou základem dobrého podnikání. Lidé rádi uzavírají smlouvy a obchody s lidmi, které znají.[1] Existují výzkumy, podle kterých je více než 60 % pracovních míst získáno na základě networkingu, tedy prostřednictvím známostí a doporučení.[3]

Co hraje roli při networkingu a poznávání nových lidí:

  • atmosféra, ve které se lidé nachází – dobrá atmosféra se dá i vytvořit pomocí několika tipů (naslouchat druhým, snažit se jim porozumět, nemluvit pouze o sobě)
  • neverbální komunikacepostoj a držení těla, tón hlasu[3]
  • small talk – úvodní konverzace, nevýznamný rozhovor, jehož cílem je odstranit nervozitu a bariéry mezi lidmi, většinou se jedná o témata z běžného života (co studujete, kde pracujete, aktuální společenské dění, kultura atp.)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BOEOVÁ, Anne. Úspěšný networking: Zábavné a prosperující obchodní vztahy. Přel. Hana Loupová. 1.vyd. Brno: Jiří Alman, 2000, 228 s. Cesta k úspěchu, 3. ISBN 80-861-3510-1.
  2. TULLIER, L. Michelle. Networking for job search and career success. 2nd ed. Indianapolis, IN: JIST Works, 2004, xii, 372 p. ISBN 15-935-7067-8.
  3. a b c d e ANDERSEN, Simone L. Networking - a professional discipline [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2015-05-15]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook
  4. a b c d MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Networkingová studie [online]. Praha, březen 2010, 23 s. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.eifzvip.cz/dokumenty/EIF_Networkingova%20studie_01.pdf
  5. FRANCOVÁ, Tereza. Networking a podmínky jeho úspěšné realizace [online]. Praha, 2009, 192 s. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: https://www.vse.cz/vskp/show_file.php?soubor_id=1168028. Disertační práce.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]