Přeskočit na obsah

Měkké dovednosti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Měkké dovednosti (z angl. soft skills), někdy označovány také jako jemné dovednosti[1], měkké kompetence[2], jsou soubor schopností a dovedností, které lze uplatnit v jakémkoliv odvětví a po celý život[3]. Jsou opakem tvrdých dovedností (angl. hard skills) a nejsou tedy přímo vázány na technické provedení konkrétního úkolu nebo na vykonávání konkrétní profese. Umožňují efektivní komunikaci, spolupráci a adaptaci napříč různými pracovními i společenskými kontexty.

Měkké dovednosti souvisejí s emoční inteligencí a zahrnují dvě hlavní složky: interpersonální (mezi lidmi, např. komunikace, spolupráce, empatie) a intrapersonální (uvnitř jedince, např. sebeuvědomění, regulace emocí, motivace)[4]. Měkké dovednosti mohou být částečně vrozené, ale mohou být také naučeny a postupně zlepšovány. Mezi nejčastěji uváděné příklady patří komunikace, spolupráce, řešení problémů, kreativita, flexibilita a vedení (leadership)[5].

Vývoj

[editovat | editovat zdroj]

V 70. letech 20. století se začíná používat pojem soft skills, který je popsán v dokumentu CON Reg 350–100–1 vytvořený armádou Spojených států amerických (dříve CONARC)[6]. Pojem je zde definován jako: "...dovednosti související s výkonem práce, zahrnující činnosti zaměřené především na lidi a dokumentaci, například kontrola jednotek, dohled nad kancelářskými pracovníky, provádění studií, příprava zpráv o údržbě a efektivitě, navrhování mostních konstrukcí." (s. 28)[6]

Whitmore v roce 1972 definici rozšiřuje a zdůrazňuje, že měkké dovednosti jsou pracovní schopnosti, které zahrnují malou nebo žádnou interakci se stroji a uplatňují se v situacích s vysokou mírou nejistoty[7]. Podle této interpretace jsou úkoly, které lze přesně popsat a standardizovat, považovány za tvrdé dovednosti (hard skills), zatímco úkoly, o nichž jsou znalosti omezené, spadají k měkkým dovednostem.

V současné literatuře je zdůrazněna jejich přenositelnost napříč profesemi a situacemi, což je dle autorů důležité zejména pro zaměstnatelnost a adaptabilitu[5][8].

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Ekonomové James Heckman (držitel Nobelovy ceny za ekonomii) a Tim Kautz již v roce 2012 zdůrazňují, že měkké dovednosti významně ovlivňují úspěch v životě, mají kauzální vliv na dosažené výsledky a že programy zaměřené na jejich rozvoj by měly být součástí jakékoliv efektivní veřejné politiky[9].

Výzkumníci ze Stanford Research Institute a Carnegie Mellon Foundation provedli průzkum s generálními řediteli společností z Fortune 500 a zjistili, že dlouhodobý pracovní úspěch je o 75 % více výsledkem měkkých dovedností než tvrdých dovedností[10].

Význam pro zaměstnatelnost

[editovat | editovat zdroj]

Dokumenty Evropské unie i výzkumy prováděné firmami a odborníky na lidské zdroje ukazují, že tzv. měkké dovednosti úzce souvisejí se zaměstnatelností, zejména u mladých lidí vstupujících na trh práce[11]. V českém kontextu sleduje požadavky na výkon povolání Národní soustava povolání (NSP) prostřednictvím veřejně dostupného katalogu kompetencí. Měkké dovednosti (NSP je označuje jako "měkké kompetence") jsou zde chápány jako soubor požadavků nezbytných pro kvalitní pracovní výkon, které nejsou vázány na konkrétní odbornou specializaci, ale na komplexní schopnosti člověka. Tyto kompetence mají průřezový charakter a jsou přenositelné napříč obory[2].

Měkké dovednosti a vzdělávání

[editovat | editovat zdroj]

Vzdělávací systémy čelí výzvě, jak připravit žáky na požadavky 21. století. Podle kritiků tradičního vzdělávání klade školní výuka přílišný důraz na memorování a standardizované testování, zatímco rozvoj měkkých dovedností, jako je empatie, odolnost či kulturní kompetence, zůstává opomíjený. Podle odborníků je nutné vytvářet prostředí, které podporuje komplexní inteligenci a propojuje zkušenostní učení, spolupráci napříč obory a využívání technologií jako kognitivních nástrojů. Například A. Puljak uvádí tento přístup jako klíčový právě kvůli faktu, že technické znalosti samy o sobě v moderním pracovním prostředí nestačí. Rozvoj měkkých dovedností umožňuje absolventům lépe zvládat nejistotu, efektivněji pracovat v týmech a aplikovat teoretické znalosti v praxi, což tradiční memorování zpravidla neumožňuje[12]. Odborníci z UNESCO navíc zdůrazňují, že měkké dovednosti jsou klíčové pro celoživotní učení a zaměstnatelnost, a doporučují jejich systematické začlenění do kurikula prostřednictvím aktivních metod výuky. Cílem tohoto opatření je překlenout tzv. dovednostní mezeru (skills gap) mezi tím, co absolventi umí, a tím, co zaměstnavatelé reálně vyžadují. Systematická výuka těchto kompetencí má dle autorů zajistit, že studenti budou schopni reagovat na rychlé změny na trhu práce[13].

Konkrétní měkké dovednosti

[editovat | editovat zdroj]
Tabulka znázorňující kategorizaci měkkých dovedností v současné literatuře[13][14](překlad anglického originálu[15])
Kategorie dovedností Příklady dovedností Typ dovedností[16]
Kvality a hodnoty Přizpůsobivost, flexibilita, odpovědnost, zdvořilost, integrita, profesionalita a efektivita a hodnoty jako důvěryhodnost a pracovní morálka. Intrapersonální
Vůle, předpoklady a postoje Pozitivní přístup, ochota učit se, schopnost podporovat učení se jiným dovednostem, pracovitost, schopnost pracovat pod tlakem nebo v nejistých podmínkách. Intrapersonální
Metodické dovednosti Řešení problémů, rozhodování, analytické myšlení/myšlenkové schopnosti, kreativita/inovativnost, manipulace s vědomostmi, kritické posuzování. Intrapersonální
Vůdčí a manažerské dovednosti Sebeuvědomění, sebeovládání/schopnost vyrovnat se s obtížnými situacemi a vedení lidí Intrapersonální i interpersonální
Interpersonální dovednosti Sociální dovednosti, týmové dovednosti, efektivní a produktivní mezilidské interakce Interpersonální
Komunikační dovednosti Vyjednávání, řešení konfliktů, přesvědčovací schopnosti a otevřenost Interpersonální
Koordinační práce (articulation work) Koordinace souběžných interakcí s lidmi, informacemi a technologiemi Interpersonální
Emoční práce (emotional labor) Empatie (zejména u pracovních pozic v terénu) Intrapersonální i interpersonální
Estetika, profesionální vzhled a lookismus (posouzení člověka na základě jeho vzhledu[17]) Profesionalita ve vzhledu, vhodná volba odění, čistota, dochvilnost, neverbální projevy[18]. Intrapersonální i interpersonální
Kognitivní schopnosti nebo procesy Schopnost plánovat a dosahovat cílů Intrapersonální

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ RADEK. Soft skills - neboli jemné (měkké) dovednosti [online]. 2021-04-06 [cit. 2025-12-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Měkké kompetence | CDK. cdk.nsp.cz [online]. [cit. 2025-12-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ EUROPASS.CZ. Měkké dovednosti. europass.cz [online]. N. d. [cit. 2025-12-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ MARIN-ZAPATA, Sara Isabel; ROMÁN-CALDERÓN, Juan Pablo; ROBLEDO-ARDILA, Cristina. Soft skills, do we know what we are talking about?. Review of Managerial Science. 2022-05-01, roč. 16, čís. 4, s. 969–1000. Dostupné online [cit. 2025-12-08]. ISSN 1863-6691. doi:10.1007/s11846-021-00474-9. (anglicky) 
  5. ↑ a b BROWN, Ch.; LUZMORE, R. D2.1 SOFT SKILLS FOR THE 21ST CENTURY – DEFINITIONS, TAXONOMIES & MODELS - SYSTEMATIC LITERATURE REVIEW AND IN-DEPTH ANALYSIS. cdn.prod.website-files.com [online]. 2023 [cit. 2025-12-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b U.S. CONTINENTAL ARMY COMMAND. Training: Systems engineering of training (Course design) (CONARC Regulation 350-100-1). Fort Monroe, Virginia: [s.n.], 1968. S. 28. 
  7. ↑ WHITMORE, Paul G. What are soft skills? In CORNAC Staff (Ed.), CONARC soft skills training conference final proceedings (pp. II3–II9).. Svazek II. Fort Bliss, Texas.: US Continental Army Command, 1972. Dostupné online. Kapitola WHAT ARE SOFT-SKILLS?, s. II-3–II-9. 
  8. ↑ KUBÁTOVÁ, Jaroslava; MÜLLER, Michal; KOSINA, David. Soft Skills in the Academic Literature. Příprava vydání Jaroslava Kubátová, Michal Müller, David Kosina, Ondřej Kročil, Pavla Slavíčková. Cham: Springer Nature Switzerland Dostupné online. ISBN 978-3-031-89557-9. doi:10.1007/978-3-031-89557-9_2. S. 3–6. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-031-89557-9_2. 
  9. ↑ HECKMAN, James J.; KAUTZ, Tim. Hard evidence on soft skills. Labour Economics. 2012-08-01, roč. 19, čís. European Association of Labour Economists 23rd annual conference, Paphos, Cyprus, 22-24th September 2011, s. 451–464. Dostupné online [cit. 2025-12-08]. ISSN 0927-5371. doi:10.1016/j.labeco.2012.05.014. 
  10. ↑ Soft skills as a personal success driver. www.mobilar.io [online]. [cit. 2025-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ CINQUE, Maria. “Lost in translation”. Soft skills development in European countries. Tuning Journal for Higher Education. 2016-06-01, roč. 3, čís. 2, s. 389–427. Dostupné online [cit. 2025-12-09]. ISSN 2386-3137. doi:10.18543/tjhe-3(2)-2016pp389-427. (anglicky) 
  12. ↑ Developing Soft Skills in Education: Why They Matter [online]. 2024-11-29 [cit. 2025-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b CINQUE, Maria; KIPPELS, Susan. Soft Skills in Education: The role of the curriculum, teachers, and assessments [online]. UNESCO, February 2023 [cit. 2025-12-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ TOULOUMAKOS, Anna K. Expanded Yet Restricted: A Mini Review of the Soft Skills Literature. Frontiers in Psychology. 2020-09-04, roč. 11. Dostupné online [cit. 2025-12-09]. ISSN 1664-1078. doi:10.3389/fpsyg.2020.02207. (English) 
  15. ↑ Translate texts & full document files instantly. Accurate translations for individuals and Teams. Millions translate with DeepL every day.. www.deepl.com [online]. [cit. 2025-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Microsoft Copilot: Your AI companion. Microsoft Copilot: Your AI companion [online]. [cit. 2025-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-12-03. (anglicky) 
  17. ↑ lookism. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  18. ↑ Soft Skills: The Competitive Edge. DOL [online]. [cit. 2025-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Měkké_dovednosti&oldid=25649608“