Naraŭljanský rajón

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Naraŭljanský rajón
Нараўлянскі раён
Naroŭljanský rajón (červeně) na mapě Homelské oblasti
Naroŭljanský rajón (červeně) na mapě Homelské oblasti
Naraŭljanský rajón – znak
znak
Geografie
Hlavní město Naroŭlja
Status rajón
Souřadnice
Rozloha 1 588,82 km²
Časové pásmo UTC+3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 11 371
Hustota zalidnění 7,2 obyv./km²
Jazyk Běloruština — 70.5 %
a ruština — 28.06 %
Národnostní složení Bělorusové — 89,05 %,
Rusové — 6,28 %,
Ukrajinci — 2,82 %,
Poláci — 1,11 %,
ostatní — 0,74 %.
Správa regionu
Nadřazený celek Bělorusko
Měna Běloruský rubl (BYR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Naraŭljanský rajón (bělorusky Нараўлянскі раён, ukrajinsky Наровлянський район, rusky Наровлянский район) je územně-správní jednotkou na jihu Homelské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Naroŭlja (bělorusky Нароўля, rusky Наровля).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Rozloha rajónu je necelých 1590 km², z toho 53% jsou lesy. Hlavními řekami jsou Pripjať a její přítoky Naroŭljanka, Mytva, Slovečna a Žaloň. Nachází se zde i mnoho jezer. Rajón se nachází v pásmu pravého břehu dolního toku Pripjatě.

Naprostá většina rajónu se nachází v zóně Pripjaťského koryta, na jižním svahu ukrajinského štítu. Celkem 85% území se nachází v nadmořské výšce 120 až 140 metrů, 8% v nadmořské výšce od 140 do 160 metrů a 7% v nadmořské výšce od 100 do 110 metr.

Hraničí s Jelským rajónem, Mazyrským rajónem a Chojnickým rajónem na území Běloruska a také s Narodičským rajónem, Ovručským rajónem a Polesským rajónem na území Ukrajiny.

Rajón má malé ložiska rašeliny v hloubce 1,34 m, které jsou rozloženy na území 292 ha. Na území rajónu, v blízkosti vesnic Huta a Zarakitnaje, byly nalezeny ložiska kámenné soli, která leží v hloubce asi 300 až 2 500 m. Mohutnost solné horniny je až 2 km. Rajón má i dvě ložiska hlíny, Haloŭčyckaje a Vepranskaje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rajón byl založen 17. července 1924. Před havárii černobylské jaderné elektrárny v této oblasti existovalo 74 vesnic a 8 vesnických rad, selsovetů (Verbavický, Haloŭčycký, Dzjornavický, Daŭljacký, Zabajcjanský, Kiraŭský, Krasnoŭský a Vuhlický).

Po katastrofě v roce 1986 byly 4 obecní rady zrušeny — Vuhlický (1987), Dovljadovskij (1987), Dzjornavický (1987) a Verbavický (1995). Obyvatelé se přestěhovali do jiných vesnických rad rajónu, Naroŭlje nebo mimo rajón. Vybydleno bylo 35 vesnic. Přesídlení pokračuje i dnes. V evakuační zóně byla založena Poleská státní radiačně-ekologická rezervace.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Na území rajónu žije na 12 400 lidí, z toho 8 400 lidí žije v městských oblastech.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Základními odvětvími jsou potravinářství, zemědělství a zpracování dřeva.

Dopravní síť[editovat | editovat zdroj]

Skrze rajón prochází silniční komunikace Mozyr — Kyjev, NaroŭljaČernobyl, Naroŭlja — Jelsk. Po Pripjati se realizuje i lodní doprava.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Наровлянский район na ruské Wikipedii.