Nepokoření

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nepokoření
Žánropera
SkladatelJulius Kalaš
LibretistaMiloš Václav Kratochvíl
Originální jazykčeština
Datum vzniku1960
Premiéra28. dubna 1961, Praha, Národní divadlo (Smetanovo divadlo)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nepokoření je opera českého skladatele Julia Kalaše na libreto spisovatele Miloše Václava Kratochvíla. Měla premiéru 28. dubna 1961 v pražském Národním divadle na scéně Smetanova divadla (nyní Státní opera Praha).[1][2]

Skladatel Julius Kalaš byl žákem Josefa Suka, prosadil se však především tvorbou v lehčích žánrech – jednak svou hudbou k četným filmům (Kalaš vyučoval i na Filmové fakultě Akademie múzických umění v Praze), jednak jako skladatel operet, zejména na konci vývoje tohoto žánru v 50. letech 20. století, kdy jeho díla (Mlynářka z Granady, Dovolená s Andělem) novému operetnímu repertoáru dominovala.[3] Svou první a jedinou operu napsal ve spolupráci se svým fakultním kolegou, spisovatelem a scenáristou Milošem Václavem Kratochvílem, který se v 50. letech zaměřil ve své prozaické (pět románů) i scenáristické (Vávrova trilogie o třech Janech) zaměřil na zachycení období husitství v souladu s tehdejším komunistickým ideovým výkladem této epochy. Pozdním plodem této tvorby je pak libreto opery Nepokoření, které se zaměřuje na husitského hrdinu, na kterého se ve Vávrově trilogii nedostalo: Prokopa Velikého.

Komunistickému režimu ideologicky vyhovující námět již nezajistil Kalašově opeře úspěch u obecenstva a kritiky, jež se ukázaly husitskou tematikou přesyceny. Nepokoření dosáhli jen osmi představení a 6. října 1961 se hráli naposledy.[2] Jiné divadlo je nepřevzalo. Kalaš se k opeře již nevrátil a Nepokoření vůbec jeho hudební dílo prakticky uzavírají.[3]

Osoby a první obsazení[editovat | editovat zdroj]

Prokop Holý (Veliký) na rytině W. Iongmana z 18. století
osoba hlasový obor premiéra (28. dubna 1961)[2]
Prokop Veliký bas Eduard Haken
Tomeš tenor Beno Blachut
Šimon bas Jaroslav Veverka
Mária soprán Milada Šubrtová
Fridrich Hohenzollern baryton Teodor Šrubař
Julian Cesarini baryton Zdeněk Otava
Bruno baryton Jiří Schiller
Agata mezzosoprán Ivana Mixová
Jörg tenor Lubomír Havlák starší
Dvorní šašek knížete Fridricha bas Karel Berman
Albert Rakouský tenor Viktor Kočí
Vilém Saský baryton Josef Heriban
Otto Bavorský baryton Antonín Švorc
Beneš tenor Jaroslav Stříška
Jíra baryton Jindřich Jindrák
Martin tenor Jan Hlavsa
Matěj bas Vladimír Jedenáctík
Jošt tenor Antonín Zlesák
Přibík bas Josef Celerin
Majordomus tenor Jaroslav Gleich
Křižácký posel tenor Jaroslav Rohan
Alena soprán Jadwiga Wysoczanská
Lidka soprán Milada Musilová
Běta mezzosoprán Eva Hlobilová
Hlas mluvená role Zdeněk Štěpánek
Dirigent: Josef Bartl
Režie: Hanuš Thein
Scéna: Josef Svoboda
Kostýmy: Marcel Pokorný
Choreografie: Jiří Němeček

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 179. 
  2. a b c Nepokoření v databázi Archivu Národního divadla
  3. a b SMÉKALOVÁ, Kateřina. Kalaš, Julius. In: MACEK, Petr. Český hudební slovník osob a institucí. Brno: Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2015. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 179. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]