Nepokoření
Nepokoření | |
---|---|
Žánr | opera |
Skladatel | Julius Kalaš |
Libretista | Miloš Václav Kratochvíl |
Originální jazyk | čeština |
Datum vzniku | 1960 |
Premiéra | 28. dubna 1961, Praha, Národní divadlo (Smetanovo divadlo) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nepokoření je opera českého skladatele Julia Kalaše na libreto spisovatele Miloše Václava Kratochvíla. Měla premiéru 28. dubna 1961 v pražském Národním divadle na scéně Smetanova divadla (nyní Státní opera Praha).[1][2]
Skladatel Julius Kalaš byl žákem Josefa Suka, prosadil se však především tvorbou v lehčích žánrech – jednak svou hudbou k četným filmům (Kalaš vyučoval i na Filmové fakultě Akademie múzických umění v Praze), jednak jako skladatel operet, zejména na konci vývoje tohoto žánru v 50. letech 20. století, kdy jeho díla (Mlynářka z Granady, Dovolená s Andělem) novému operetnímu repertoáru dominovala.[3] Svou první a jedinou operu napsal ve spolupráci se svým fakultním kolegou, spisovatelem a scenáristou Milošem Václavem Kratochvílem, který se v 50. letech zaměřil ve své prozaické (pět románů) i scenáristické (Vávrova trilogie o třech Janech) zaměřil na zachycení období husitství v souladu s tehdejším komunistickým ideovým výkladem této epochy. Pozdním plodem této tvorby je pak libreto opery Nepokoření, které se zaměřuje na husitského hrdinu, na kterého se ve Vávrově trilogii nedostalo: Prokopa Velikého.
Komunistickému režimu ideologicky vyhovující námět již nezajistil Kalašově opeře úspěch u obecenstva a kritiky, jež se ukázaly husitskou tematikou přesyceny. Nepokoření dosáhli jen osmi představení a 6. října 1961 se hráli naposledy.[2] Jiné divadlo je nepřevzalo. Kalaš se k opeře již nevrátil a Nepokoření vůbec jeho hudební dílo prakticky uzavírají.[3]
Osoby a první obsazení
[editovat | editovat zdroj]osoba | hlasový obor | premiéra (28. dubna 1961)[2] |
---|---|---|
Prokop Veliký | bas | Eduard Haken |
Tomeš | tenor | Beno Blachut |
Šimon | bas | Jaroslav Veverka |
Mária | soprán | Milada Šubrtová |
Fridrich Hohenzollern | baryton | Teodor Šrubař |
Julian Cesarini | baryton | Zdeněk Otava |
Bruno | baryton | Jiří Schiller |
Agata | mezzosoprán | Ivana Mixová |
Jörg | tenor | Lubomír Havlák starší |
Dvorní šašek knížete Fridricha | bas | Karel Berman |
Albert Rakouský | tenor | Viktor Kočí |
Vilém Saský | baryton | Josef Heriban |
Otto Bavorský | baryton | Antonín Švorc |
Beneš | tenor | Jaroslav Stříška |
Jíra | baryton | Jindřich Jindrák |
Martin | tenor | Jan Hlavsa |
Matěj | bas | Vladimír Jedenáctík |
Jošt | tenor | Antonín Zlesák |
Přibík | bas | Josef Celerin |
Majordomus | tenor | Jaroslav Gleich |
Křižácký posel | tenor | Jaroslav Rohan |
Alena | soprán | Jadwiga Wysoczanská |
Lidka | soprán | Milada Musilová |
Běta | mezzosoprán | Eva Hlobilová |
Hlas | mluvená role | Zdeněk Štěpánek |
Dirigent: Josef Bartl | ||
Režie: Hanuš Thein | ||
Scéna: Josef Svoboda | ||
Kostýmy: Marcel Pokorný | ||
Choreografie: Jiří Němeček |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 179.
- ↑ a b c Nepokoření v databázi Archivu Národního divadla
- ↑ a b SMÉKALOVÁ, Kateřina. Kalaš, Julius. In: MACEK, Petr. Český hudební slovník osob a institucí. Brno: Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2015. Dostupné online. Archivováno 18. 9. 2018 na Wayback Machine.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 179.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Nepokoření v databázi Archivu Národního divadla