Národní park Reisa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Národní park Reisa
Reisa Nasjonalpark
IUCN kategorie II (Národní park)
Vodopád Mollifosen
Vodopád Mollifosen
Základní informace
Vyhlášení 1986
Rozloha 806 km2
Poloha
Stát NorskoNorsko Norsko
Kraj Troms
Souřadnice
Národní park Reisa
Národní park Reisa
Další informace
Web english.dirnat.no/content.ap?thisId=1008233
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní park Reisa (norský Reisa Nasjonalpark, sámsky Njállaávzi Nasjonalpark) je norský národní park, který zaujímá především údolí Reisadalen. Rozkládá se na ploše 806 kilometrů čtverečních, patří k obci Nordreisa a leží severně od polárního kruhu v kraji Troms. Národní park tvoří horní část povodí řeky Reisaelva a leží podél hranice s Finskem. Na finské straně parku je několik přírodních rezervací. Na východě, již v provincii Finnmark, leží náhorní plošina Finnmarksvidda (s více než 22 tisíci km2 největší náhorní plošina Norska)). Na západě národní park Reisa sousedí s 80 km2 velikou přírodní rezervací Ráisduottarháldi, ve kterých také leží masiv Raisduottarhaidi.

Park byl založen v roce 1986 pro zachování a ochranu krásné a nedotčené horské krajiny s jejími údolími, flórou a faunou a geologickými podmínkami. Vegetace, měřená druhovou rozmanitosti, je v parku jedna z nejbohatších z celého Norska.

Geografie, krajina a geologie[editovat | editovat zdroj]

Park se nachází na vrchovině v jihovýchodní části kraje Troms. Největší řekou je Reisaelva, který také v parku pramení. Nedaleko od koryta řeky Reisaelva se nachází 269 metrů vysoký vodopád Mollisfossen s výškou volného pádu je 140 metrů. V blízkosti řeky Reisaelva existují četné obří hrnce, některé jsou až 10 metrů hluboké. Obecně lze říci, že krajina v národním parku Reisa silně připomíná norské údolí Altadalen.

V horách severně od vodopádu Imofossen jsou některé velmi velký kaňony, ve kterých jsou dobře k vidění různé horninové usazeniny. Směrem k finské hranic jsou hory ploché a krajině dominuje vřesoviště tam - a rašeliniště.

Flora a fauna[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k různorodé a úrodné půdě je flóra jednou z nejbohatších v celém Norsku. Půda je jak zásaditá, tak i kyselá. V parku bylo objeveno celkem 525 druhů rostlin. Z 230 norských skalniček lze 193 druhů nalézt na území národního parku Reisa. Nejvzácnější druhy rostlin jsou jirnice modrá, všivec Pedicularis flammea, malý keřík kasiope čtyrhranná, prha Arnica angustifolia a pěnišník laponský. Pouze v údolí Elvedal roste navíc lipnicovitá tráva trojštět alpský, silenka Silene involucrata, locika Lactuca sibirica, orchidej Lysiella oligantha a korálice trojklaná. Orchidej Lysiella oligantha je velmi vzácná v severní Evropě. Jediné hlavní zásoby na světě se nacházejí u jezera Bajkal na Sibiři.

V národním parku se vyskytuje několik dravých ptáků, včetně káně rousného, orla skalního, sovice krahujové, poštolky obecné a raroha loveckého. Někdy lze v parku zahlédnout orla mořského. Celkem se v parku vyskytuje kolem 140 druhů ptáků, včetně poměrně vzácných potáplice malé a potáplice severní stejně jako husy polní, husy malé a labutě zpěvné.

Největšími savci jsou rosomák, rys a liška polární. Sámské jméno národního parku znamená Kaňon lišek polárních (Njalla = liška polární). Nicméně početnost lišek polárních v parku klesá. Čas od času, jako vzácní návštěvníci, přicházejí medvědi hnědí.

Kulturní dědictví[editovat | editovat zdroj]

V národním parku a okolí žijí tří hlavní etnické skupin: Sámové, Kvénové a Norové Všechny skupiny tam žijí po mnoho staletí, Sámové přinejmenším od 16. století. Kultuře Kvénů je věnována výstava v Centru národního parku Halti.

Až do 19. století mezi hlavní průmyslová odvětví regionu patřilo kácení dřeva a výroba dehtu. Na některých místech stále lze stále vidět zbytky bývalých zařízení pro výrobu dehtu.

Cestovní ruchu a správa[editovat | editovat zdroj]

V parku leží některé neobsazené chaty, jako je např. Nedrefosshytta které provozuje Norská turistická asociace a které leží na turistické dálkové trase Nordkalottleden. Na východním kraji parku leží chata na břehu jezera Ráisjávri.

Zejména spodní část řeky Reisaelva je vhodná pro rybaření, nacházejí se tu velké zásoby lososa (v období tření), vranky obecné, pstruha a siven. Nicméně pro rybaření a lov je nutné mít licenci.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reisa-Nationalpark na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Tom Schandy, Tom Helgesen: 100 Norske naturperler. Forlaget Tom & Tom, Vestfossen 2008, ISBN 978-82-7643-430-9 (k dispozici také v angličtině).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní park Reisa na Wikimedia Commons