Žlobinský rajón

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Žlobinský rajón
Жлобинский район
Žlobinský rajón (červeně) na mapě Gomelské oblasti
Žlobinský rajón (červeně) na mapě Gomelské oblasti
Žlobinský rajón – znak
znak
Geografie
Hlavní městoŽlobin
Statusrajón
Souřadnice
Rozloha2 110,77 km²
Časové pásmoUTC+3
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel104 871 (2009)
Hustota zalidnění49,7 obyv./km²
JazykBěloruština — 23,9 %
a ruština — 70,28 %
Národnostní složeníBělorusové — 84,95 %,
Rusové — 9,26 %,
Ukrajinci — 1,84 %,
ostatní — 3,95 %
Správa regionu
StátBěloruskoBělorusko Bělorusko
Nadřazený celekBělorusko
MěnaBěloruský rubl (BYR)
Oficiální webwww.gisp.gov.by
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žlobinský rajón (rusky Жлобинский район, bělorusky Жлобінскі раён, ukrajinsky Жлобінський район) je územně-správní jednotkou na severu Homelské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Žlobin (rusky Жлобин, bělorusky Жлобін).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Rozloha rajónu je necelých 2 111 km². Rajón hraničí s Rahačoŭským, Buda-Kašaljoŭským, Rečyckým a Svetlahorským rajónem v Homelské oblasti  a Babrujským rajónem v Mohylevské oblasti.

Hlavními řekami jsou Dněpr, Berezina a Dobasna. V rajónu se nachází biologická rezervace Smyčok a částečně i Vydryca.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1919 se stal Žlobin centren Žlobinské farnosti a 17. července 1924 centrem nově vznikajícího Žlobinského rajónu. V červenci 1925 byl sídlu Žlobin udělen statut města. V lednu 1938 byl v důsledku nového správního rozdělení Žlobinský rajón předán Homelské oblasti.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní infrastruktura zahrnuje železniční trať MinskHomel a Orša—Kalinkavičy a silniční spojení BabrujskHomel, RahačoŭSvetlahorsk. Na řekách Berezina a Dněpr funguje i vodní doprava.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu, které byl proveden v roce 2009, ve Žlobinském rajónu žije 104 871 obyvatel, což činí 49,94 obyvatel/km².

Základem populace jsou Bělorusové s 84.95 % a dále Rusové (9.26 %), Ukrajinci (1.84 %) a ostatní (3.95 %). Na území rajónu existuje 156 sídel.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Čyrvony Bjerah: památka palácové architektury XIX. století
  • Strešyn: pokrovských chrám z roku 1807 — architektonická památka klasicismu
  • Pirevičy: kostel Všech svatých z roku 1902 — architektonická památka neo-ruského stylu
  • Ljady: větrný mlýn ze XIX. století

Známí lidé[editovat | editovat zdroj]

  • Sjarhej Pjatrovič Aniščanka (Сяргей Пятровіч Анішчанка) — Hrdina Sovětského svazu (1945).
  • Makar Ulasavič Bartašoŭ (Макар Уласавіч Барташоў; * 1909 Žlobin – 1948) — plukovník, velitel 12. letecké divize, Hrdina Sovětského svazu
  • Dzmitryj Vasiljevič Bjarnacki (Дзмітрый Васільевіч Бярнацкі) — Hrdina Sovětského svazu
  • Semjen Michajlovič Bytovoj (* 1909 Žlobin – 1985) — sovětský básník
  • arcibiskup Vasilij — biskup ruské pravoslavné církve
  • Jevgenij Nikiforvič Gavrilčik (* 1928 Čyrvony Bjerah – 2001) — zasloužený mistr odborného školství BSSR (1985)
  • Zinovij Jakovljevič Dvorkin (* 1907 Žlobin – 1983) — sovětský vojenský velitel, nadporučík-generál
  • Aljeksandr Pětrovič Kapustin — člen Svazu spisovatelů Běloruska, člen Svazu novinářů Běloruska, autor sbírek Sud vyrašyŭ (1975), Skažu praŭdu (1979), Byc čelavěkam (Být člověkem; 1981), Na chvaljach Njavy (1992) a jiné
  • Mikalaj Ivanavič Kiraŭ (Мікалай Іванавіч Кіраў; 1955 Strešyn) — sportovec, bronzový medailista z olympijských her v roce 1980 a šestinásobný mistr SSSR
  • Nikolaj Aljeksandrovič Kovjazin (* 1898 Žlobin – 1950) — běloruský sovětský režisér, pedagog, výtvarník, divadelní postava, čestný umělec běloruské SSR (1949)
  • Vasil Ivanavič Kazloŭ (Васіль Іванавіч Казлоў; * 1903 Zahraddze, Zlobinský rajón – 1967 Minsk) — běloruský státník, jeden z organizátorů a vůdců partyzánského hnutí v Bělorusku během druhé světové války (1941—1945) a Hrdina Sovětského svazu (1942), byla po něm pojmenována vysoká škola №8 ve městě Žlobin (1968)
  • Viktor Pětrovič Lisněvskij (* 1908 Čarcjož – 1987 Družkivka) — držitel Řádu slávy, čestný občan Družkovky (Doněcká oblast)
  • Uladzimir Mikalajevič Lavjecki (Уладзімір Мікалаевіч Лавецкі) — stříbrný medailista z olympijské hry 1972 v Mnichově na triti 4 × 100 metrů, stříbrný medailista z Univerziády v roce 1973
  • Ivan Ignatěvič Michalkjevič (* 1895 Čarcjož – 1989 Moskva) — generálmajor v inženýrství a tankiství
  • Anton Ničyparavič (Nikifaravič) Saŭčanka (Антон Нічыпаравіч (Нікіфаравіч) Сеўчанка; * 1903 Dzjaniskavičy – 1978 Minsk) — běloruský fyzik, akademik Akademie věd běloruské SSR (1953), doktor fyzikálních a matematických věd, profesor (1953), Hrdina socialistické práce (1971), čestný vědec Běloruska (1967)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Жлобинский район na ruské Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]