Netřesk střešní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxNetřesk střešní
alternativní popis obrázku chybí
Netřesk střešní
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď tlusticovité (Crassulaceae)
Rod netřesk (Sempervivum)
Binomické jméno
Sempervivum tectorum
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Netřesk střešní (Sempervivum tectorum) je sukulentní rostlina z čeledi tlusticovitých (Crassulaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Netřesk střešní je vytrvalá bylina s růžicí přízemních, dužnatých listů, která vytváří ve volné přírodě a na zahradách na suchých stanovištích husté porosty. Jde o robustní rostlinu, v květu může mít až 60 cm. Rozevřená růžice může mít i více než 10 cm v průměru. Listy má červeně skvrnité. Na okrajích jsou listy bílé brvité, jinde jsou lysé.[1]

Ze starších (dospělých) růžic vyrůstají na začátku léta stonky zakončené závinem z množství růžově zbarvených květů. Po odkvetení růžice odumírá. Rostlina se však rozmnožuje převážně vegetativně zakořeněním dceřiných růžic.

Původ a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Nestřesk střešní je původem z hor jižní Evropy - najdeme ho v Pyrenejích, Alpách, v horách střední Francie, Apeninách a Dinárských horách. Dnes je pěstován v celé Evropě i Severní Americe. Občas může zplaňovat.[2]

Netřesk střešní roste na zvětraných skalách a rumovištích a často se vysazuje v zahradách. Existuje v řadě různých kultivarů. Kdysi se dával i jako ozdoba zdi a ochrana střechy, protože se věřilo, že chrání budovy před bleskem. Císař Karel Veliký údajně vydal příkaz, že se má netřesk střešní sázet na všechny střechy.[3]

Dnes se opět používá jako jedna z rostlin na zelenou střechu, ale dává se i na verandy, schodiště.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Netřesk střešní dáváme na sluneční stanoviště. Množíme ho v jarní době listovými řízky, odnožemi nebo ze semen. Sází se do sponu asi 20x20 cm.[3] Je velmi nenáročný, pokud má prostor, rozrůstá se a pokrývá půdu.

Ohrožení a ochrana[editovat | editovat zdroj]

Netřesk střešní patří mezi chráněné druhy v Maďarsku.[2]

Léčitelství[editovat | editovat zdroj]

Podle Českého herbáře (Alois Hynek,Praha,m 1899): „Listí šťavnaté má chuť nakyslou, trpkou, užívá se za chladící lék v zimnici a krvotoku; odvar proti úplavici a přílišné čmýře. Kořen má chuť ostrou a hořkou.

Šťáva z listí zahání kuří oka; zvláště dobře přiložiti na oko list rozmačkaný; rovněž tak užívá se jich při bolavých prsech; na vole klade se náplast z netřesku, soli a oleje, vše dohromady stlučeno.[4]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Skalnica strechová na slovenské Wikipedii.

  1. http://www.garten.cz/a/cz/2482-sempervivum-netresk/
  2. a b http://botany.cz/cs/sempervivum-tectorum/
  3. a b http://www.floranazahrade.cz/zdravi/netresk.htm
  4. . V. K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899 , str. 155 http://botanika.wendys.cz/cherbar/heslo.php?433

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Volák, J. Stodola, F. Severa - Velká kniha léčivých rostlin