Německý spolkový sněm
Německý spolkový sněm | |
---|---|
Logo | |
Datum založení | 7. září 1949 |
Další informace | |
Adresa | Budova Říšského sněmu v Berlíně, Německo |
Zeměpisné souřadnice | 52°31′7″ s. š., 13°22′34″ v. d. |
www | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Německý spolkový sněm (německy Deutscher Bundestag, zkratka: DBT) je fakticky komora parlamentu Spolkové republiky Německo se sídlem v Berlíně; formálně jde o samostatný zákonodárný sbor. Druhým ústavním orgánem, podílejícím se na legislativním procesu je spolková rada. Sněm je volen přímou volbou a v politickém systému Německa se jedná o jediný spolkový ústavní orgán s bezprostřední demokratickou legitimací.
Německý spolkový sněm má nejméně 598 poslanců (oficiálně nazývaných Člen Německého spolkového sněmu, německy Mitglied des Deutschen Bundestages, MdB) a jeho normální funkční období trvá čtyři roky.
Kvůli volebnímu systému a existenci tzv. vyrovnávacích mandátů počet poslanců kolísá; v roce 2013 jich bylo 630,[1] v roce 2017 dokonce 709. V těchto volbách uspěla i krajně pravicová populistická Alternativa pro Německo s 94 mandáty. Frauke Petryová, tehdejší předsedkyně AfD, však z klubu vystoupila a je vedena jako nezařazená.
Vedení
18. Spolkový sněm
V jeho čele stojí předseda Spolkového sněmu (Bundestagspräsident), který je volen poslanci. V 18. Spolkovém sněmu jím byl Norbert Lammert (CDU). Viceprezidenty a zástupci prezidenta byli Peter Hintze (CDU), Johannes Singhammer (CSU), Edelgard Bulmahn (SPD), Ulla Schmidt (SPD), Petra Pau (Linkspartei (Strana levice)) a Claudia Roth (Bündnis 90/Die Grünen (Spojenectví 90/Zelení)).[2]
17. Spolkový sněm
V 17. Spolkovém sněmu prezidentem byl Norbert Lammert (CDU), viceprezidenty a zástupci prezidenta byli Wolfgang Thierse (SPD), Eduard Oswald (CSU), Hermann Otto Solms (FDP), Katrin Göring-Eckardt (Bündnis 90/Die Grünen) a Petra Pau (Linkspartei).
Charakteristika
Jako ústavní orgán má Spolkový sněm řadu funkcí:* zákonodárnou funkci (vytváří spolkové právo a mění ústavu). Dále schvaluje mezinárodní smlouvy se státy i organizacemi a přijímá spolkový rozpočet. V rámci své kreativní funkce jmenuje spolkového kancléře a podílí se na volbě spolkového prezidenta, spolkových soudců a členů dalších spolkových orgánů. Vykonává parlamentní kontrolu vlády a spolkové exekutivy a kontroluje nasazení Bundeswehru a tajných služeb. Politicky je dále významná veřejnoprávní funkce, dle níž má Spolkový sněm za úkol vyjadřovat přání obyvatelstva a též informovat obyvatelstvo.
Reference
- ↑ Deutscher Bundestag: Der Bundestag [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Deutscher Bundestag: Präsidium [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Německý spolkový sněm na Wikimedia Commons
- Téma Německý spolkový sněm ve Wikicitátech