Chojniki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chojniki
Хойнікі
Palácovo-parkový komplex Aŭraamavých
Palácovo-parkový komplex Aŭraamavých
Chojniki – znak
znak
Chojniki – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška128 m n. m.
StátBěloruskoBělorusko Bělorusko
OblastHomelská
RajónChojnický
Chojniki
Chojniki
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha20,5 km²
Počet obyvatel13 167 (2024)[1]
Hustota zalidnění642,3 obyv./km²
Správa
Telefonní předvolba2350
PSČ247600
Označení vozidel3
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chojniki (bělorusky Хойнікі, rusky Хойники) je běloruské město a administrativní centrum Chojnického rajónu, který leží v Homelské oblasti. Město se nachází 105 km od Homela a 60 km od Mazyru. Území a obyvatelstvo města vzrostlo v důsledku sloučení s obcí Mališaŭ v roce 2009. V roce 2013 zde žilo na 13 320 obyvatel a v r. 2017 12 500 obyv.

Město bylo významně ovlivněno havárií Černobylu v roce 1986. Nachází se poblíž Poleské státní radiačně-ekologické rezervace, vytvořené po havárií. Nachází se zde i její správa, která zaměstnává více než 700 lidí a roční náklady na správu se pohybují kolem 80 milionů .

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě Chojniki (v té době Хвоиники) pochází z roku 1504[2], kdy byla vesnice součástí Litevského velkoknížectví. V různých obdobích vesnice patřila do vlastnictví rodiny Polozů, Lubiecků, Charlinsků, Abrahamovičů, Brozovsků, Šujsků nebo Prozorů[3].

V polovině 16. století stalo se součástí Kievského povětu a vojvodtví. V této době, na břehu řeky Kvěsja, Brozovskové vybudovali dřevěný zámek na ochranu vesnice před útoky z východu, které trvaly až do konce 17. století. V polovině 17. století se město stalo centrem farnosti a vedla těmito místy obchodní cesta Mazyr — Juravičy — Brahin — Ljuběč.

Od roku 1793 bylo pod správou Ruské říše stalo se součástí Řečyckého povětu Minské gubernie.

V roce 1897 počet obyvatel činil 2 700. Nacházely se zde vodní mlýny, továrna a škola. V listopadu 1917 nastala sovětská nadvláda. Od února do prosince 1918 bylo město okupováno německými vojsky.

V roce 1919 se stalo součástí Ruské sovětské federativní socialistické republiky. Od prosince 1926 je centrem rajónu a v roce 1927 byl předán Běloruské sovětské socialistické republice. Od 25. srpna 1941 do 23. listopadu 1943 byl obsazen německými vojsky. Dne 10. října 1967 mu byl udělen statut města. V roce 1970 zde žilo 9 500 obyvatel.

Město má jednu nemocnici, čtyři školy včetně gymnázia, čtyři mateřské školky, hotel „Журавiнка“, restauraci „Полесье“. Vycházejí noviny Chojnickija naviny (bělorusky Хойнiцкiя навiны), které se v minulosti jmenovaly Leninski scjah (bělorusky Ленiнскi сцяг)

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Хойники na ruské Wikipedii.

  1. The population as of January 1, 2024 and the average annual population for 2023 in the Republic of Belarus by regions, districts, cities and urban-type settlements. 28. března 2024. Dostupné online.
  2. Аrchiwum Główny Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich. Sygn. 1. S. 3, 200. Sygn. 2. S. 78
  3. Бельскі С. В. З гісторыі ўладароў і маёнткаў Брагіншчыны XVI–XVIII стст. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья: сборник научных статей / редкол. А. Д. Лебедев (отв. ред.) [и др.]. – Минск: Четыре четверти, 2018. С. 12 – 18

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]