Netonická vrchovina
| Netonická vrchovina | |
|---|---|
 Druhý nejvyšší vrchol okrsku Helfenburk - pohled od jihu | |
| Nejvyšší bod | 668[1] m n. m. (Velký Šibák) |
| Nadřazená jednotka | Bavorovská vrchovina |
| Sousední jednotky | Miloňovická pahorkatina Mladějovická pahorkatina Vodňanská pánev Netolická pahorkatina Husinecká vrchovina |
| Podřazené jednotky | Krajníčská vrchovina Drahonická vrchovina Chelčická vrchovina Velkoborská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Helfenburk | |
| Horniny | pararula, žula, syenit |
| Povodí | Otava |
| Souřadnice | 49°8′15″ s. š., 14°0′44″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Netonická vrchovina[2] je geomorfologický okrsek podcelku Bavorovská vrchovina v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Na severozápadě sousedí s Miloňovickou pahorkatinou, na severu s Mladějovickou pahorkatinou, na východě s Vodňanskou pánví, na jihovýchodě s Netolickou pahorkatinou, na jihu a západě s Husineckou vrchovinou.
Netonická vrchovina je v západní části středně zalesněná, ve východní části zalesnění převažuje. Lesní porosty tvoří zejména smrky, borovice, duby a vzácněji i buky.
Geologická stavba[editovat | editovat zdroj]
Netonická vrchovina je plochá až členitá vrchovina, která se nachází v severovýchodní části Bavorovské vrchoviny. Má vyvýšený tektonicky a strukturně podmíněný reliéf s širokými a výraznými hřbety, které jsou rozčleněny hlubokými sníženinami podél vodních toků. Jedná se o členitou podhorskou partii tvořenou několika výraznými zalesněnými hřbety se skalnatými hřebeny a balvanitými i suťovými svahy. Převážná část Netonické vrchoviny je tvořena migmatity a biotitickými pararulami moldanubika s vložkami žilných porfyrů a s menšími žulovými tělesy moldanubického plutonu. Severně od Svinětic je bývalý lom, kde se těžil tzv. svinětický diorit (syenit).[3] Poslední odstřely proběhly v roce 2004 a v současnosti je kamenolom zcela zaplaven vodou.[4]
Podokrsky[editovat | editovat zdroj]
Netonická vrchovina se člení na čtyři geomorfologické podokrsky:[5]
- Krajníčská vrchovina, nejvyšší bod Velký Šibák 668 m n. m., N 49°08.31 E 14°00.26, dalším významným bodem je Duškovec (656 m n. m.)
- Drahonická vrchovina, nejvyšší bod Hrad 667 m n. m., N 49°10.15 E 14°05.78, dalšími významnými body jsou Radovec (635 m n. m.) a Knížecí kámen (630 m n. m.)
- Chelčická vrchovina, nejvyšší bod Svobodná hora 640 m n. m., N 49°07.38 E 14°07.00
- Velkoborská pahorkatina, nejvyšší bod Libějovický vrch 607 m n. m., N 49°05.52 E 14°09.59
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Území odvodňují četné potoky a řeka Blanice.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-05]. Dostupné online.
- ↑ KOCAR, jiří. Jihočeské kopce|ŠUMAVSKÉ PODHŮŘÍ|Netonická vrchovina. www.jihoceskekopce.cz [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-08.
- ↑ Dekorační kameny ČR - hornina. www.geology.cz [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné online.
- ↑ ENVIROSKOP - Zaostřeno na výlety. www.enviroskop.cz [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Šumavské podhůří | Geomorfologická československá. www.geomorfologicka-ceskoslovenska.bluefile.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DEMEK, Jaromír a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 375.