Chojniki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chojniki
Хойнікі
Palácovo-parkový komplex Aŭraamavých
Palácovo-parkový komplex Aŭraamavých
Chojniki – znak
znak
Chojniki – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 128 m n. m.
Časové pásmo UTC+3
Stát BěloruskoBělorusko Bělorusko
oblast Flag of Homyel Voblast Homelská oblast
rajón Chojnický rajón
Administrativní dělení 3 mikrorajóny
Chojniki
Chojniki
Chojniki, Bělorusko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 20,5 km²
Počet obyvatel 12 500 (2017)
Hustota zalidnění 707 obyv./km²
Správa
Vznik 1512
Telefonní předvolba 2350
PSČ 247600, 247601,
247618, 247622 – 247624
Označení vozidel 3
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chojniki (bělorusky Хойнікі, rusky Хойники) je běloruské město a administrativní centrum Chojnického rajónu, který leží v Homelské oblasti. Město se nachází 105 km od Homela a 60 km od Mazyru. Území a obyvatelstvo města vzrostlo v důsledku sloučení s obcí Mališaŭ v roce 2009. V roce 2013 zde žilo na 13 320 obyvatel a v r. 2017 12 500 obyv.

Město bylo významně ovlivněno havárií Černobylu v roce 1986. Nachází se poblíž Poleské státní radiačně-ekologické rezervace, vytvořené po havárií. Nachází se zde i její správa, která zaměstnává více než 700 lidí a roční náklady na správu se pohybují kolem 80 milionů .

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě Chojniki (v té době Хвойнічкі) pochází z roku 1532, kdy byla vesnice součástí Litevského velkoknížectví. V různých obdobích vesnice patřila do vlastnictví rodiny Polozů, Lubiecků, Charlinsků, Abrahamovičů, Brozovsků, Šujsků nebo Prozorů.

V polovině 16. století stalo se součástí Kievkého povětu a vojvodtví. V této době, na břehu řeky Kvěsja, Brozovskové vybudovali dřevěný zámek na ochranu vesnice před útoky z východu, které trvaly až do konce 17. století. V polovině 17. století se město stalo centrem farnosti a vedla těmito místy obchodní cesta Mazyr — Juravičy — Brahin — Ljuběč.

Od roku 1793 bylo pod správou Ruské říše stalo se součástí Řečyckého povětu Minské gubernie.

V roce 1897 počet obyvatel činil 2 700. Nacházely se zde vodní mlýny, továrna a škola. V listopadu 1917 nastala sovětská nadvláda. Od února do prosince 1918 bylo město okupováno německými vojsky.

V roce 1919 se stalo součástí Ruské sovětské federativní socialistické republiky. Od prosince 1926 je centrem rajónu a v roce 1927 byl předán Běloruské sovětské socialistické republice. Od 25. srpna 1941 do 23. listopadu 1943 byl obsazen německými vojsky. Dne 10. října 1967 mu byl udělen statut města. V roce 1970 zde žilo 9 500 obyvatel.

Město má jednu nemocnici, čtyři školy včetně gymnázia, čtyři mateřské školky, hotel „Журавiнка“, restauraci „Полесье“. Vycházejí noviny Chojnickija naviny (bělorusky Хойнiцкiя навiны), které se v minulosti jmenovaly Leninski scjah (bělorusky Ленiнскi сцяг)

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Viktar Michajlavič Hančarenka (bělorusky Віктар Міхайлавіч Ганчарэнка, * 10. září 1977) — běloruský fotbalový trenér
  • Oleg Loban — vítěz světových a evropských šampionátů, člen národního týmu Běloruské republiky ve vzpírání
  • Volha Chudzenka (bělorusky Вольга Худзенка, 12. květen 1992) — bronzová medailistka z Olympijských her 2012 v rychlostní kanoistice

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Хойники na ruské Wikipedii.