Čačersk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čačersk
Чачэрск
Radnice a budova rajónní (okresní) administrativy
Radnice a budova rajónní (okresní) administrativy
Čačersk – znak
znak
Čačersk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát BěloruskoBělorusko Bělorusko
oblast Homelská oblast
rajón Čačerský rajón
Čačersk
Čačersk
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 8 700 (2020)[1]
Správa
Telefonní předvolba 2332
PSČ 247150
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čačersk (bělorusky Чачэрск, rusky Чечерск) je běloruské město v Homelské oblasti a administrativní centrum Čačerského rajónu. Město se nachází v oblasti, která byla silně kontaminována radioaktivním spadem po havárii v černobylské jaderné elektrárně.

Název[editovat | editovat zdroj]

Toponymum „Čačersk“ je vytvořeno z názvu řeky Čačora. V dávných dobách slovo „čačor“ znamalo „vosk“. Předkové současných obyvatel města jej vyráběli ve velkém množství v lese při sběru medu divokých včel a následně posílali po řece Sož a Dněpr, kde jej vyměňovali za jiné výrobky. Důkazem jsou zbytky lodí naložených voskem, které objevili archeologové v dávných korytech.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle archeologů vznikla osada pravděpodobně ke konci 10. století na místě hradiště Zamkavaja Hara (Zámecký vrch) na břehu řeky Čačora u ústí s řekou Sož. Město je poprvé zmíněno v Ipatěvské kronice z roku 1159 pod jménem Čičersk. Během 12. až 13. století osada byla součástí Černigovského knížectví.

Až do poloviny 14. století bylo součástí Černigovského knížectví, jedeno z nejmocnějších v ruských držav, po kterém se stalo nedílnou součástí Velkoknížectví litevského. V roce 1772 se stal součástí Ruské říše a o dva roky později ruská carevna Kateřina Veliká s pomocí místních guvernérů pomohla vybudovat město. V tomto období byla postavena radnice, tři kostely, nemocnice a divadlo. Město bylo postaveno v klasickém stylu.

Od roku 1919 je součástí Homelské oblasti Běloruska. Od roku 1971 má oficiálně status města.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

  • 19. století: 1880 — 1,7 tisíce obyv.
  • 20. století: 1929 — 5,1 tisíce obyv., 1991 — 8,1 tisíce obyv.
  • 21. století: 2004 — 7,7 tisíce obyv., 2006 — 7,9 tisíce obyv., 2008 — 7,7 tisíce obyv., 2009 — 7 991 obyv.

V Čačersku jsou 2 střední, umělecké a sportovní školy. K dispozici jsou 3 knihovny, spolu s kulturním, historickým a etnografickým muzeum. Jsou vydávány regionální noviny „Čačerski vjesnik“.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Potravinářský průmysl

  • městský unitární podnik „Čačerské vinařství“
  • republiková dceřiná společnost výrobně-obchodní s unitárním podnikem „Naděje“ Homelské továrny uměleckých předmétů „Lubná“

Turistické informace[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie

V provozuje Čačerské historické a etnografické muzeum. Město nabízí ubytování v městském hotelu.

  • historické budovy z 19. až 20. století, fragmenty
  • Zámecký vrch — archeologické naleziště na severovýchodním okraji města (pravěké hradiště a bývalý Čačerský zámek)
  • zámecký park a komplex Černyšovych z počátku 19. století
  • radnice z 18. a 19. století
  • synagoga
  • kostel proměny Páně z roku 1783
  • kostel Nejsvětější Trojice (1784, zničen)
  • kostel bohorodičky matky Boží (1780, zničen)
  • kostel Nanebevzetí Panny Marie (1780, zničen)

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Nadzjeja Michalkova (Надзея Міхалкова) — člen národního týmu Běloruska freestyle wrestlingu
  • Sjarhej Pěrnikaŭ (Сяргей Пернікаў, * 1980) — běloruský sportovec, člen národního týmu Běloruska ve freestyle wrestlingu a šampion Bělorusko v letech 2005 a 2007

Obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

  • Aksana Bjazljepkina (Аксана Бязьлепкіна, * 1981) — běloruská spisovatelka a literární kritička
  • Inesa Drabyšeŭkaja (Інэса Драбышэўская, * 1947) — ministrně zdravotnictví Běloruské republiky v letech 1994 až 1997
  • Zinajda Ključynskaja (Зінаіда Ключынская) — mistrně světa ve veslování
  • Ljudmila Korchava (Людміла Корхава, * 1946) — lidový umělec Běloruska
  • Aljaksandr Novikaŭ (Аляксандр Новікаў) — doktor věd
  • Mikalaj Saŭčanka (Мікалай Саўчанка, * 1922 – 2001) — akademik Národní akademie věd Běloruska, ministr zdravotnictví běloruské SSR v letch 1966 až 1986
  • Vasil Sjekunoŭ (Васіль Секуноў) — mistr světa mezi studenty v řecko-římském zápase (1957)
  • Scjapan Skarapanaŭ (Сьцяпан Скарапанаў, * 1910 – 1999) — běloruský vědec v oboru zemědělství a rekultivace, akademik NAS Běloruska
  • Tacjana Scjepčankava (Тацяна Сьцепчанкава) — členka národního týmu Běloruské republiky v judu a sambu
  • Ljuboŭ Chatyljova (Любоў Хатылёва, * 1928) — běloruská genetička, akademička NAS Běloruska

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чачэрск na běloruské Wikipedii.

  1. The population as of January 1, 2020 and the average annual population for 2019 in the Republic of Belarus by regions, districts, cities and urban-type settlements. 8. dubna 2020. Dostupné online.